Na této stránce
Již několik dní můžeme pozorovat meteory z roje Eta Aquarid, jehož maximum nastane brzo ráno v pondělí 6. 5. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před a po maximu, ovšem nejlepší příležitost bude právě v noci z 5. na 6. května. V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře.
Mateřským tělesem tohoto roje je slavná Halleova kometa.
Díky vhodné fázi Měsíce jsou podmínky ke sledování roje letos ideální.
Mateřská kometa roje je slavná 1P/Halley
Prach z Halleovy komety
Jak už bylo řečeno meteory z tohoto roje pochází z prachové stopy komety 1P/Halley. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.
Radiant a název roje
Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu.
Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant Eta-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η-Aqr.
Poloha radiantu Eta Aquarid
Historie roje
Oficiálně byly Eta Aquaridy objeveny při plavbě po Středozemním moři v roce 1870 plukovníkem G. L. Tupmanem. Důkaz přišel o rok později 29. dubna, kdy Tupman zaznamenal asi 8 meteorů.
Pozorování Eta Aquarid byla velmi vzácná, zájem o roj zvýšil až objev, který učinil Alexander Stewart Herschel popisující souvislost komet s meteorickými roji. Bylo zjištěno, že Halleova kometa je nejblíže zemi 4. května, kdy je radiant ve Vodnáři. V té chvíli si A. S. Herschel ihned povšiml, že pozorování z let 1870 a 1871 (Tupman) jsou velmi blízko těmto předpovědím.
Zmapování tohoto roje však zůstalo i nadále nedokončené z důvodu nedostatku aktivních pozorovatelů na jižní polokouli. Na severní polokouli byl zase problém s výškou radiantu roje.
Teprve v roce 1920 se objevilo na jižní polokouli několik významných pozorovatelů, čímž dramaticky vzrostlo poznání jižních rojů.
Jeden z nejplodnějších pozorovatelů byl R. A. McIntosh (Auckland, Nový Zéland), který v roce 1929 vydal jednu z nejvýznamnějších studií o Eta Aquaridách.
V roce 1947 se Eta Aquaridy připojili k řadě prvních rojů, které byly detekovány rádio pozorováním. Rádiová pozorování byla však často ignorována, neboť na začátku května se tato pozorování vyskytovala jen zřídka. Naštěstí se na tento roj zaměřily radiové observatoře v Kanadě a následně také v Československu (Ondřejov).
Snímek Eta Aquaridy ze stanice Vartovka (CEMENT)