Z archivu · 2009 · 10 min čtení

Novinky o kometách, komety v lednu a únoru 2009

Novinky o kometách, komety v lednu a únoru 2009

<P> <a href="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa.gif"><img src="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa_s.gif" class="article_img" align="left" alt="logo kometa" title="logo kometa"></a> Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách <i>International Comet Quarterly </i><a target="_blank" href="http://www.cfa.harvard.edu/iau/Ephemerides/Comets/index.html">ICQ</a>, vyhledávací mapky vám v případě zájmu <b><u>zhotovíme na požádání</u></b> a zašleme e-mailem.</P><!–more–><P></P>
<H4>Novinky o kometách</H4>
<p>Posledním objevem zmíněným v minulých "Novinkách" byla kometa <strong><em>P/2008 U1 (McMillan)</em></strong>, kterou nalezl 19.20 října 2008 Robert McMillan jako objekt 19 mag v rámci přehlídky <em>Spacewatch</em>, a to pomocí 1.8-m reflektoru. S. Nakano zveřejnil v prosinci svou identifikaci tohoto objektu s nezveřejněným tělesem 18 mag z archivu přehlídky <em>LONEOS</em>, který byl pozorován v září a říjnu 2000. Nová dráha ukázala těsné přiblížení na 0.18 AU k Jupiteru 8. července 2004. Těleso z archivu dostalo označení <strong><em>P/2000 S7</em></strong> a kometa získala též definitivní číslo <strong><em>208P</em></strong> (<em>IAUC 9005</em>).</p>
<p>Prvním tělesem z řady &#8222;x&#8220; roku 2008 je <strong><em>C/2008 X1 (Hill)</em></strong>, které 4.34 prosince 2008 nalezl Rik Hill jako objekt 17. magnitudy, a to na CCD snímcích pořízených v rámci přehlídky <em>Catalina</em> pomocí 0.68-m Schmidt teleskopu. Poté co Hirohisa Sato upozornil na možnou eliptickou dráhu objektu, byla tato možnost potvrzena dalšími výpočty a pozorováními. Kometa má periodu oběhu 6.7 roku a přísluním ve vzdálenosti 2.4 AU projde v květnu 2009. Na základě dalšího zpřesnění dráhy nalezl Maik Meyer předobjevové snímky komety v archivu <em>LONEOS</em> z 1. dubna 2003. Kometa dostala zpětně označení <strong><em>P/2003 F6</em></strong> pro oběh s přísluním v 19.1 srpna 2002. Předběžné označení při tomto návratu je tedy <strong><em>P/2008 X1</em></strong> a kometa pravděpodobně obdrží definitivní číslo <em><strong>211P</strong></em>.</p>
<p>Těleso <strong><em>P/2008 X2</em></strong> je staronové, a jedná se o návrat objektu <strong><em>P/2004 CB (LINEAR)</em></strong>. Při tomto návratu jej nalezl Gary Hug 4.39 prosince 2008, a to jako objekt hvězdného vzhledu asi 20 mag. Korekce průchodu přísluním činí delta(T) = +0.16 dne. Kometa dostala také definitivní označení <strong><em>209P/LINEAR</em></strong> (<em>IAUC 9005</em>).</p>
<p><strong><em>C/2008 X3 (LINEAR)</em></strong> byla objevena 4.45 prosince 2008 jako asteroidální objekt 18 mag v rámci projektu <em>LINEAR</em>. Po umístění na NOECP byly identifikovány kometární charakteristiky. Kometa prošla přísluním ve vzdálenosti 1.9 AU v říjnu 2008. Na základě výpočtů zpřesòujících dráhu, které provedl Hirohisa Sato, se ukázalo, že kometa může mít eliptickou dráhu s periodou asi 250 let, což bylo po dalších pozorováních potvrzeno. Kometa má opravdu periodu oběhu asi 270 let.</p>
