Slovníček pojmů: Čas a souřadnice

Epochy s písmenem J se počítají od J2000.0 po juliánských rocích dlouhých přesně 365,25 dne, takže 31. října 2026 odpovídá J2026.83. Písmeno B označuje starší besselovské epochy, například B1950.0. V roce 1984 je nahradily juliánské epochy, protože jejich rok má stálou délku.

Odborně se rozlišuje ekvinokcium a epocha. Ekvinokcium vymezuje souřadnicovou síť podle polohy jarního bodu v daném okamžiku, epocha říká, kdy hvězda na uvedeném místě byla. Hvězdy se totiž vlastním pohybem posouvají. Katalog Gaia DR3 uvádí polohy k epoše J2016.0, Hipparcos k epoše J1991.25, oba v soustavě sladěné s J2000.0. Z těchto dvou katalogů vycházejí mapky na stránce Aktuálně na obloze.

Besselovský rok začíná ve chvíli, kdy střední délka Slunce dosáhne 280°, a trvá jeden tropický rok, asi 365,2422 dne. Začátek proto nepadá na půlnoc ani na pevné datum. Epocha B1950.0 odpovídá JD 2433282,4235. Od roku 1984 ji nahradila J2000.0.

K ekvinokciu 1950.0 se vztahují slavné atlasy Antonína Bečváře, Atlas Coeli ze Skalnatého Plesa i Atlas Eclipticalis. Souřadnice z nich nelze přímo porovnávat s J2000.0: posun za 50 let činí u rovníku asi 2,6 minuty rektascenze a v deklinaci až 17′. Starší katalogy navíc stojí na soustavě FK4, takže prostý přepočet precese nestačí. Spolehlivě to zvládnou planetáriové programy.

Hranici určuje zeměpisná šířka pozorovatele: nezapadají objekty s deklinací větší než 90° minus zeměpisná šířka. Na jihu Moravy (48,6° s. š.) je to +41,4°, na nejsevernějším cípu Čech (51,1° s. š.) +38,9°. Objekty s deklinací menší než zhruba −40° naopak z Česka nikdy nevyjdou.

Cirkumpolární kometu můžeme pozorovat po celou noc, i když v dolní kulminaci bývá nízko nad severním obzorem. V tabulce komet na našem webu má poznámku „Kometa je cirkumpolární, nezapadá.“ Cirkumpolární je u nás i radiant Perseid s deklinací +58°, proto meteory tohoto roje létají celou noc, večer jich je ale méně.

Země se za hodinu otočí o 15°, proto se svět dělí zhruba na 24 pásem počítaných od nultého poledníku v Greenwichi. Středem našeho pásma je poledník 15° v. d. Skutečné hranice se od poledníků často liší: pevninské Španělsko leží převážně západně od Greenwiche, a přesto má stejný čas jako my, a Čína má přes celé území jediné pásmo. Některé státy používají i posun o půl hodiny nebo čtvrt hodiny, Indie třeba UTC+5:30.

Předpovědi jevů se proto uvádějí v UT a čas u nás si dopočítáte sami. Pozor na datum: 23:30 UT dne 13. prosince je u nás 14. prosince v 0:30 SEČ. Při pozorování v zahraničí převádějte čas na UT podle tamního pásma, ne našeho: na La Palmě je třeba v zimě místní čas shodný s UT.

Oskulační dráha je čistá elipsa, parabola nebo hyperbola kolem Slunce: těleso by po ní letělo, kdyby od daného okamžiku působilo jen Slunce. Skutečná dráha se od ní postupně vzdaluje, nejvíc po blízkém průletu kolem Jupiteru. U komet k tomu přispívá i reaktivní síla unikajícího plynu. Proto se elementy pravidelně přepočítávají k nové epoše.

V oběžnících najdete třeba zápis Epoch 2008 Sept. 11.0 TT a T 2008 Sept. 10.20628 TT, první údaj je epocha a druhý průchod perihelem. Epocha bývá půlnoc terestrického času, úhlové elementy se vztahují k ekvinokciu J2000.0. Kometu s pouhým katalogovým odhadem jasnosti ukáže stránka Aktuálně na obloze, jen pokud má čerstvou dráhu: epochu do 400 dní a průchod perihelem do 365 dní od dané noci.

