Lektor: 1. Dovolte bych suše předpokládal, meteor, že všichni znáte tu. Ten šutr se po vesmíru plácal, teď zakop o naši planetu. V atmosféře dělej velký zmatky, meteoři co tam lítají, proto také o nich všechny plátky o závod vědecky kecají. 2. Každý o nich tlustý knihy píše a stará se tak o svou mináž. Můj ty světe, hrůza na mě dýše, on z toho vznik galimatyáš. Ale tahle expedice naše, jedinečná v celým vesmíru, vytáhne ty meteoři z kaše a do vědy udělá díru. Oponent: 3. Chtěl bych jenom toho blázna vidět, který těm astronomům věří Vždyť se člověk musí věru stydět, má-li žít mezi tutou sběří. Pouhý bajky, to jsou vaše řeči, který o vesmíru šíříte, vás snad jenom amatérství léčí, ale to vy to stejně nevíte. 4. Tak například tyhlencty otázky, jak ti meteoři vznikají, lidi, to je přímo román lásky, co z toho lidi nadělají. To prej se naštve kometa máti a vybuchne si v příhodnej čas, ty šutry počne vyhazovati, který ji moc tahaj za vocas. Oba společně: 5. Z týhle teorie plyne důkaz, že astronom - ten je pro kočku. Přečtěte si svůj občanský průkaz, k večeři si kupte vánočku. Ono je to sice hodně príma, tak kecat a nepozorovat, jenže tohle prachpitomý klíma už nás začíná otravovat. 6. Akademikové, laureáti, hvězdáři a také hvězdářky, přerozmanitých věd kandidáti, meteoráři a kuchařky, tímhle naším nesouvislým řevem, končíme svých canců veletok, nakonec vám všem od srdce přejem veselý meteorický rok.