<p>Unikátním objevem je <strong><em>P/2008 X4</em></strong>, kterou 8.24 prosince 2008 našel jako objekt 10 mag Alan Watson na snímcích ze sondy <em>STEREO</em> (<em>SECCHI HI1-B</em>). Na základě pozičních měření, která provedl Rainer Kracht, byla spočtena parabolická dráha objektu. Podle těchto elementů usoudil Maik Meyer, že se jedná o očekávanou krátkoperiodickou kometu <strong><em>P/2003 K2 (Christensen)</em></strong>. Ovšem s korekcí průchodu přísluním delta(T) = -22 dní, což na obloze činilo přes 13° směrem ke Slunci v elongaci a znamenalo opačný směr pohybu. Proto ji také nikdo nenašel. Jedná se o první kometu pozorovanou při druhém návratu, která byla nalezena kosmickou sondou. Kometa patrně dostane označení <em><strong>210P/Christensen</strong></em>. Dne 23. prosince 2008 byla kometa v konjunkci se Sluncem (25&#8217; od středu disku), a byla tedy několik dní pozorovatelná koronografy na sondě SOHO (<a onclick="window.open(this.href,”,’resizable=no,location=no,menubar=no,scrollbars=no,status=no,toolbar=no,fullscreen=no,dependent=no,width=600,height=600,status’); return false" href="http://www.astrovm.cz/userfiles/image/odborne/mph/20081223_sum_c2_1024c.jpg">obrázek</a>). Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97. prosince 2008 a mohla by být krátce pozorovatelná jako objekt kolem 10 mag od nás,&#160; začátkem ledna nízko nad východním obzorem. Koncem měsíce ledna již bude slabší, kolem 13 mag, zato výše nad obzorem.</p>
<p>V druhé polovině prosince byla nalezena kometa <strong><em>C/2008 Y1 (Boattini)</em></strong>, kterou 22.09 prosince 2008 objevil Andrea Boattini jako objekt 18. mag v rámci přehlídky <em>Catalina Sky Survey</em> (0.68 m Schmidt). Kometa projde přísluním ve vzdálenosti 1.4 AU v únoru 2009. Výpočty Hirohisa Sata opět naznačují možnou eliptickou dráhu s periodou kolem 30 let. Další astrometrická pozorování jsou žádoucí.</p>
<p>První &#8222;Silvestrovskou&#8220; kometou se stala <strong><em>P/2008 Y2 (Gibbs)</em></strong>, kterou nalezl A. R. Gibbs 31.37 prosince 2008 jako objekt 18. mag během přehlídky <em>Catalina Sky Survey </em>(0.68 m Schmidt). Přísluním ve vzdálenosti 1.6 AU kometa projde v lednu 2009, perioda oběhu je kolem 6.8 roku.</p>
<p>Druhá silvestrovská kometa ["aby mozek nekulhal"] <strong><em>C/2008 Y3 (McNaught)</em></strong> byla nalezena o šest hodin později (31.64 prosince 2008) a objevil ji Rob McNaught jako objekt 16 mag na CCD snímcích pořízených pomocí 0.5-m Uppsala Schmidt teleskopu v rámci přehlídky <em>Siding Spring</em>. Podle prvních výpočtů dráhy Hirohisa Sata měla kometa projít přísluním ve vzdálenosti 1.9 AU v listopadu 2009, ovšem Silvestr zaúřadoval až &#8222;aprílově&#8220;. Nová pozorovaní drasticky změnila elementy dráhy, kometa patrně prošla přísluním ve vzdálenosti 3.9 AU již v počátkem dubna 2008. Další astrometrická pozorování jsou žádoucí.</p>

<H4>Komety v lednu a únoru 2009</H4>

<p>Zimní obloha v lednu a únoru 2009 bude poměrně bohatá na jasné a zajímavé komety. V dosahu malých přístrojů jich bude hned několik.</p>
<p></p>
<p>Nejjasnější kometou celého období (a patrně i dalších minimálně dvou měsíců roku 2009) bude s napětím očekávaná <strong><em>C/2007 N3 (LULIN)</em></strong>, která má potenciál stát se <u>objektem viditelným volným okem</u>. Po konjunkci se Sluncem koncem listopadu 2008 byla kometa znovu pozorována již v druhé polovině prosince 2008, pro nás nastávají vhodné podmínky pro sledování od začátku ledna 2009. Její jasnost se v současnosti pohybuje kolem 7 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 6.27 UT: m1=7.3, Dia=7′, DC=5, 10x50B, Alexandre Amorim (Florianopolis, Brazílie); 2009 Jan. 4.25 UT: m1=7.1, Dia.