<P> <a href="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa.gif"><img src="./_data/images_smph/news/2008/07/18/kometa_s.gif" class="article_img" align="left" alt="logo kometa" title="logo kometa"></a> Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách <i>International Comet Quarterly </i><a target="_blank" href="http://www.cfa.harvard.edu/iau/Ephemerides/Comets/index.html">ICQ</a>, vyhledávací mapky vám v případě zájmu <b><u>zhotovíme na požádání</u></b> a zašleme e-mailem.</P><!–more–><P></P>
<H4>Novinky o kometách</H4>
<p>Posledním objevem zmíněným v minulých "Novinkách" byla kometa <strong><em>P/2008 U1 (McMillan)</em></strong>, kterou nalezl 19.20 října 2008 Robert McMillan jako objekt 19 mag v rámci přehlídky <em>Spacewatch</em>, a to pomocí 1.8-m reflektoru. S. Nakano zveřejnil v prosinci svou identifikaci tohoto objektu s nezveřejněným tělesem 18 mag z archivu přehlídky <em>LONEOS</em>, který byl pozorován v září a říjnu 2000. Nová dráha ukázala těsné přiblížení na 0.18 AU k Jupiteru 8. července 2004. Těleso z archivu dostalo označení <strong><em>P/2000 S7</em></strong> a kometa získala též definitivní číslo <strong><em>208P</em></strong> (<em>IAUC 9005</em>).</p>
<p>Prvním tělesem z řady „x“ roku 2008 je <strong><em>C/2008 X1 (Hill)</em></strong>, které 4.34 prosince 2008 nalezl Rik Hill jako objekt 17. magnitudy, a to na CCD snímcích pořízených v rámci přehlídky <em>Catalina</em> pomocí 0.68-m Schmidt teleskopu. Poté co Hirohisa Sato upozornil na možnou eliptickou dráhu objektu, byla tato možnost potvrzena dalšími výpočty a pozorováními. Kometa má periodu oběhu 6.7 roku a přísluním ve vzdálenosti 2.4 AU projde v květnu 2009. Na základě dalšího zpřesnění dráhy nalezl Maik Meyer předobjevové snímky komety v archivu <em>LONEOS</em> z 1. dubna 2003. Kometa dostala zpětně označení <strong><em>P/2003 F6</em></strong> pro oběh s přísluním v 19.1 srpna 2002. Předběžné označení při tomto návratu je tedy <strong><em>P/2008 X1</em></strong> a kometa pravděpodobně obdrží definitivní číslo <em><strong>211P</strong></em>.</p>
<p>Těleso <strong><em>P/2008 X2</em></strong> je staronové, a jedná se o návrat objektu <strong><em>P/2004 CB (LINEAR)</em></strong>. Při tomto návratu jej nalezl Gary Hug 4.39 prosince 2008, a to jako objekt hvězdného vzhledu asi 20 mag. Korekce průchodu přísluním činí delta(T) = +0.16 dne. Kometa dostala také definitivní označení <strong><em>209P/LINEAR</em></strong> (<em>IAUC 9005</em>).</p>
<p><strong><em>C/2008 X3 (LINEAR)</em></strong> byla objevena 4.45 prosince 2008 jako asteroidální objekt 18 mag v rámci projektu <em>LINEAR</em>. Po umístění na NOECP byly identifikovány kometární charakteristiky. Kometa prošla přísluním ve vzdálenosti 1.9 AU v říjnu 2008. Na základě výpočtů zpřesòujících dráhu, které provedl Hirohisa Sato, se ukázalo, že kometa může mít eliptickou dráhu s periodou asi 250 let, což bylo po dalších pozorováních potvrzeno. Kometa má opravdu periodu oběhu asi 270 let.</p>
<p>Unikátním objevem je <strong><em>P/2008 X4</em></strong>, kterou 8.24 prosince 2008 našel jako objekt 10 mag Alan Watson na snímcích ze sondy <em>STEREO</em> (<em>SECCHI HI1-B</em>). Na základě pozičních měření, která provedl Rainer Kracht, byla spočtena parabolická dráha objektu. Podle těchto elementů usoudil Maik Meyer, že se jedná o očekávanou krátkoperiodickou kometu <strong><em>P/2003 K2 (Christensen)</em></strong>. Ovšem s korekcí průchodu přísluním delta(T) = -22 dní, což na obloze činilo přes 13° směrem ke Slunci v elongaci a znamenalo opačný směr pohybu. Proto ji také nikdo nenašel. Jedná