(předchozí část)

(11) SMREKOVICA 1975 (KRAVINEX)
Zdeněk “Sir” Štorek

Celostátní meteorická expedice 1975 se konala ve dnech 30. 7. – 10. 8. poblíž Královej Studně ve Velké Fatře. Jejím programem bylo stanovení průběhu funkce svítivosti teleskopických meteorů. Podobným úkolem se zabývaly některé dřívější expedice, avšak nepočítalo se se subjektivním zkreslením údajů hlášených pozorovatelem.

Na této expedici byly meteory sledovány teleskopicky dalekohledy 10×80 v zenitu, ve výšce
37 ° a 25 ° nad obzorem. Jestliže by určitý meteor měl v zenitu magnitudu 0 ^m, pak v poli ve výšce 37 ° by měl 1 ^m  a ve výšce 25 ° nad obzorem 2 ^m. Jde v podstatě o různou vzdálenost od pozorovatele. Aby se vyloučil vliv různých meteorických rojů a variace působené různou výškou apexu nad obzorem a jeho polohou vůbec, byly zvoleny různé pozorovací azimuty
(60 °, 80 ° a 300 °). Stejný světelný efekt se jeví v různých výškách nad obzorem různě jasný, přitom subjektivní zkreslení na výšce pozorovacího pole téměř nezávisí. Srovnáním luminozitní funkce v různých výškách nad obzorem se lze tedy dopracovat k jejímu skutečnému průběhu. Subjektivní zkreslení se touto metodou pozorování vylučuje. Je pouze potřebné zajistit, aby podmínky pro pozorování, zvláště pak průzračnost ovzduší, byly stejné ve všech třech pozorovacích výškách. Z toho důvodu bylo pozorovací místo v nadmořské výšce asi 1400 m.

Expedice se zúčastnilo 28 pozorovatelů [1] rozdělených do čtyř pozorovacích skupin. Pole v zenitu sledovalo 6 pozorovatelů, tři a tři pole ve výšce 37 ° a 25 ° nad obzorem celkem 18 pozorovatelů. Spatřené meteory se nezakreslovaly. Pozorovalo se od 21.00 do 03.00 hod [2].

Magnitudy byly hlášeny v systému „Jasánek“. Srovnávací hvězdy na mapách nebyly označeny běžnými, nýbrž transformovanými magnitudami:

m´ = Am + B

kde m´ je transformovaná magnituda
m je skutečná magnituda
A, B jsou konstanty známé pouze autorovi programu

Toto opatření nutí pozorovatele, aby pro stanovení magnitudy meteoru používali opravdu srovnávacích hvězd vyznačených v mapce. Při dřívějším způsobu hlášení magnitudy po seznámení s pozorovacím polem se na srovnávací hvězdy již vůbec nedívali, zvláště při vysoké frekvenci. Dělali to zvlášť pozorovatelé s delší praxí, kteří v sobě cítili jakousi zkušenost v odhadování magnitud meteorů. Teď však se musel do mapky dívat každý, protože např. hvězda s magnitudou 5,3 byla na mapce označena třeba 726, apod. Pozorovatelé se mezi sebou nemohli domlouvat, protože ti, kteří pozorovali stejné pole, byli v různých skupinách vzájemně od sebe vzdálených. Obsazení skupin se každou noc měnilo, každý pozorovatel pracoval každou noc s jinou škálou magnitud.

Hlášení magnitudy byla věnována značná pozornost. Protože většina pozorovatelů nemohla ohlásit magnitudu současně s hlášením ostatních údajů o meteoru, byly zavedeny tzv. mikrointervaly. Pozorovatel sledoval intenzivně pozorovací pole po dobu asi sedmi minut a byl-li právě vyzván, hlásil údaje o spatřených meteorech kromě magnitudy. Pak následovala asi pětiminutová přestávka, kdy pozorovatelé s pomocí mapky zjišťovali magnitudy spatřených meteorů, popř. dohlašovali ještě jiné údaje. Během pozorovacího intervalu sledovali tedy výhradně pole v dalekohledu.

Autorem programu byl Zdeněk Mikulášek (HaP Brno), který vedl po odborné stránce i celou akci. Organizační zajištění práce tábora měli na starosti Dano Očenáš a Peter Zimnikoval (KH B. Bystrica). Na přípravě a materiálním zajištění se podílela HaP Brno, KH B. Bystrica, LH Úpice a KH Hlohovec. Odbornou přípravu provedli pracovníci HaP. Brno.

Bylo plánováno celkem 10 pozorovacích nocí. Z toho se čtyř využilo v celé délce a dvou částečně z důvodu nepříznivého počasí. V těchto šesti nocích bylo zaregistrováno postupně 213, 881, 147, 1075, 714 a 412 meteorů (všemi skupinami). Za celou expedici bylo tedy zaznamenáno celkem 3442 meteorů [3]. Pozorovací podmínky byly výborné, pouze zde rušila neustále se tvořící orografická oblačnost a pozorovatelé byli vystaveni náporům silného větru.

Stav zpracování [3]
a) nalezeny společné meteory
b) materiál kompletně naděrován
c) vypracován programový systém ASJ pro kontrolu a nahrání materiálu na magnetickou pásku
d) zpracování bude prováděno souběžně se zpracováním materiálu z expedice „Magura 1977“
e) konečné výsledky – rok 1980 – 1981

Postřehy.

Zdeněk Mikulášek HaP Brno [3].
A) havárie banskobystrického gazu na vrcholku Smrekovice s náklaďákem
B) hrůzné problémy s dopravou, protože průtrž mračen strhla cestu – většina potravy dopravována motorkami a pěšky v batozích
C) první využití elektronických digitálních hodin (1 kus)
D) kravince v místě tábora
E) zima, týden deště a vody
F) využívána bačovská koliba, voda z koryta pro napájení krav z Královej Studně

Vlastimil Neliba, AK Kladno [4]
Často se stalo, že jsme měli táboře návštěvu buď v podobě turistů nebo kravího stáda. Zahánění krav se stalo prací všech. Nemohu však nevyzdvihnout zásluhy Maza, který kravám naháněl nejvíce hrůzy, oblečen v košili ČSD již neurčité barvy, s vařečkou v ruce, svým hlasem, který byl zaručeně slyšet až v údolí.

Literatura
[1] Z. Mikulášek Kosmické rozhledy 1975 str.140
[2] D. Očenáš Kozmos 1975 str. 191
[3] Z. Mikulášek – Z. Štorek korespondence
[4] V. Neliba – soukromé sdělení

(pokračování)

---