Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pozorovateli z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali ve sledování komety. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října totiž dojde při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU ke kterému dojde 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin ukazuje navíc charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad při přiblížení ke Slunci.
Snímek komety 29. července 2011 – John Drummond
Podle aktuálního vývoje jasnosti má kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety je o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později s přiblížením ke Slunci. Zjasnování komety zatím probíhá stabilně a poměrně rychle, na dlouhperiodické komety možná až nečekaně rychle. Jádro komety tedy pravděpodobně obsahuje velké zásoby vody v poměru k ostatním plynům a ta tak převzala v těchto vzdálenostech od Slunce hlavní slovo. Je to tedy dobré znamení, pokud aktivita komety vydrží i po průchodu kolem Slunce, bude vidět i pouhým okem na ranní obloze!
Z níže uvedené efemeridy lze vyčíst, že kometa od nás začne být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a bude velice rychle stoupat nad obzor. Již o týden později dosáhne na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu, jak bude kometa nejblíže u Země. Při hypotetické délce 0.01 AU by tak ohon mohl dosahovat téměř 3° délky! Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce již zeslábne pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem si pravděpodobně udrží s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti, kdy bude jen několik desítek stupňů od nadhlavníku.
Datum R.A. Decl. r d Elong m1 Nejlepší čas(A, h) 2011-10- 2 11 41.26 5 33.1 0.703 0.315 15 4.3 4:51 (265, 3) 2011-10- 3 11 33.53 6 41.1 0.719 0.304 18 4.4 4:52 (267, 6) 2011-10- 4 11 25.31 7 52.3 0.735 0.294 21 4.4 4:54 (268, 9) 2011-10- 5 11 16.63 9 6.5 0.752 0.285 25 4.4 4:55 (270, 12) 2011-10- 6 11 7.44 10 23.5 0.769 0.277 28 4.5 4:57 (272, 15) 2011-10- 7 10 57.75 11 42.9 0.786 0.269 32 4.5 4:59 (274, 19) 2011-10- 8 10 47.56 13 4.2 0.803 0.262 36 4.6 5:00 (277, 22) 2011-10- 9 10 36.85 14 27.0 0.820 0.256 40 4.6 5:02 (279, 26) 2011-10-10 10 25.65 15 50.6 0.838 0.251 44 4.7 5:03 (281, 30) 2011-10-11 10 13.94 17 14.6 0.855 0.246 48 4.7 5:05 (284, 34) 2011-10-12 10 1.75 18 37.9 0.873 0.242 52 4.8 5:06 (287, 37) 2011-10-13 9 49.10 19 59.9 0.890 0.239 56 4.9 5:08 (290, 41) 2011-10-14 9 36.04 21 19.6 0.907 0.236 61 4.9 5:09 (293, 45) 2011-10-15 9 22.59 22 36.4 0.925 0.235 65 5.0 5:11 (297, 49) 2011-10-16 9 8.83 23 49.2 0.942 0.234 69 5.1 5:12 (301, 52) 2011-10-17 8 54.81 24 57.4 0.960 0.234 74 5.2 5:14 (306, 56) 2011-10-18 8 40.61 26 0.3 0.978 0.234 78 5.3 5:15 (312, 59) 2011-10-19 8 26.30 26 57.4 0.995 0.236 82 5.4 5:17 (319, 62) 2011-10-20 8 11.99 27 48.3 1.013 0.238 87 5.5 5:18 (327, 65) 2011-10-21 7 57.73 28 32.8 1.030 0.241 91 5.6 5:20 (336, 67) 2011-10-22 7 43.63 29 10.7 1.048 0.244 95 5.7 5:21 (347, 69) 2011-10-23 7 29.76 29 42.3 1.065 0.248 99 5.8 5:23 (359, 70) 2011-10-24 7 16.34 30 7.3 1.082 0.253 103 5.9 5:08 ( 0, 70)
Úspešná detekce kyanovodíku v komě komety
Trojice vědců M. Drahus, Bin Yang a J. Hoge ohlásili detekci molekul prudce jedovatého kyanovodíku (HCN) v komě komety, když byla vzdálena 1.07 AU od Slunce. Produkce molekul dosahovala hodnoty 1.5 x 1025 za sekundu. Detekce byla provedena James Clerk Maxwellovým Teleskopem, což je 15-m dalekohled pracující v submilimetrové oblasti. Produkce molekul je téměř o polovinu vyšší než v případě komety 103P/Hartley, kterou jsme mohli pozorovat v loňském roce. Závěrem lze prohlásit, že hodnoty produkce obou komet jsou si velice blízké, kometa Elenin tedy bude mít jádro řádově v podobné velikosti jako kometa 103P/Hartley.
Pro zajímavost uvádíme i zpracování produkce molekul vody vypočítaná z vizuálních jasností komet. Když byla obě komety kolem 1.07 AU od Slunce, kometa 103P/Hartley vyprodukovala za sekundu cca 1.9 x 1028 molekul H2O, zatímco C/2010 X1 (Elenin) měla produkci o 66 % větší, tedy 3.2 x 1028 molekul H2O.
Zajímavé jsou také výsledné poměry. U komety Elenin připadá na 2112 molekul vody jedna molekula kyanovodíku, u komety Hartley byl obsah kyanovodíku mírně vyšší, připadala zde jedna molekula na 1907 molekul vody.
Graf vývoje produkce molekul vody komet C/2010 X1 (Elenin) a 103P/Hartley v logaritmu jejich množství za sekundu ( LOG[Q(H2O)] ) podle vzdálenosti od Slunce v AU.
