Z archivu · 2015 · 3 min čtení

Nepolapitelná kometa Q1 PanSTARRS rozzářila jižní oblohu

O kometě C/2014 Q1 (PanSTARRS), která nakonec přežila průlet perihelem a stala se velmi pěkným objektem na jižní obloze.

Kometa měla pro naše šířky období nejlepší viditelnosti až na konci června a na počátku července. Počasí však pozorování pár stupňů nad obzorem moc nepřálo. Navíc v době pozorování teprve začínaly být vidět první hvězdy nad hlavou.

Existovaly obavy o to, zda-li kometa přežije průlet perihelem, protože v některých momentech významně zaostávala za svou předpovězenou jasností. Nakonec dosáhla v maximu jasnosti kolem dne přísluní (6. července) až 4 mag. Průlet okolo naší mateřské hvězdy ve vzdálenosti zhruba třetina Slunce-Země ale tato vlasatice zvládla a jen o několik dnů později začali první pozorovatelé z jižní polokoule potvrzovat, že kometa opravdu žije.

Nejlepších výsledků ovšem dosahovali fotografové. Vůbec první snímek pochází ještě z května z jižní polokoule a pořídil jej na dálku Martin Mašek robotickým dalekohledem Fyzikálního ústavu AV ČR, který se jmenuje FRAM a najdete jej v argentinské pampě.

(Autor: Martin Mašek)

My se však chceme článkem spíše podívat na aktuální dění, protože kometa je nyní opravdu moc hezká. Nynějšímu úkazu předcházely pokusy o její spatření na severní polokouli. Jak bylo řečeno, situaci komplikoval fakt, že kometa byla pouze 15° od Slunce a po jeho západu jen několik stupňů v oranžovočerveném zákalu. Vizuálně se ji podařilo spatřit snad doslova jen několika jednotlivcům. Mezi ně se možná řadí i jeden pozorovatel z Čech, který v místech, kde se měla kometa nacházet, možná několikrát něco zahlédl.

(Autor: Martin Gembec)

Pozorování se uskutečnilo 30. června na Hvězdárně Turnov a není vyloučeno, že bylo reálné, protože nad obzorem se tehdy střídaly pásy průzračnější a méně průzračné atmosféry. Protože v tu samou dobu jsem kometu zkoušel naslepo snímkovat přes 11" SCT (dalekohled o průměru asi 28 cm a ohnisku asi 2,8 metru), existuje důkaz, že to nebylo snažení zcela marné. Viz. fotografie níže, kde je přes velmi nízkou kvalitu zřejmá žlutooranžová koma a snad i náznak vaničky, tedy vznikajícího ohonu. V tomto období prý kometa dosahovala 4 mag.

Poslední neúspěšné pokusy kometu zachytit ze severní oblohy jsme uskutečnili 10. července. Odhaduje se, že kometa už v té době zeslábla, a protože počasí stále nespolupracovalo, kometu jsme už ani nevyfotili. Jak bylo řečeno v úvodu, kometa se však ukázala v plné krásne nyní na jižní obloze.

(Autor: Colin Legg)

Pro nás je to tedy opět smůla. A co že se dalo pozorovat? Trochu to připomíná tehdy hodně prachovou kometu PanSTARRS z roku 2013 (označení C/2011 L4, viz fotogalerie čtenářů Astro.cz). Ta byla také tehdy špatně pozorovatelná a když, tak jako široký vějíř především prachových ohonů. Současná kometa PanSTARRS se předvedla působivěji, když na jižní obloze rozvinula nejméně jeden nádherný iontový ohon a jeden až dva široké prachové ohony. Nejlepší pozorování a fotografie dorazily z Austrálie, ale také z jižní Afrky a jižní Ameriky (opět dalekohled FRAM).

(Autor: Martin Mašek)

Kometa bude nyní pomalu slábnout a tak to nejlepší máme za sebou. Ale jak je vidět, komety dokáží vždy překvapit, takže neklesejme na mysli – snad se brzy dočkáme konečně i v Česku.

(Autor: Yuri Beletsky)

Převzato: http://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/nepolapitelna-kometa-q1-panstarrs-rozzarila-jizni-oblohu.html