Jak se to stalo?
Už delší dobu se šance komety ISON na přežití průletu kolem Slunce pohybovaly na hraně. Někteří odhadovali, že se rozpadne ještě daleko od Slunce, jiní pevně věřili v bezproblémový průlet okolo Slunce. Výrazný okamžik v osudu komety nastal 13. listopadu, kdy prodělala silné zjasnění, díky kterému byla dokonce několik dní na hraně viditelnosti pouhým okem. Tento rozhodující okamžik měl ukázat, zda je kometa dostatečně velká a probudila se po delší době neaktivity, anebo opět zeslábne a zjasnění byl jenom znak postupného zániku jádra.
Druhá varianta se ukázala být tou správnou. Událost 13. listopadu sice nastartovala značné vypařování vody a těkavých plynů, jádro začalo ovšem rychle ztrácet hmotnost. To se projevovalo takzvaným efektem tryskového motoru. Proud sublimujícího plynu působil jako tryska proti pohybu komety a začal ji výrazně brzdit. 19. listopadu došlo k druhému zjasnění, to tentokrát nemělo za následek výrazný nárůst produkce plynů. Naopak za zhruba 5 dnů aktivita ustala a kometě došla zásoba vody a dalších zmrzlých plynů. To se projevilo i tím, že úplně zmizel plynný ohon komety. Jádro ovšem nezaniklo úplně, jenže absence vody a těkavých látek, které za normálních okolnotí jádro ochlazují, muselo nutně způsobit kumulaci tepla. 27. listopadu začala opět nabírat jasnost a byla zaznamenána okrajová produkce plynů. Měření radioteleskopem IRAM existenci jádra potvrdilo, plyn unikal z místa, kde se jádro mělo nacházet. Jenže ho nebylo mnoho, přesto během jednoho dne zvýšila 40násobně svou jasnost. Plynný ohon se objevil na chvilku a velice slabý. Výrazná známka toho, že zjasnění způsobila značná produkce prachu. To se očividně začalo díky intenzivnímu zahřívání drolit a drobný výpar byl způsobený zbytkem zmrzlé vody a dalších plynů tmelící vnitřní části již prakticky vyschlého jádra. Intenzivní žár Slunce narůstal a zhruba 10 hodin před průletem kolem Slunce způsobil naprosté rozdrolení jádra, ze kterého zůstal jen oblak prachu a zřejmě i roj balvanů metrových nebo desetimetrových rozměrů. Většina hmoty jádra byla ovšem již na prach a ten jak se postupně dostával do blízkosti Slunce, se také postupně odpařil. Roj balvanů ovšem přežil a ve dráze komety po průletu můžeme sledovat nevýrazný obláček způsobený jejich dalším drolením. Je jisté že ze Země se na kometu viditelnou pouhým okem těšit nemůžeme, oblak úlomků bude možná viditelný ve větších dalekohledech.
Pokud jste si ovšem připravovali dalekohledy, na obloze můžete spatřit náhradníka – kometu C/2012 R1 (Lovejoy), která se před nedávnem nečekaně objevila a nyní je nahranici viditelnosti pouhým okem a v binokuláru viditelným ohonem. Mapky pro její vyhledání naleznete v sekci Komety na obloze.