<P> Už je to nějaký čas, co na obloze severní polokoule zazářila kometa pozorovatelná pouhým okem. Ve skutečnosti je tomu právě rok a byla jí krásná vlasatice C/2004 Q2 (Machholz), kterou jsme mohli společně sledovat o Vánocích 2004 a poté ještě počátkem roku 2005. Od té doby jsou však obyvatelé severní polokoule o takovou podívanou ochuzeni. Mohla by to však změnit nová kometa – C/2006 A1 (Pojmanski), která je již nyní pozorovatelná z jižní polokoule a od března bude viditelná i od nás.</P><!–more–><P> Kometu C/2006 A1, první vlasatici roku 2006, objevil Polák <I>Grzegorz Pojmanski</I> z <I>Varšavské Univerzitní Observatoře</I> již 4. ledna 2006, a to na snímcích získaných v rámci projektu <I>ASAS</I> (<I>Automated All Sky Survey</I>) <A HREF="http://archive.princeton.edu/~asas/" TARGET="NEW">[1]</A>. Na fotografiích, které pořídil 1. a 4. ledna 2006 mezinárodní tým pozorovatelů prostřednictvím automatického systému dalekohledů umístěného na observatoři <I>Las Campanas</I> v Chile, se nacházela na rozhraní souhvězdí <I>Indiína</I> a <I>Páva</I>, hluboko na jižní obloze, v deklinaci kolem -60°. Při prohledávání archivu <I>ASAS</I> byla kometa nalezena ještě i na záběrech z 29. prosince 2005, a také v datech z přístroje <I>SWAN</I>, který pracuje na sluneční kosmické observatoři <I>SOHO</I> – na snímku z 25. prosince 2005 ji nalezl K. Cernis. <A HREF="http://www.astrouw.edu.pl/~gp/asas/asas_c2006.html" TARGET="NEW">[2]</A></P>
<P> Na základě dalších pozorování provedených 5. ledna 2006 pomocí pozemního dalekohledu o průměru zrcadla 46 cm, se ukázalo, že kometa je při pohledu ze Země nenápadným objektem o jasnosti kolem +14,5 mag s komou o průměru asi 1′. Tato měření vedla k prvním odhadům maximální jasnosti při průchodu periheliem, který měl nastat koncem února, a ty se pohybovaly kolem +10 mag.</P>
<P> První výsledky však byly výrazně ovlivněny jednak svitem Měsíce a také použitím velkých přístrojů, což vedlo patrně ke značnému podhodnocení jasnosti komety. Proto bylo "velkým překvapením", když se již kolem 20. ledna začaly objevovat vizuální odhady australských a novozélandských pozorovatelů, které udávaly jasnost komety kolem +7,5 mag a průměr komy až 4′. To bylo dáno především velmi dobrými pozorovacími podmínkami. Kometa totiž byla objektem s velkou slabou vnější komou a poměrně ostrou centrální kondenzací. Takové komety se však velmi obtížně pozorují v podmínkách i slabého světelného znečištění, kdy vnější koma prakticky úplně vymizí a její průměr se tak zdá poloviční, což dále vede ke značnému podhodnocení jasnosti. Kometa si také vytvořila půl stupně dlouhý úzký plazmatický ohon, který byl pozorován i vizuálně. Od té doby se zjasňování komety zpomalilo, ale nadále pokračovalo. Kolem 10. února kometa dosáhla asi +6,3 mag a v současné době (20. února) se její jasnost pohybuje kolem +5,8 mag, což je na hranici viditelnosti pouhým okem. Potvrdil se tak předpoklad, že kometa nebyla objevena během krátkodobého zjasnění – <I>outburstu</I>, ale v okamžiku, kdy byla nastartována aktivita jádra v důsledku jeho přibližování ke Slunci.</P>
<P> Pokud vše půjde podle předpokladů, měla by kometa <EM>C/2006 A1 (Pojmanski)</EM> dosáhnout jasnosti kolem +5,2 mag, a to ve dnech po průchodu periheliem (nastane 22. února 2006). Velikost její komy by se v té době mohla pohybovat kolem 10′ a ohon by mohl narůst do délky kolem 2°
<A HREF="http://www.fg-kometen.de/C2006A1/06a1eaus.htm" TARGET="NEW">[3]</A>.</P>
