Perseidy jsou aktivní od počátku července do konce srpna. Silná maxima (stovky meteorů za hodinu) z počátku devadesátých let minulého století jsou minulostí. Mateřská kometa 109P/Swift-Tuttle prošla perihelem v roce 1992 a vrátí se ke Slunci za 130 let. Meteorický déšť nelze očekávat. Jeremie Vaubaillon modeloval pracovou stopu Perseid do minulosti a předpověděl pro 2015 střet s jednou starou vlečkou z roku 1862 na středu 20:39 SELČ. Tou dobou je u nás pouze soumrak, a navíc aktivitu vlečky popsal jako nejistou. To v jazyce modelářů znamená, že šance na zvýšenou aktivitu jsou malé.
Běžná aktivita umožní vidět několik desítek meteorů za hodinu při kvalitní, nepřesvětlené obloze. Je to asi desetkrát tolik, kolik lze vidět meteorů mimo aktivitu silného roje. Z Prahy pozorovat vůbec nemá smysl, stejně jako z jiných větších měst. Ale už na předměstí, při sledování oblohy mimo pouliční lampy Perseidy uvidíte. Měsíc, který si někdy lidé s pouliční lampou pletou, nebude pozorování rušit. Je totiž blízko Slunce, v novu. Vůči jiným rojům jsou Perseidy jasnější, mají nižší populační index. Lze je vidět na celé obloze, nejlépe ale v okolí nadhlavníku.
Perseidy vylétají z jednoho místa na obloze, který se jmenuje radiant. Překvapivě, radiant Perseid je v souhvězdí Persea. Tak jako u každého jiného roje se s časem po obloze pohybuje. V daný den roku je ale pokaždé na stejném místě. Proto lze kreslit obrázky pohybu radiantu, viz níže.
Maximum dosahují při délce Slunce 140.0—140.1 (to je astronomická jednotka popisující, ve kterém souhvězdí se Slunce nachází). Tento rok klasické maximum připadá na čtvrtek dopoledne, mezi osmou a jedenáctou hodinou LSEČ. Čas maxima ale v jednotlivých letech kolísá i o několik hodin, proto jsou ranní hodiny v noci ze středy na čtvrtek dobrou volbou pro pozorování. I jiné noci kolem maxima Perseidy uvidíte, ale bude jich podstatně méně. Týden po maximu už uvidíte pouze 1-2 za hodinu.