22. února letošního roku objevili astronomové z observatoře Siding Spring (Austrálie) pomalu pohybujicí se těleso. Po několika dnech pozorování se ukázalo, že jde o velmi vzdálené těleso, které se pohybuje po velmi protáhlé dráze okolo Slunce. Jde o tzv. kentaura. Na pozorování se podílejí i čeští astronomové.
Kentauři jsou tělesa ve sluneční soustavě, která mají přísluní (nejbližsí bod své dráhy ke Slunci) mezi Jupiterem a Neptunem. Předpokládá se, že jde o ledová tělesa ze zmrzlých plynů a ledu. Jde o relativně velká tělesa s průměry okolo několika desítek až stovek kilometrů. Největší z nich, planetka Chariklo, má přibližně 300km. První kentaur byl objeven v roce 1977, později dostal název Chiron,podle nejstaršího kentaura z řeckých bájí. Je to zvláštní těleso, které má planetkové i kometární označení současně. Byl objeven jako planetka, když se ale Chiron přiblížil více ke Slunci objevila se i řídká kóma. V současné době známe 415 těles, které mají perihely mezi Jupiterem a Neptunem.
Kentaur 2012 DR30 2. března 2012, kredit: FRAM tým
2012 DR30 z FRAMu
Nyní zpět k objevu nového tělesa. Krátce po objevení byl nově objevený objekt umístěn na NEO confirmation page, což je stránka, kam se umístují pozorování nově objevených těles s neobvyklými drahami. Tato stránka slouží pro pozorovatele, kteří provádějí potvrzovací pozorování. Ta přicházela z observatoří z celého světa. Mimo jiné se na potvrzení objevu podíleli i čeští astronomové kolem dalekohledu FRAM (0.3m SCT f/10 + CCD G2-1600) v Argentině. Přesnou astrometrii pořídil Martin Mašek. Měření byla odeslána do Minor planet center, což je oficiální instituce Mezinárodní astronomické unie, která přijímá pozorování malých těles sluneční soustavy, počítá jejich dráhy a oznamuje objevy nových těles.
26. února vyšel cirkulář MPC (MPEC 2012-D67), který oficiálně oznámil objev tělesa. Objekt dostal označeni 2012 DR30. Má velice protáhlou dráhu s přísluním 14,5 astronomických jednotek od Slunce (přibližně 2,17 miliardy km), tj. mezi drahami Saturnu a Uranu. Dráha je velice skloněná vůči ekliptice, o celých 78°. Jak již bylo řečeno, typem své dráhy se řadí mezi tzv. kentaury.
Dráha Kentaura 2012 DR30 ve sluneční soustavě
Těleso mělo v době objevu jasnost přibližně 18,5mag, přísluním prošlo v březnu 2011. Zajímavé je, že objekt dlouho unikal robotickým přehlídkám oblohy, které každou jasnou, bezměsíčnou noc prohledávají oblohu (Catalina, LINEAR, PanStarrs apod.). Až teprve po objevení se podařilo toto těleso dohledat na archivních datech. Celkový oblouk dráhy se tím prodloužil na 4 opozice, první pozorování je z roku 2009 (projekt Spacewatch na Kitt Peaku). Těleso nejeví žádnou kometární aktivitu. Absolutní magnituda je relativně velká, 7.1mag. Z toho se dá odhadovat průměr Kentaura na 100-200km. Bohužel albedo povrchu je neznámé, takže odhadovaná velikost tělesa je velmi přibližná.
Mike Brown, známý též jako objevitel trpasličí planety Eris, vyřkl domněnku, že jde nejspíš o druhý návrat tohoto tělesa ke Slunci. Při předchozím návratu se toto těleso setkalo s některou z obřích planet, která posunula afélium blíže ke Slunci. I přes čtyři napozorované opozice je dráha tělesa, především perioda, značně nejistá. Zřejmě půjde o několik desítek desítek tisíc roků.