Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) byla objevena na Australské observatoři Siding Spring známým astronomem Robertem McNaughtem 3. ledna 2013. Objev byl učiněn dalekohledem o průměru 50cm. Označení komety C/2013 A1 nám říká, že jde o dlouhoperiodickou kometu „C“, tedy kometu s dobou oběhu delší než 200 roků. „2013 A1“ znamená, že je to první kometa objevená v první polovině ledna letošního roku.
Astronomům z Minor Planet Center (MPC) se podařilo najít i předobjevová pozorování této komety ze začátku prosince 2012, čímž se prodloužil pozorovaný oblouk dráhy komety ve Sluneční soustavě. Čím je kometa déle sledována, tím lépe se dá určit její přesná dráha.
Snímek komety C/2013 A1 (Siding Spring) z robotického dalekohledu FRAM
Kometa je v současné době ještě daleko od Slunce, za drahou Jupiteru. Její jasnost je okolo 18,5 mag. Podle současných výpočtů tato kometa mine 19. října 2014 planetu Mars ve vzdálenosti přibližně 110 000 km. Možnost srážky zatím není zcela vyloučena. Ale pravděpodobnost je velmi malá, asi 0.014 %, tedy přibližně 1:7000. Další pozorování zpřesní její trajektorii. Na tom se podílejí i čeští astronomové pomocí robotického dalekohledu FRAM v Argentině.
Na Internetu se rozšířila nesmyslná informace ohledně velikosti jádra. Některé zdroje uvádí velikost jádra kolem 50km. Skutečná velikost jádra komety je zatím nejistá, jádro se nedá pozorovat přímo. To je skryto v komě komety, plynoprachové obálce okolo jádra. Odhad velikosti jádra komety se dá provést za pomocí měření produkce prachu. Zcela jistě nepůjde o obří kometu s jádrem o průměru několika desítek km. Příkladem obří komety je třeba slavná kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp), která byla dobře pozorovatelná i pouhým okem na jaře roku 1997. Kometa C/2013 A1 (Siding Spring) je však asi 1500× slabší, než kometa Hale-Bopp, ve stejné vzdálenosti od Slunce. Takže jádro komety C/2013 A1 může mít průměr okolo 2–5 km.
Kometa je u Slunce poprvé a pochází z Oortova oblaku, obrovské zásobárny komet daleko za drahou Neptunu. Rychlost komety v době, kdy bude míjet Mars, je 56 km/s! Při případné srážce s rudou planetou by se uvolnilo ohromné množství energie a vznikl by kráter o průměru několika desítek kilometrů. Ale jak je zmíněno výše, pravděpodobnost srážky je velmi malá, takže půjde s největší pravděpodobností jen o velmi blízký průlet. Z České republiky bude velmi zajímavý úkaz špatně pozorovatelný, jen za soumraku velice nízko nad jihozápadním obzorem v jižní části souhvězdí Hadonoše. Doufejme tedy, že nám alespoň kosmické sondy a vozítka na povrchu Marsu pošlou velmi neobvyklé záběry.
Zdroje:
http://spaceobs.org/en/tag/c2013-a1-siding-spring/
http://tech.groups.yahoo.com/group/mpml/
Dráha komety C/2013 A1 (Siding Spring) ve Sluneční Soustavě