V minulém článku o kometách jsme rozebírali, jaké komety ještě ve zbytku letošního roku uvidíme. Od té doby se však řada věcí změnila. Například kometa 237P/LINEAR zklamala, v maximu jasnosti dosáhla jen asi 12 mag. Mnohem více se toho ovšem stalo pozitivního. A právě na tyto záležitosti se zaměříme v následujících odstavcích.

Letní oblohu ozdobila kometa C/2023 E1 (ATLAS), která dosáhla v červenci jakožto cirkumpolární objekt maximální jasnosti 8-9 mag a tím pádem byla pozorovatelná i v klasických triedrech. Tato kometa byla objevena teprve 1. března letošního roku, kdy měla jasnost 18,8 mag. Přísluním prolétla 1. července ve vzdálenosti necelých 1,03 AU od Slunce. Původně se počítalo s tím, že dosáhne zhruba 13 mag, ale zjasňovala mnohem rychleji, než se očekávalo. Pokud jste se na ni ještě nestihli podívat, příležitost pořád máte. Nachází se v souhvězdí Pegase a její jasnost činí zhruba 10 mag, pořád tedy jde o objekt, který je možné spatřit i v obřích binokulárech. Nebude to ale trvat dlouho, během podzimu tato kometa zeslábne mimo vizuální dosah.

Ještě zajímavější je kometa C/2023 P1 (Nishimura), objevená amatérským pozorovatelem Hideem Nishimurou z japonské Kakegawy. Nishimura svou kometu objevil teprve 12. srpna, a to při jasnosti 10,4 mag. Amatérské objevy komet jsou v dnešní době velkou vzácností, pro Nishimuru však nejde o první podobný úspěch, jelikož v roce 2021 objevil kometu C/2021 O1 (Nishimura) a v roce 1994 se podílel na objevu komety C/1994 N1 (Nakamura-Nishimura-Machholz). Kometa, kterou objevil letos, má však mnohem větší potenciál než jeho dva objevy předtím. Aktuálně se při jasnosti kolem 9 mag nachází v souhvězdí Blíženců, tedy nízko na ranní obloze. Pozorovací podmínky komety se v těchto dnech mírně zlepšují, ale na konci srpna se začnou zase zhoršovat a na začátku září objekt zmizí z naší oblohy v souhvězdí Raka při předpokládané jasnosti okolo 4-5 mag. Poté kometa zjasní podle všeho až k 2 mag, možná i více, to už od nás ale nebude pozorovatelná. Na naší obloze se pak už jako vizuálně viditelný objekt nikdy neobjeví, navíc není jisté, jestli vůbec přežije průlet perihelem, který nastane 18. září ve vzdálenosti 0,22 AU od Slunce. Nečekejte tedy a využijte jedinečnou možnost spatřit tuto kometu v aktuálních týdnech, kdy pozorování přeje počasí!

Do třetice všeho dobrého zmíníme kometu C/2023 H2 (Lemmon), jež byla objevena 23. dubna s jasností 20,7 mag. Tato kometa bude nejblíže ke Slunci 29. října, a to zhruba 0,89 AU daleko. Mnohem zajímavější však je, že toto těleso proletí 10. listopadu jen 0,19 AU od Země. Kometa měla původně zjasnit někam k 10 mag, zjasňuje však rychleji a aktuálně to vypadá na maximum jasnosti někde v rozmezí 7-8 mag v souhvězdích Pastýře, Herkula a Orla. Pozorovatelná tedy bude spíše na večerní obloze.

Kromě výše uvedených komet můžeme letos počítat ještě s těmi, které jsme zmínili v předešlém článku, tedy s 2P/Encke, C/2020 V2 (ZTF), 103P/Hartley a 62P/Tsuchinshan. A taky s několika dalšími, které však podle všeho budou jen poměrně slabé. Tak jako tak to ale vypadá, že nás čeká velmi zajímavý zbytek kometárního roku 2023.

Zdroje: aerith.net, astro.vanbuitenen.nl
Titulní obrázek: Kometa C/2023 E1 (ATLAS) na snímku Michaela Jägera