=5′, DC=6, 10x50B]</span>. Jelikož se na světelné křivce projevují známky zpomalování zjasòování, které je typické pro nové komety poprvé přilétající z vnější sluneční soustavy, je pravděpodobné, že optimistické očekávané jasnosti kolem cca 5 mag nedosáhne, mohla by ale být kolem 6 mag. Kometa se pohybuje po velmi neobvyklé dráze, která je retrográdní s inklinací 178,4°, tedy rovina je prakticky totožná s ekliptikou, ale pohyb se odehrává v opačném směru. S tím také souvisí dlouhodobá poloha komety v těsném okolí ekliptiky a hlavně velmi rychlý pohyb objektu po obloze v následující opozici, která nastane krátce po nejtěsnějším přiblížení k Zemi. Nejrychleji se kometa bude pohybovat více než 12&#8217;/h a za uvedené období prolétne přes třetinu oblohy z Vah (Lib) do Raka (Cnc) &#8211; cca 120°. Přísluním ve vzdálenosti 1.21 AU projde 10.7 ledna 2009, nejblíže Zemi se přiblíží 24. února 2009 na 0.41 AU a následující den je v opozici se Sluncem. Geometrie průletu je zajímavá také svou vhodností k pozorování kometárních ohonů. Jednak lze očekávat několik stupòů dlouhý klasický převážně plazmatický ohon směřující od Slunce, a za druhé již nyní je na CCD snímcích pozorovatelný prachový protichvost. Vzhledem k poloze komety v opozici (26. února ráno se bude nacházet prakticky přesně v protislnunečním bodě), se potichu hovoří o možném několikadenním zjasnění až o 1 mag v důsledku zpětného rozptylu světla [možná si vzpomenete na práce ohledně dopředného rozptylu například o komety C/2006 P1 (McNaught)].&#160; Kometa uskuteční pár zajímavých přiblížení k jiným objektům na obloze: 6. února ráno projde jen 30&#8216; od dvojhvězdy Zuben Elgenubi, alfa Lib (2.7 mag); 19. února ve 21:45 naleznete jen 8&#8217; jižně od komety asteroid 98 Ianthe (12.1 mag) a jen o několik hodin později (20. února v poledne) budou mít naši kolegové možnost nalézt necelé 2&#8217;(!) jižně od komety dokonce asteroid 28 Amphitrite (9.9 mag); 24. února projde kometa jen 2.3° jižně od Saturnu; 6. března pak necelé 2° jižně od centra otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) v Raku; 7. března pak naleznete kometu jen 40&#8217; od středu Měsíce po první čtvrti, přičemž v asijské části Ruska, nebo na ostrovech severní Kanady bude možné pozorovat zákryt! Uveřejòujeme vyhledávací <a href="http://www.astrovm.cz/userfiles/image/AKA/lulin-l.png" target="blank">mapku</a> (čerchovaná křivka je ekliptika, plná čára dráha komety). Další podrobnosti viz (<a href="http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/kometa-roku-c/2007-n3-(lulin)/152.html">článek</a>) na www.astrovm.cz.</p>
<p>Druhým velmi zajímavým objektem současnosti a blízké budoucnosti je bezesporu krátkoperiodická kometa <em><strong>144P/Kushida</strong></em>. Její jasnost při současném návratu výrazně předčí očekávání, zatím dosahuje 9 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.79 UT: m1=8.3, Dia.=10′, DC=2, 10x50B, J.J. Gonzales; ©panělsko; 2009 Jan. 01.74 UT: m1=8.9, Dia.=11′, DC=2, 13-cm L (33x), A. Novichonok, Rusko]</span> a mohla by ještě mírně zjasòovat. Maxima by měla dosáhnout na přelomu ledna a února 2009. Jedná se však o poměrně obtížný objekt s rozsáhlou komou a nízkým stupněm kondenzace, který vyžaduje výborné pozorovací podmínky. Geometrické předpoklady jsou však vynikající, kometa je pozorovatelná po celou noc v Býku (Tau), vysoko nad obzorem.&#160;</p>
<p>Efemérní záležitostí první poloviny ledna by mohla být kometa <strong><em>P/2008 X4 (Christensen)</em></strong> aka P/2003 K2 aka 210P. O jejím neobvyklém objevu viz "novinky o kometách". Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97 prosince 2008. Pokud jde o viditelnost, ze severní polokoule by mohla být pozorovatelná na počátku ledna 2009, kdy bude 5° nad obzorem při Slunci -12° a podmínky se budou zlepšovat. Dne 10.1 už bude při stejné poloze Slunce 20° nad obzorem, Měsíc takměř v úplòku bude rušit 6° nad obzorem na druhé straně oblohy. Èili nejlepší dny na pozorování 8. a 9. ledna 2009, kdy je Měsíc již pod obzorem, kometa 15° nad ním. Aktuální jasnost je kolem 10 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 4.26 UT: m1=10.1, Dia.=2.2′, DC=5, 20 cm SCT (100x), J. J. Gonzalez (Pandorado, ©panělsko)]</span>. V lednu bude rychle slábnout, čili šance na spatření za bezměsíčné noci je ještě po 21. lednu, ale patrně při jasnosti kolem 12 &#8211; 13 mag. Kometa prochází z Hadonoše (Oph) do Hada (Ser).</p>