Hvězdný den trvá 23 h 56 min 4 s. Země mezitím postoupí po dráze kolem Slunce asi o 1°, takže se na poledník vrátí hvězdy dřív než Slunce. Za rok tak hvězdný čas získá oproti slunečnímu jeden celý den. Proto hvězdy vycházejí každý den asi o 4 minuty dřív a souhvězdí se během roku posouvají po obloze.

Objekt je nejvýš nad obzorem, když se místní hvězdný čas rovná jeho rektascenzi, rozdíl obou hodnot udává hodinový úhel. Přesně to platí pro souřadnice k datu, u J2000.0 je dnes odchylka přes minutu. O půlnoci kolem 22. září je hvězdný čas zhruba 0 h a každý měsíc přibudou asi 2 h. V polovině prosince je to o půlnoci asi 5,5 h, takže právě tehdy stojí nejvýš Orion s rektascenzí kolem 5,5 h.

V občanském čase to bylo 1. ledna 2000 v 11:58:56 UTC, tedy ve 12:58:56 SEČ. Epocha nahradila B1950.0 a ročenky na ni přešly v roce 1984. Od roku 1998 je základem mezinárodní soustava ICRS opřená o vzdálené kvasary, její osy ale s J2000.0 prakticky splývají. Přepočtu na J2000.0 se dočkal i Gnómonický atlas hvězdné oblohy, nové vydání připravil Vladimír Znojil.

Síť J2000.0 se s dnešním nebeským rovníkem už úplně nekryje: precese od té doby posunula jarní bod asi o 0,37°, což u rovníku dává přes minutu rektascenze a v deklinaci až 9′. Souřadnicím vztaženým k aktuálnímu datu se říká souřadnice k datu nebo JNow. U montáží GoTo proto ověřte, zda pracují s J2000.0, nebo s JNow. Tabulky na našem webu uvádějí J2000.0, stejně jako většina hvězdných map.

Den JD začíná v poledne UT, takže celá evropská noc spadá pod jedno číslo dne. O půlnoci UT končí datum na ,5: půlnoc na začátku 31. října 2026 je JD 2461344,5. Modifikované juliánské datum (MJD) vzniká odečtením 2 400 000,5, začíná o půlnoci a čísla jsou kratší: stejná půlnoc je MJD 61344.

Rozdíl dvou JD dává přímo počet dnů, proto se hodí pro světelné křivky a výpočty period a nemusíte hlídat délku měsíců ani přestupné roky. V publikacích drah se objevuje i JDT, juliánské datum v terestrickém čase, například Epoch 2008 Sept. 11.0 TT = JDT 2454720.5. Počátek je datovaný v juliánském kalendáři, samotné juliánské datum je ale prosté pořadové číslo dne, nezaměňujte ho s datem v tomto kalendáři.

Sluneční hodiny ukazují pravý sluneční čas. Ten neběží rovnoměrně, protože Země obíhá po elipse a její osa je skloněná. Zprůměrováním přes rok vzniká střední sluneční čas a rozdíl obou časů udává rovnice času: kolem 3. listopadu předbíhají sluneční hodiny střední čas asi o 16 minut, kolem 11. února se asi o 14 minut opožďují.

SEČ je střední sluneční čas poledníku 15° v. d., procházejícího Jindřichovým Hradcem. V Aši nastává střední poledne asi o 11 minut později, v Ostravě asi o 13 minut dřív. Zhruba o tolik se na různých místech Česka liší i východy a západy Slunce, komet nebo radiantů. Časy na stránce Aktuálně na obloze platí pro bod 50° s. š., 15° v. d.

Slunce a Měsíc přitahují rovníkovou výduť Země a otáčející se Země na to reaguje jako káča: její osa opisuje kužel se sklonem asi 23,4° od kolmice k ekliptice. Nebeský pól se tak posouvá mezi hvězdami. Polárka se k němu přiblíží nejvíc kolem roku 2100, asi na 27′, a za zhruba 12 000 let bude pólu nejblíž jasná Vega, i když zůstane asi 5° daleko.

Jarní bod se kvůli precesi posouvá po ekliptice k západu, o 1° asi za 72 let. Rektascenze hvězd u rovníku proto roste asi o 3 sekundy za rok. Na precesi se skládá drobnější kývání osy, nutace, s periodou 18,6 roku a amplitudou asi 9″. Atlasy a katalogy proto uvádějí ekvinokcium, nejčastěji J2000.0, a planetáriové programy souřadnice přepočítávají.