<P> Pro nás obyvatele střední Evropy bude poprvé teoreticky ke spatření 25. února 2006 ráno, těsně před východem Slunce. Tehdy se totiž vyhoupne nad jihovýchodní obzor již v okamžiku, kdy Slunce bude dostatečně hluboko pod ním. Patrně nejlepší podmínky pro její pozorování nastanou v první polovině března, kdy kometa projde nejblíže Zemi. K naší planetě se nejvíce přiblíží 4. března na 0,771 AU. Důsledkem bude její poměrně rychlý pohyb po obloze. Poté, co kometa projde periheliem, začne s největší pravděpodobností dost rychle slábnout. Počátkem dubna by se její jasnost měla pohybovat kolem +10 mag, což je ještě dost na to, aby mohla být pozorována menšími dalekohledy.</P>
<P> Jak již bylo řečeno, pohyb komety po ranní obloze bude poměrně výrazný. Zatímco koncem února se bude nacházet v souhvězdí <I>Kozoroha</I>, již počátkem března projde okrajovými částmi <I>Orla</I>. Velmi zajímavý bude její průchod poblíž základního obrazce malého, ale nápadného souhvězdí <I>Delfína</I>, ke kterému dojde v období 7. – 11. března. Ještě do konce března stihne navštívit další tři souhvězdí – <I>Lištičku</I>, <I>Labuť</I> a <I>Ještěrku</I>. V té době však již bude výrazně slábnout, a dostane se navíc do oblastí poblíž Mléčné dráhy, které jsou velmi bohaté na hvězdy, a to dále ztíží možnost jejího nalezení malými dalekohledy.<P>
<P> Máte-li tedy chuť podívat se na jasnou vlasatici, vezměte malý dalekohled či triedr a vyrazte na místo s dobrým výhledem na jihovýchod. Kometu naleznete v ranních hodinách nízko nad obzorem a poslouží vám k tomu níže uvedená vyhledávací mapka. Pokud se vám podaří kometu nalézt v dalekohledu, zkuste se na ni podívat i pouhým okem, měla by tam být. O svém pozorování nám napište na náš e–mail [<A HREF="mailto:hvezdarna@vs.inext.cz" title="hvezdarna(kyselaryba)vs.inext.cz">hvezdarna(kyselaryba)vs.inext.cz</A>], třeba právě váš text použijeme v některém z příštích dílů seriálu o kometách. Ten totiž bude následovat neobvykle brzy. Již v květnu nás čeká kometa roku, periodická <EM>73P/Schwassman–Wachmann</EM>, a o ní si musíme něco povědět dříve, než bude pozorovatelná malým dalekohledem.</P>
<TABLE BORDER="0" CELLPADDING="5" cellspacing="5" align="center">
<TR>
<TD align="center" width="150">
<A HREF="http://www.inext.cz/hvezdarna.vsetin/images/pojmanski-m.png" target="NEW">
<img src="http://www.inext.cz/hvezdarna.vsetin/thumbnails/pojmanski-s.png"></A></TD>
<TD valign="top"><H5><B>Obr. 4:</B> Vyhledávací mapka pro kometu <EM>C/2006 A1(Pojmanski)</EM>, která zachycuje pohled na jihovýchod 25. února 2006. Modře ja znázorněna dráha komety mezi hvězdami (tmavě-šedý je obzor). Kometa projde v březnu 2006 souhvězdími Orla (Aql), Delfína (Del), Lištičky (Vul) a Labutě (Cyg) až do Ještěrky (Lac). Dráha je dělena po jednom dni a poloha komety je vyznačena vždy pro 5:30 SEČ. Mapka zachycuje kometu dne 10. března v 5:30 SEČ, kdy se bude nacházet poblíž stálic v souhvězdí Delfína, vzhledem k nim by měla být o něco slabší (srovnatelná s hvězdami <FONT FACE=SYMBOL>i</FONT> Del a <FONT FACE=SYMBOL>k</FONT> Del). Mapa byla vytvořena v programu GUIDE 8.0.</A></TD>
</TR>
</TABLE>
<DIV ALIGN=RIGHT>
<A HREF="http://www.inext.cz/hvezdarna.vsetin/pojmanski.htm" TARGET="NEW">původní článek – Hvězdárna Vsetín</A><BR></DIV>
<DIV ALIGN=LEFT> <U>Zdroje</U>:</DIV><BR>
<DIV ALIGN=LEFT> [1] The All Sky Automated Survey Home Page. Dostupné z:
<A HREF="http://archive.princeton.edu/~asas/" TARGET="NEW">http://archive.princeton.edu/~asas/</A>.</DIV>
<DIV ALIGN=LEFT> [2] Pojmanski; G.; New Comet C/2006 A1. Dostupné z:
<A HREF="http://www.astrouw.edu.pl/~gp/asas/asas_c2006.html" TARGET="NEW">http://www.astrouw.edu.pl/~gp/asas/asas_c2006.html</A>.</DIV>
<DIV ALIGN=LEFT> [3] FdS–Fachgruppe Kometen; Analysis of currently observable comets. Dostupné z:
<A HREF="http://www.fg-kometen.de/C2006A1/06a1eaus.htm" TARGET="NEW">http://www.fg-kometen.de/C2006A1/06a1eaus.htm</A>.</DIV>
<BR>