se o první kometu pozorovanou při druhém návratu, která byla nalezena kosmickou sondou. Kometa patrně dostane označení <em><strong>210P/Christensen</strong></em>. Dne 23. prosince 2008 byla kometa v konjunkci se Sluncem (25’ od středu disku), a byla tedy několik dní pozorovatelná koronografy na sondě SOHO (<a onclick="window.open(this.href,”,’resizable=no,location=no,menubar=no,scrollbars=no,status=no,toolbar=no,fullscreen=no,dependent=no,width=600,height=600,status’); return false" href="http://www.astrovm.cz/userfiles/image/odborne/mph/20081223_sum_c2_1024c.jpg">obrázek</a>). Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97. prosince 2008 a mohla by být krátce pozorovatelná jako objekt kolem 10 mag od nás,  začátkem ledna nízko nad východním obzorem. Koncem měsíce ledna již bude slabší, kolem 13 mag, zato výše nad obzorem.</p>
<p>V druhé polovině prosince byla nalezena kometa <strong><em>C/2008 Y1 (Boattini)</em></strong>, kterou 22.09 prosince 2008 objevil Andrea Boattini jako objekt 18. mag v rámci přehlídky <em>Catalina Sky Survey</em> (0.68 m Schmidt). Kometa projde přísluním ve vzdálenosti 1.4 AU v únoru 2009. Výpočty Hirohisa Sata opět naznačují možnou eliptickou dráhu s periodou kolem 30 let. Další astrometrická pozorování jsou žádoucí.</p>
<p>První „Silvestrovskou“ kometou se stala <strong><em>P/2008 Y2 (Gibbs)</em></strong>, kterou nalezl A. R. Gibbs 31.37 prosince 2008 jako objekt 18. mag během přehlídky <em>Catalina Sky Survey </em>(0.68 m Schmidt). Přísluním ve vzdálenosti 1.6 AU kometa projde v lednu 2009, perioda oběhu je kolem 6.8 roku.</p>
<p>Druhá silvestrovská kometa ["aby mozek nekulhal"] <strong><em>C/2008 Y3 (McNaught)</em></strong> byla nalezena o šest hodin později (31.64 prosince 2008) a objevil ji Rob McNaught jako objekt 16 mag na CCD snímcích pořízených pomocí 0.5-m Uppsala Schmidt teleskopu v rámci přehlídky <em>Siding Spring</em>. Podle prvních výpočtů dráhy Hirohisa Sata měla kometa projít přísluním ve vzdálenosti 1.9 AU v listopadu 2009, ovšem Silvestr zaúřadoval až „aprílově“. Nová pozorovaní drasticky změnila elementy dráhy, kometa patrně prošla přísluním ve vzdálenosti 3.9 AU již v počátkem dubna 2008. Další astrometrická pozorování jsou žádoucí.</p>
<H4>Komety v lednu a únoru 2009</H4>
<p>Zimní obloha v lednu a únoru 2009 bude poměrně bohatá na jasné a zajímavé komety. V dosahu malých přístrojů jich bude hned několik.</p>
<p></p>
<p>Nejjasnější kometou celého období (a patrně i dalších minimálně dvou měsíců roku 2009) bude s napětím očekávaná <strong><em>C/2007 N3 (LULIN)</em></strong>, která má potenciál stát se <u>objektem viditelným volným okem</u>. Po konjunkci se Sluncem koncem listopadu 2008 byla kometa znovu pozorována již v druhé polovině prosince 2008, pro nás nastávají vhodné podmínky pro sledování od začátku ledna 2009. Její jasnost se v současnosti pohybuje kolem 7 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 6.27 UT: m1=7.3, Dia=7′, DC=5, 10x50B, Alexandre Amorim (Florianopolis, Brazílie); 2009 Jan. 4.25 UT: m1=7.1, Dia.