Rektascenze se počítá od jarního bodu směrem na východ, jedna hodina odpovídá 15°. Deklinace je kladná na sever od nebeského rovníku: Polárka má deklinaci téměř +89°. Protože se zemská osa pomalu stáčí (precese), souřadnice se vztahují k určitému datu, dnes obvykle k ekvinokciu J2000.0.

V tabulce komet na našem webu je rektascenze v hodinách a minutách a deklinace ve stupních a obloukových minutách, obojí pro J2000.0 jako na většině hvězdných map. Na kartách meteorických rojů je poloha radiantu ve stupních, jak je zvykem u meteorů: radiant Perseid má v maximu RA 48° a Dec +58°, v hodinách je to asi 3 h 12 min.

Na letní čas se přechází ve 2:00 SEČ, hodiny se posunou na 3:00. Zpět se přechází ve 3:00 letního času, hodiny se vrátí na 2:00 SEČ. Směrnice EU přechod sjednocuje, takže se hodiny v celé Unii mění ve stejný okamžik, v 1:00 UT. Česko má termíny na roky 2027 až 2031 stanovené nařízením vlády č. 181/2026 Sb.

Při podzimní změně se hodina mezi 2:00 a 3:00 opakuje, takže údaj bez označení je dvojznačný. Do hlášení proto vždy převádějte čas na UT: 22:00 SEČ je 21:00 UT, 22:00 SELČ je 20:00 UT. Na stránce Aktuálně na obloze jsou časy v SEČ nebo SELČ podle ročního období, počítané pro bod uprostřed Česka.

Polohy těles se musí počítat v rovnoměrném čase, Země se ale otáčí nepravidelně a dlouhodobě zpomaluje. Astronomové proto oddělili čas pro výpočty od času podle otáčení. TT navazuje na starší efemeridový čas (ET) a konstanta 32,184 s zajišťuje plynulý přechod mezi nimi. Rozdíl TT − UT se značí ΔT a dnes je asi 69 s.

Zápis T = 2010 May 7.565 TT v oběžnících uvádí čas průchodu perihelem, stejně se zapisuje i epocha dráhy. Efemeridy JPL používají blízký čas TDB, od TT se liší nejvýš asi o 2 ms. U komety je minuta navíc většinou zanedbatelná, protože se za tu dobu po obloze téměř nepohne. U blízkozemních planetek a zákrytů hvězd je ale rozdíl minuty dobře znát.

Světový čas vyjadřuje, jak je Země natočená vůči Slunci: den začíná o půlnoci na nultém poledníku. Název zavedla Mezinárodní astronomická unie v roce 1928. Astronomové dřív počítali den od poledne, aby jedna noc pozorování spadala pod jedno datum. Platilo to do konce roku 1924, takže u starších záznamů si ověřte začátek dne.

Do hlášení pro ICQ a COBS se čas zapisuje v UT jako den s desetinnou částí: 22. října ve 23:00 UT je 22,96 (v kódu ICQ 22.96). Podle UT se určuje i rok pozorování ve Statistikách komet, takže pozorování z 1. ledna ve 0:30 našeho času patří ještě do předchozího roku. Odborně se rozlišuje několik variant UT, nejběžnější je UT1.

UTC počítá Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM) z atomových hodin v laboratořích po celém světě. V Česku k němu přispívá národní časová stupnice UTC(TP) z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR. Země se ale otáčí méně pravidelně než atomové hodiny, proto se od roku 1972 do UTC přidávaly přestupné sekundy, aby se od UT nelišil o víc než 0,9 s. Přibylo jich 27, naposledy 31. prosince 2016. Od té doby je UTC za atomovým časem TAI o 37 s.

Generální konference pro míry a váhy rozhodla 15. října 2026, že od 20. května 2027 poběží UTC souvisle a rozdíl od UT smí dorůst až na hodinu, což má stačit na několik století. Hlavním důvodem bylo riziko první záporné přestupné sekundy, protože se Země v posledních letech otáčí rychleji. Pro pozorování komet se nic nemění: UT a UTC se liší o méně než sekundu a rozdíl poroste jen velmi pomalu. Časy v našem API jsou v UTC.