Na této stránce
Obyvatelé jižní polokoule měli opět štěstí a mohli na obloze spatřit pouhým okem velice jasnou kometu s nádherným ohonem: C/2011 W3 (Lovejoy). My obyvatelé severní polokoule jsme bohužel tuto podívanou mohli zažít jen zprostředkovaně na našich monitorech, není to však „ono“ jako spatřit podobně jasnou kometu na vlastní oči. Dlouholetý půst po velice jasné kometě severní oblohy může mít v dohledné době konec. Kometou, která by mohla splnit naše toužebná přání se může stát loni objevená C/2011 L4 (Panstarrs).
O této kometě jsme již psali v článku Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou?. Jedná se o dlouhoperiodickou kometu objevenou dlouho před průchodem u Slunce, ten má nastat na jaře příštího roku. Jasnost komety je však velice nejistá a zatímco podle optimistických předpovědí se můžeme těšit na nádherné divadlo, pesimistická předpověď by při splnění znamenala pouze jasnější kometu pro triedry.
Rozluštit záhadu co uvidíme na jarní obloze v příštím roce se pokusil i tým astronomů pracující s robotickým dalekohledem FRAM v Argentině
Robotický dalekohled FRAM provedl několik unikátních měření záhadných záblesků gamma záření a vyjímečné komety Lovejoy.
“Nová” kometa u Slunce
Kometa Panstarrs patří mezi tzv. dynamicky nové komety, přicházející poprvé z Oortova oblaku. Oortův oblak si můžeme představit jako extrémě řídký oblak ohromných rozměrů ve více než tisícinásobné vzdálenosti planety Neptun, obepínající ze všech stran Slunce. Na tomto místě je snad několik biliónů kometárních jader vypuzených z vnitřních oblastí Sluneční soustavy krátce po jejím vzniku. Díky gravitačním poruchám okolních hvězd (komety jsou prakticky již v mezihvězdném prostoru) jsou některé z nich nasměrovány zpět do vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Po milióny let trvající cestě pak můžeme tyto komety pozorovat i na naší obloze.
Nepříjemná vlastnost těchto komet je, že se obvykle zdají aktivnější dále od Slunce, s přibližováním však jejich aktivita nenarůstá dle očekávání a bývají zdrojem mnoha zklamání, když vůbec nedosáhnout původně očekávané jasnosti. Způsobuje to složení těchto komet. Díky vyhnanství mimo teplejší oblasti se na nich vyskytují exotické formy ledů z těkavých prvků. Ty se odpařují dál od Slunce a dojde k jejich rychlému vyčerpání. Kometě tedy „dojde dech“.
Hlídka komety na jižní obloze
Kometa se krátce po objevu na obloze zdánlivě schovala v blízkosti Slunce. Začátkem letošního roku začala být opět pozorovatelná z jižní oblohy a proto byl k jejímu sledování použit vzdáleně řízený dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR – FRAM, který se nachází v Argentinské pampě. K pozorování komety byl použit fotometrický filtr R, aby bylo možno přesně monitorovat změny její aktivity a množství prachu trystajícího z jejího jádra. Kometu se povedlo v průběhu února zachytit hned 4-krát. Její jasnost je zatím mírně nad očekáváním a je již na hraně vizuální viditelností velkými dalekohledy.
Kometa na snímcích z robotického dalekohledu FRAM z 1. dubna je zatím velice těžko rozlišitelná od hvězd, prozradí jí ovšem mírný pohyb.
Vývoj a předpověď jasnosti
Nikdo dnes nedokáže přesně předpovědět jak se tato kometa zachová blíže Slunci. Aktuální vývoj ale potvrzuje fakt, že se jedná o poměrně velké těleso, takže by neměl hrozit její zánik při průletu kolem Slunce. Ze zkušeností s dlouhoperiodickými komety lze vytvořit tři scénáře (a jeden bonusový navíc), co můžeme na jarní obloze v příštím roce spatřit:
Pesimistický scénář předpokládá, že po průchodu kolem Slunce, by měla v polovině března na naší obloze vyjít kometa o jasnosti zhruba 3 mag, tedy relativně jasná kometa viditelná pouhým okem srovnatelná např. s kometou Ikeya-Zhang viditelnou v roce 2002 (shodou náhod kometa Panstarrs zopakuje kousek této kometa, která se na obloze zdánlivě přiblížila k jasné galaxii M31 v Andromedě). Pak bude rychle slábnout a zhruba za 15 – 20 dní definitivně zmizí z dosahu neozbrojeného oka
Nejpravděpodobnější je scénář předpokládající východ komety od Slunce s jasností kolem 1 mag! To už je velice slušná jasnost a jednalo by se o nejjasnější kometu noční oblohy od roku 1997, kdy jsme na obloze mohli pozorovat „kometu století“ Hale-Bopp (od té doby sice byly viditelní dva jasnější „lízači Slunce“, ovšem na denní obloze, resp. za jasného soumraku). V dosahu volného oka by pak kometa mohla zůstat po dobu téměř jednoho měsíce.
Optimističtější scénář nabízí dokonce možnost že by měla zápornou magnitudu a v dosahu pouhého oka by vydržela měsíc a půl! Jednalo by se jistě o nádherný objekt noční oblohy. Bonusovou možností je neočekávaný rozpad jádra. Při podobných událostech dochází k masivní produkci prachu i plynu a kometa by byla ještě jasnější s ohonem táhnoucím se desítky stupňů po obloze.
Vypadá to tedy, že se máme příští rok skutečně na co těšit!
První zářezy na grafu vývoje světelné křivky komety Panstarrs, zatím indikují velice slibnou kometu jara 2013!
Tým dalekohledu FRAM: Jakub Černý, Martin Mašek, Jan Ebr, Michael Prouza, Petr Kubánek, Martin Jelínek