<p>Stále dost jasná (kolem 10 mag) je slábnoucí <strong><em>C/2008 A1 (McNaught)</em></strong> <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 4.27 UT: m1=9.8, Dia.=3.5′, DC=2, 20 cm SCT (100x), J.J. Gonzalez (Pandorado, ©panělsko)]</span>. Kometu naleznete po západu nebo před východem Slunce v souhvězdí Labutě (Cyg). V obou případech bude jen nevysoko nad obzorem (20° respektive 25°), přechází na ranní oblohu.</p>
<p>Dále je třeba nezapomenout na dvojici trvalek: <strong><em>C/2006 W3 (Christensen)</em></strong> a <strong><em>C/2006 OF2 (Broughton)</em></strong>. Zatímco první jmenovaná zjasòuje do maxima v polovině roku 2009 <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.80 UT: m1=9.7, Dia.=3′, DC=4; 25×100 B; Juan José González (Sierra de Fario, Sariego, alt. 735 m, Asturias, Espa&#241;a); 2009 Jan. 1.76 UT: m1=11.0 ccd, Dia.=2.2′, DC=8; 80 mm R f/6.8; Sergey E. Shurpakov (Observatory Taurus-1, Baran’, Belarus)]</span>, druhá z dvojice je právě v maximu kolem 10.5 mag a začne již poměrně rychle slábnout <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.93 UT: m1=11.4 ccd, Dia.=1.8′, DC=-, Tail:3′ in PA:256 deg.; 80 mm R f/6.8; Sergey E. Shurpakov (Observatory Taurus-1, Baran’, Belarus); 2008 Dec. 29.81 UT: m1=9.9, Dia.=3′, DC=6; 20cm R f:9; Alfons Diepvens (Balen, Belgie)]</span>. Kometu 06W3 naleznete v jižní části Ještěrky (Lac), počátkem března přejde do Pegase (Peg). Kometa 06OF2 se dlouhodobě pohybuje severní částí Vozky (Aur).</p>
<p>Stále dost aktivní je <strong><em>29P/Schwassmann Wachmann</em></strong>, u které je stále pozorovatelná prachové struktura související s minulými outbursty. Kometu naleznete v Blížencích (Gem).</p>
<p>V následujícím období bude zjasòovat hned trojice dalších krátkoperiodických komet. Jednak <strong><em>22P/Kopff</em></strong>, která by v červenci 2009 mohla dosáhnout možná až 10 mag. V lednu a únoru projde z Vah (Lib) přes ©tíra (Sco) a Hadonoše (Oph) do Střelce (Sgr). Zůstane nejlépe pozorovatelná ráno. Pohybuje se přímo a sleduje pohyb Slunce, její elongace se zvýší z 52° na začátku ledna na 75° na začátku března. Od března by mohla být jasnější 12 mag.</p>
<p>Rychle zjasòuje také <strong><em>67P/Churyumov-Gerasimenko</em></strong> s předpovídaným maximem kolem 13 mag na začátku dubna 2009 (přísluním projde 28.4 února 2009). V následujícím období přejde přes Vodnáře (Aqr) a Ryby (Psc) do Berana (Ari). Mírně poroste její deklinace a naopak se sníží elongace z 57° na 47°.&#160; Jedná se o poslední průchod přísluním před návštěvou kosmické sondy Rosetta.</p>
<p>A nakonec <strong><em>116P/Wild</em></strong>, která dosáhne maxima kolem 12.5 mag taktéž v dubnu 2009, když přísluním projde 18.96 července 2009. Naleznete ji v západní části Lva (Leo) &#8211; severně od Regula. Pozorovací podmínky jsou výborné, kometa je 11. února v opozici se Sluncem.</p>
<p>Nová kometa <strong><em>C/2008 T2 (Cardinal)</em></strong> by měla začít zjasòovat na jaře 2009 a maxima kolem 10 mag by mohla dosáhnout v červnu 2009, když přísluním projde 13.2 června 2009. Ovšem vzhledem k nedostatku pozorování je tato předpověï dost nejistá. Podle původních parametrů by již měla býta v Kefeovi (Cep) jasnější 12 mag. Přechází přes Kasiopeu (Cas) do jižní části ®irafy (Cam).</p>

<DIV align=right><A HREF="http://www.astrovm.cz">Hvězdárna Valašské Meziříčí</A></DIV>