Na této stránce
V sobotu 8. října večer došlo k očekávanému střetnutí oblaku roje Drakonid se Zemí, odpovědného za meteorické deště v letech 1933 a 1946. Meteorický roj Drakonid nepatří obvykle k výrazným rojům. Aktivní je každoročně, ale sledovat lze pouze ojedinělé meteory. Výjimečně Zemi zasáhne oblak částic, vlákna prachu v blízkosti jádra mateřské komety s označením 21P/Giacobini-Zinner. V tomto případě lze krátce pozorovat spršku meteorů na obloze.
Letošní sprška trvala poměrně dlouho, úkaz jsme mohli pozorovat několik hodin. Výrazně zvýšené frekvence nad 50 meteorů za hodinu zaznamenali pozorovatelé od 20:30 až do 23:20 hodin (SELČ). Čas maxima roje nastal přibližně v předpovězeném čase (21:57) s tím, že vizuální data indikují možná i více maxim, nebo jedno širší maximum s frekvencí kolem 309 meteorů za hodinu (některé intervaly se ale frekvence blíží k 350 met/hodinu), tedy přibližně polovinu nejoptimističtějších předpovědí! Jedná se o korigované frekvence, skutečné počty na obloze byly nižší, kvůli přesvětlení Měsícem, mohli jsme pozorovat zhruba čtvrtinu z tohoto množství.
Za meteory se do Německa vydala i naše 4-členná expedice. Za necelé dvě hodiny máme 332 záznamů Drakonid, jeden pozorovatel viděl nejvíce 100 za 1.88 hodiny.
Snímek jasné Drakonidy pořízený naší expedicí, která zanechala slabou stopu v atmosféře. Proudění ve vysokých vrstvách atmosféry stopu meteoru postupně odvanulo
Autor: Jan Ebr
Expedice Kommet.cz za Drakonidami
Vzhledem k velké nepřízni počasí se naše skupina pozorovatelů rozhodla pro výjezd za jasnou oblohou. Předpověď počasí byla ale značně nejistá s ohledem na průchod několika studených front v uplynulých dnech. Díky pomoci meteorologa Tomáše Prouzy jsme v sobotu dopoledne měli na výběr ze tří variant výjezdu, buď do severní Itálie, severního Německa nebo Maďarska. Ze všech možností se nám nejlépe jevilo Německo při kombinaci vysoké pravděpodobnosti jasné oblohy a snadné dostupnosti z Prahy. Rozhodli jsme se tedy pro oblast v okolí Magdeburgu. Chybou bylo, že jsme se nechali po cestě ukolébat většinově jasnou oblohou a na první očekávané maximum (19:09 SELČ) jsme zastavili jižně od města. Chvíli poté se nám nad hlavami téměř úplně zatáhlo vrstevnatou oblačností a po zdlouhavé poradě a průzkumu družicových snímků nakonec padlo rozhodnutí vydat se více na sever. Necelou hodinu před hlavním maximem (21:57 SELČ) jsme se po dalších 100 km cesty dostali pod skoro jasnou oblohu s výhledem absolutního vyjasnění na následujících několik hodin.
Ideální čas příjezdu na hlavní představení. Již po zahájení pozorování ve 21:15 jsme zaznamenávali vysoký počet meteorů roje, mnohé létaly společně a nebylo výjimkou spatřit i 3 meteory najednou! Vysoké počty meteorů značně komplikovaly záznam údajů a tak jsme museli značně zjednodušit hlášení pozorovatelů. Před časem očekávaného maxima bylo možné sledovat i mnoho jasných meteorů roje, po maximu létaly spíše slabší kousky. Před 23 hodinou jsme začali pozorovat značný úbytek aktivity, stále bylo ale jasné, že s ohledem na svit měsíce při počtech meteorů je aktivita roje stále značně vysoká, až asi deset minut po 23 hodině klesl jejich počet kamsi na úroveň sporadického pozadí. Tím jsme také akci ukončili a vydali jsme se zpátky do naší rodné hroudy.
Celkově jsme za 1.88 hodiny zaznamenali 332 drakonid (Jakub Černý viděl 100, Jan Ebr 91, Ivana Ebrová 78 a Jan Horský 63 Drakonid). Výsledná korigovaná frekvence z našich pozorování vyšla kolem 300 meteorů v hodině a maximum aktivity trvalo přibližně jednu hodinu.
Drakonidy lítaly i po skupinkách, jedna taková je pěkně zaznamenána na fotce z expedice, kde se na jednu fotku zachytily hned tři meteory ve spodní levé části obrázku.
První analýza mezinárodní meteorářské organizace
Naše pozorování potvrdilo nezávisle mnoho dalších pozorovatelů z celého světa, z prvních dat skutečně vychází frekvence roje v maximu kolem 332 meteorů za hodinu s rychlým vzestupem a pomalejším poklesem okolo času předpokládaného zásahu oblakem částic uvolněných z komety v roce 1900, který způsobil meteorické deště v minulém století. Od té doby došlo k jeho značnému rozptýlení, proto byl úkaz delší, nedosahoval ovšem desetitisícových počtů jako v letech 1933 a 1946.
Pozorované frekvenci odpovídá aktuální hustota oblaku v maximu 3284 zrnkek prachu na miliardu kilometrů krychlových (1000x1000x1000 km prostor). Pokud tedy mluvíme o oblaku prachu, jedná se o neskutečně řídký oblak, přesto i takový útvar stačí na zajímavou podívanou. Populační index byl spočten na 2.8 (to znamená že na jeden meteor x-té magnitudy případá 2.8 meteorů o magnitudu slabších). Analýza byla provedena na základě 5599 meteorů Drakonid zaznamenaných 116 pozorovatelů z 27 zemí!
Maximum roje se povedlo zaznamenat i radioamatérům. Ti se snažili zachytávat odrazy radiového vysílání od ionizovaných stop meteorů. Našemu radiopřijímači SMRST umístěném na hvězdárně Vsetín se povedlo v čase maxima zachytit mnoho desítek odrazů. Radiově lze meteory pozorovat i při zatažené obloze. Více o radiopozorování a výsledcích dalších expedic se dočtete na stránkách Meteory.sk.
Sprška letošních Drakonid v grafu, výsledné frekvence z dat IMO.