=5′, DC=6, 10x50B]</span>. Jelikož se na světelné křivce projevují známky zpomalování zjasòování, které je typické pro nové komety poprvé přilétající z vnější sluneční soustavy, je pravděpodobné, že optimistické očekávané jasnosti kolem cca 5 mag nedosáhne, mohla by ale být kolem 6 mag. Kometa se pohybuje po velmi neobvyklé dráze, která je retrográdní s inklinací 178,4°, tedy rovina je prakticky totožná s ekliptikou, ale pohyb se odehrává v opačném směru. S tím také souvisí dlouhodobá poloha komety v těsném okolí ekliptiky a hlavně velmi rychlý pohyb objektu po obloze v následující opozici, která nastane krátce po nejtěsnějším přiblížení k Zemi. Nejrychleji se kometa bude pohybovat více než 12’/h a za uvedené období prolétne přes třetinu oblohy z Vah (Lib) do Raka (Cnc) – cca 120°. Přísluním ve vzdálenosti 1.21 AU projde 10.7 ledna 2009, nejblíže Zemi se přiblíží 24. února 2009 na 0.41 AU a následující den je v opozici se Sluncem. Geometrie průletu je zajímavá také svou vhodností k pozorování kometárních ohonů. Jednak lze očekávat několik stupòů dlouhý klasický převážně plazmatický ohon směřující od Slunce, a za druhé již nyní je na CCD snímcích pozorovatelný prachový protichvost. Vzhledem k poloze komety v opozici (26. února ráno se bude nacházet prakticky přesně v protislnunečním bodě), se potichu hovoří o možném několikadenním zjasnění až o 1 mag v důsledku zpětného rozptylu světla [možná si vzpomenete na práce ohledně dopředného rozptylu například o komety C/2006 P1 (McNaught)].  Kometa uskuteční pár zajímavých přiblížení k jiným objektům na obloze: 6. února ráno projde jen 30‘ od dvojhvězdy Zuben Elgenubi, alfa Lib (2.7 mag); 19. února ve 21:45 naleznete jen 8’ jižně od komety asteroid 98 Ianthe (12.1 mag) a jen o několik hodin později (20. února v poledne) budou mít naši kolegové možnost nalézt necelé 2’(!) jižně od komety dokonce asteroid 28 Amphitrite (9.9 mag); 24. února projde kometa jen 2.3° jižně od Saturnu; 6. března pak necelé 2° jižně od centra otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) v Raku; 7. března pak naleznete kometu jen 40’ od středu Měsíce po první čtvrti, přičemž v asijské části Ruska, nebo na ostrovech severní Kanady bude možné pozorovat zákryt! Uveřejòujeme vyhledávací <a href="http://www.astrovm.cz/userfiles/image/AKA/lulin-l.png" target="blank">mapku</a> (čerchovaná křivka je ekliptika, plná čára dráha komety). Další podrobnosti viz (<a href="http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/kometa-roku-c/2007-n3-(lulin)/152.html">článek</a>) na www.astrovm.cz.</p>
<p>Druhým velmi zajímavým objektem současnosti a blízké budoucnosti je bezesporu krátkoperiodická kometa <em><strong>144P/Kushida</strong></em>. Její jasnost při současném návratu výrazně předčí očekávání, zatím dosahuje 9 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.79 UT: m1=8.3, Dia.=10′, DC=2, 10x50B, J.J. Gonzales; ©panělsko; 2009 Jan. 01.74 UT: m1=8.9, Dia.=11′, DC=2, 13-cm L (33x), A. Novichonok, Rusko]</span> a mohla by ještě mírně zjasòovat. Maxima by měla dosáhnout na přelomu ledna a února 2009. Jedná se však o poměrně obtížný objekt s rozsáhlou komou a nízkým stupněm kondenzace, který vyžaduje výborné pozorovací podmínky. Geometrické předpoklady jsou však vynikající, kometa je pozorovatelná po celou noc v Býku (Tau), vysoko nad obzorem. </p>
<p>Efemérní záležitostí první poloviny ledna by mohla být kometa <strong><em>P/2008 X4 (Christensen)</em></strong> aka P/2003 K2 aka 210P. O jejím neobvyklém objevu viz "novinky o kometách". Přísluním prošla podle poslední dráhy již 19.97 prosince 2008. Pokud jde o viditelnost, ze severní polokoule by mohla být pozorovatelná na počátku ledna 2009, kdy bude 5° nad obzorem při Slunci -12° a podmínky se budou zlepšovat. Dne 10.1 už bude při stejné poloze Slunce 20° nad obzorem, Měsíc takměř v úplòku bude rušit 6° nad obzorem na druhé straně oblohy. Èili nejlepší dny na pozorování 8. a 9. ledna 2009, kdy je Měsíc již pod obzorem, kometa 15° nad ním. Aktuální jasnost je kolem 10 mag <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 4.26 UT: m1=10.1, Dia.=2.2′, DC=5, 20 cm SCT (100x), J. J. Gonzalez (Pandorado, ©panělsko)]</span>. V lednu bude rychle slábnout, čili šance na spatření za bezměsíčné noci je ještě po 21. lednu, ale patrně při jasnosti kolem 12 – 13 mag. Kometa prochází z Hadonoše (Oph) do Hada (Ser).</p>
