Na této stránce
Astronomové pravděpodobně zachytili obraz v počátku cizí planetární soustavy. U hvězdy eta Corvi, staré přibližně 1.4 miliard let, byl objeven oblak teplého prachu. Jeho původ si vysvětlují srážkou kometě podobnému objektu s planetou, 3 AU daleko od hvězdy. V této oblasti se nachází tzv. obyvatelná zóna hvězdy, s příznivými podmínkami pro život. S ohledem na stáří soustavy se může jednat o obdobu "pozdního těžkého bombardování", které se událo v naší Sluneční soustavě 600-800 mil. let po jejím vzniku.
Pozdní těžké bombardování způsobila migrace obřích plynných planet, ty svou gravitací způsobili nestabilitu v původním pásu kometárních těles a řadu z nich poslaly do středu soustavy, kde došlo k mnohým srážkám s vnitřními planetami. Při této události zřejmě došlo i k doručení vody a organických látek na povrch původní Země a poskytlo tedy základní stavební kameny pro vznik života na naší planetě.
Pozdní bombardování v představě umělce. Kredit: NASA/JPL-Caltech
Hvězda η Corvi
Jedná se o 6. nejjasnější hvězdu souhvězdí Havrana, pohodlně viditelná pouhým okem s jasností 4.3 mag. Je podobná Slunci hmotností i teplotou. Její hmotnost je 1.4x větší než v případě naší životadárné hvězdy a povrch je jen o cca 800°C teplejší. Oproti Slunci je podstatně mladší, astronomové její věk odhadují na "pouhých" 1.4 (+/- 0.3) miliard let (staří Slunce je cca 5 miliard let). Vzdálenost hvězdy od nás je 60 světelných let, je proto ideálním cílem k výzkumu. Již v roce 1983 naměřila sonda IRAS oblak teplého prachu obklopující hvězdu. Mezi 59 prachovými disky zkoumanými IRASem je tento 3. nejjasnější!
Unikátní výzkum prachu obklopující hvězdu
Tým astronomů provedl hloubkovou analýzu prachu okolo této hvězdy s využitím Spitzerova vesmírného dalekohledu, pracujícího v infračervené oblasti spektra. Kolem hvězdy identifikoval dokonce dva různé prachové disky. První je 150 AU daleko od hvězdy s teplotou okolo -240°C a odpovídá umístění pásu kometárních těles, známém v naší soustavě jako Kuiperův pás. Druhý prachový disk se nachází mnohem blíže hvězdy, ve vzdálenosti pouhých 3 AU. Prach v této oblasti je mnohem teplejší, má kolem 80°C. Tato vzdálenost je ekvivalentní 1.3 AU vzdálenosti od Slunce, nachází se tedy na vnějším okraji tzv. obyvatelné zóny. Tak se nazývá místo ve kterém jsou podmínky k výskytu planet s kapalnou vodou na povrchu.
Při analýze spektra prachu byla zjištěna velká podobnost s meteority nazvanými Ureility. Příkladem těchto meteoritů jsou úlomky tělesa 2008 TC3, které se srazilo se Zemí v roce 2008 a jeho zbytky dopadly do Nubijské pouště v Súdánu (o expedici, která hledala zbytky tělesa v poušti měl pěknou přednášku Petr Scheirich na letním semináři SMPH v Ondřejově, prezentaci naleznete zde). Urelity jsou složeny z velice primitivního materiálu, bohatého na uhlík, pocházející pravděpodobně z vnější části protoplanetárního disku, ve kterém vznikaly komety. V úlomcích tělesa ze Súdánu byly dokonce nalezeny i aminokyseliny – základní stavební prvky bílkovin v organismech.
Tým astronomů dospěl k závěru, že prach v blízkosti hvězdy o tomto složení musí pocházet z vnější oblasti. Z množství zjištěného prachu by se dalo poskládat 260 km velké těleso z Kuiperova pásu. Místo a načasování odpovídá pozdnímu těžkému bombardování v naší Sluneční soustavě. Okolo hvězdy eta Corvi pravděpodobně vzniklo několik planet, gravitační nestability vypudily některou větší planetu na vnější okraj do Kuiperova pásu. Jejím působením byly tělesa z pásu poslány po spirále do vnitřní části, kde došlo ke kolizi s planetou zemského typu. Trosky komety se pak rozptýlily do okolí. Staří oblaku, vzniklého kolizí, se odhaduje na více než 1000 let.
Kompletní studie se nachází na adrese:
Spitzer Evidence for a Late Heavy Bombardment and the Formation of Urelites in η Corvi at ~1 Gyr
Představa astronomů, co se událo v planetární soustavě hvězdy eta Corvi.