<p> <a href="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa.gif"><img src="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa_s.gif" class="article_img" align="left" alt="Komety" title="Komety"></a>
Kometu 238P/2005 U1 objevil 24 října Michael T. Read, když si na CCD mozaice pořízené 0,9-m f/3 Spacewatch reflektorem všiml slabého difúzního objektu (20,2 mag.), který měl patrný chvost táhnoucí se na jihozápad do vzdálenosti 20". Kometární vzhled byl v následujících dnech potvrzen také pomocí 1,8-m f/2,7 Spacewatch reflektoru.[1]
</p><!–more–><p>
Již první dráha publikovaná 28. října v cirkuláři MPEC 2005-U74 jednoznačně ukazovala, že se jedná o velmi výjimečnou kometu. Elementy dráhy z pětidenního oblouku ji totiž umístily mezi tělesa hlavního pásu planetek. [2] Dráha má Tisserandův parametr TJ = 3,153 (přičemž komety Jupiterovy rodiny mají typicky 2 < TJ > 3 a planetky TJ > 3). Po známé 133P/Elst-Pizarro se tak stala historicky druhým členem skupiny Main-Belt Comets (MBC).
</p>
<p>
Kometě se v období 2005 až 2007 nejvíce věnovali Henry H. Hsieh, David Jewitt a Masateru Ishiguro, a výsledky svého bádání publikovali v práci Physical Properties of Main-Belt Comet P/2005 U1 (Read).
</p>
<p>
Aktivita byla u komety sledována po celou dobu, od objevu 24. října až do 27. prosince 2005. Numerické simulace prachové emise naznačují, že koma s chvostem jsou tvořeny částicemi nepřesahujícími 10 µm s hraničními rychlostmi vyvržení z jádra od 0,2 do 3 m s -1. Odhad ztráty hmoty pak vychází na 0,2 kg s -1, což je o mnoho více než v případě výpočtu pro kometu 133P/Elst-Pizarro. Podařilo se také zpětně zjistit, že prachová emise začala zhruba dva měsíce před objevem.
Pozorování učiněná v roce 2007 pak nalezla kometu zcela neaktivní a vzhledem k absolutní jasnosti HR ~ 20,1 ± 0,4 mag. se zdá, že jádro je extrémně malé, s poloměrem re ~ 0,3 km. [3]
</p>
<p>
Samozřejmě se vynořila celá řada hypotéz o původu kometární aktivity tělesa v hlavním pásu planetek, ale pro žádnou z nich nebyl dostatek jasných důkazů. S velkým očekáváním se tak začalo vzhlížet k dalšímu návratu do perihelia. Bude kometa opět aktivní?
</p>
<p>
Ano. Bude. Cirkulář IAUC 9183 ze 6. listopadu 2010 přinesl zprávu o úspěšném pozorování. Henry H. Hsieh zde oznamuje, že kometa byla sledována 5. října pomocí 10-m Keck I teleskopu a na kompozici o celkovém expozičním čase 1140s (19 minut) je dobře patrný krátký zúžený chvost – v antisolárním směru (PA 75°) sahající do vzdálenosti přibližně 5" – a velmi slabá koma – kometa má FWHM = 0,90" (měřeno kolmo k chvostu), zatímco hvězdy v okolí mají typicky FWHM = 0,85". Celková jasnost komety byla v oboru R = 22,25 ± 0,05 mag (měřeno v apertuře 2,0").
</p>
<p>
Kometa 238P/2005 U1 (Read) se rekurentní aktivitou (2005 a 2010) přiřadila ke kometě 133P/Elst-Pizarro, u které byla aktivita sledována také ve více sezónách (1996, 2002 a 2007). Opakování výskytu prachové emise nahrává hypotéze, že se jedná o důsledek skutečné kometární aktivity – sublimace těkavých látek strhávajících do okolí prachové částice – a ne jen o ojedinělou událost – jakou by mohla být například srážka s drobným meteoroidem v poměrně hustém pásu malých planetek mezi Marsem a Jupiterem. [4]
Kromě výše uvedené dvojice komet, známe ještě další tři členy MBC: 176P/LINEAR, P/2008 R1 (Garradd) a P/2010 A2 (LINEAR).
</p>
<p>
Zajímavosti ze světa hlavního pásu komet je možné také nalézt v článku Kometa P/2010 A2 (LINEAR) – pátý člen MBC, který vyšel v Povětroni 3/2010. [5]
</p>
<p>
<b>Informační zdroje:</b>
<br>
[1] IAUC 8624 [online]. [cit. 2010-12-27]. <a href="http://cfa-www.harvard.edu/iauc/08600/08624.html">http://cfa-www.harvard.edu/iauc/08600/08624.html</a>.
<br>
[2] MPEC 2005-U74 [online]. [cit. 2010-12-27]. <a href="http://minorplanetcenter.org/mpec/K05/K05U74.html">http://minorplanetcenter.org/mpec/K05/K05U74.html</a>.
<br>
[3] HSIEH Henry, JEWITT David, ISHIGURO Masateru. Physical Properties of Main-Belt Comet
P/2005 U1 (Read) [online]. [cit. 2010-12-27]. <a href="http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0810/0810.1351v1.pdf">http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0810/0810.1351v1.pdf</a>.
<br>
[4] IAUC 9183 [online]. [cit. 2010-12-27]. <a href="http://cfa-www.harvard.edu/iauc/09100/09183.html">http://cfa-www.harvard.edu/iauc/09100/09183.html</a>.
<br>
[5] LEHKÝ, M. Kometa P/2010 A2 (LINEAR) – pátý člen MBC. Povětroò, 2010, roč. 18, č. 3, s. 4-6.
ISSN 1213-659X. <a href="http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/ashk/povetron-2010-03.pdf">http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/ashk/povetron-2010-03.pdf</a>.
</p>