<p>Stále dost jasná (kolem 10 mag) je slábnoucí <strong><em>C/2008 A1 (McNaught)</em></strong> <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 4.27 UT: m1=9.8, Dia.=3.5′, DC=2, 20 cm SCT (100x), J.J. Gonzalez (Pandorado, ©panělsko)]</span>. Kometu naleznete po západu nebo před východem Slunce v souhvězdí Labutě (Cyg). V obou případech bude jen nevysoko nad obzorem (20° respektive 25°), přechází na ranní oblohu.</p>
<p>Dále je třeba nezapomenout na dvojici trvalek: <strong><em>C/2006 W3 (Christensen)</em></strong> a <strong><em>C/2006 OF2 (Broughton)</em></strong>. Zatímco první jmenovaná zjasòuje do maxima v polovině roku 2009 <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.80 UT: m1=9.7, Dia.=3′, DC=4; 25×100 B; Juan José González (Sierra de Fario, Sariego, alt. 735 m, Asturias, España); 2009 Jan. 1.76 UT: m1=11.0 ccd, Dia.=2.2′, DC=8; 80 mm R f/6.8; Sergey E. Shurpakov (Observatory Taurus-1, Baran’, Belarus)]</span>, druhá z dvojice je právě v maximu kolem 10.5 mag a začne již poměrně rychle slábnout <span style="font-size: smaller;">[2009 Jan. 1.93 UT: m1=11.4 ccd, Dia.=1.8′, DC=-, Tail:3′ in PA:256 deg.; 80 mm R f/6.8; Sergey E. Shurpakov (Observatory Taurus-1, Baran’, Belarus); 2008 Dec. 29.81 UT: m1=9.9, Dia.=3′, DC=6; 20cm R f:9; Alfons Diepvens (Balen, Belgie)]</span>. Kometu 06W3 naleznete v jižní části Ještěrky (Lac), počátkem března přejde do Pegase (Peg). Kometa 06OF2 se dlouhodobě pohybuje severní částí Vozky (Aur).</p>
<p>Stále dost aktivní je <strong><em>29P/Schwassmann Wachmann</em></strong>, u které je stále pozorovatelná prachové struktura související s minulými outbursty. Kometu naleznete v Blížencích (Gem).</p>
<p>V následujícím období bude zjasòovat hned trojice dalších krátkoperiodických komet. Jednak <strong><em>22P/Kopff</em></strong>, která by v červenci 2009 mohla dosáhnout možná až 10 mag. V lednu a únoru projde z Vah (Lib) přes ©tíra (Sco) a Hadonoše (Oph) do Střelce (Sgr). Zůstane nejlépe pozorovatelná ráno. Pohybuje se přímo a sleduje pohyb Slunce, její elongace se zvýší z 52° na začátku ledna na 75° na začátku března. Od března by mohla být jasnější 12 mag.</p>
<p>Rychle zjasòuje také <strong><em>67P/Churyumov-Gerasimenko</em></strong> s předpovídaným maximem kolem 13 mag na začátku dubna 2009 (přísluním projde 28.4 února 2009). V následujícím období přejde přes Vodnáře (Aqr) a Ryby (Psc) do Berana (Ari). Mírně poroste její deklinace a naopak se sníží elongace z 57° na 47°.  Jedná se o poslední průchod přísluním před návštěvou kosmické sondy Rosetta.</p>
<p>A nakonec <strong><em>116P/Wild</em></strong>, která dosáhne maxima kolem 12.5 mag taktéž v dubnu 2009, když přísluním projde 18.96 července 2009. Naleznete ji v západní části Lva (Leo) – severně od Regula. Pozorovací podmínky jsou výborné, kometa je 11. února v opozici se Sluncem.</p>
<p>Nová kometa <strong><em>C/2008 T2 (Cardinal)</em></strong> by měla začít zjasòovat na jaře 2009 a maxima kolem 10 mag by mohla dosáhnout v červnu 2009, když přísluním projde 13.2 června 2009. Ovšem vzhledem k nedostatku pozorování je tato předpověï dost nejistá. Podle původních parametrů by již měla býta v Kefeovi (Cep) jasnější 12 mag. Přechází přes Kasiopeu (Cas) do jižní části ®irafy (Cam).</p>
<DIV align=right><A HREF="http://www.astrovm.cz">Hvězdárna Valašské Meziříčí</A></DIV>