Dne 28. října měla kometa C/2024 S1 (ATLAS) projít přísluním, nakonec jsme ale mohli pouze pozorovat, jak slabá kometa úplně zmizela z detektorů koronografu ještě před jeho dosažením.

Klíčem k porozumění toho, co jsme viděli, je pochopení, zda pozorujeme aktivní kometu, nebo pozůstatek rozpadlého jádra, což může být poměrně náročné.

Určení aktivity komety
Stanovení, zda je kometa stále aktivní (tj. zda je přítomno jádro a produkuje plyn), může být náročné pouze na základě snímků. Prach, zejména větší zrna, může zůstat v blízkosti jádra po značnou dobu, což může dávat klamný dojem aktivní komety, i když je přítomno pouze mračno prachu a úlomků.

Proces rozpadu
Proces rozpadu komety je relativně přímočarý. Jádro se rozpadne na několik fragmentů uvolňujících prach a plyn. Z nitra je v krátkém čase produkováno značné množství plynu. Jelikož jsou fragmenty malé, jejich eroze je rychlá. Brzy po vyčerpání plynu se zbývající hmota rychle rozpadne vlivem tepelného stresu a vytvoří prachové mračno a pole úlomků složené z větších fragmentů. Díky tomuto procesu pozorujeme velké výkyvy produkce plynu a prachu.

Světelná křivka komety ukázala neobvyklé chování. Od svého objevu kometa slábla, možná po předchozím outburstu. Poté zažila dva outbursty – první menší a druhý s amplitudou téměř 3 magnitudy. Po těchto událostech kometa rychle slábla a poté začala znovu pomalu zjasňovat s parametrem n=2, který odpovídá neaktivnímu prachovému oblaku.

Fotometrická data ve V a R pásmech z teleskopů FRAM poskytla podrobný pohled na tyto outbursty. Zpočátku byla kometa jasnější ve V pásmu, což naznačuje dominantní příspěvek plynové emise. Po outburstech nastal vrchol v R pásmu s mírným zpožděním, což naznačuje nárůst prachových emisí. Nakonec se kometa stala jasnější v R pásmu, což indikuje, že to, co pozorujeme jako kometu, už tvoří pouze prach uvolněný rozpadem jádra.

Pozorování pomocí přístroje SWAN na palubě sondy SOHO také potvrdilo tento trend, jelikož jasnost v tomto přístroji je přímo závislá na produkci plynu, konkrétně vody, ze které je uvolňován vodík. UV magnituda komety dosáhla vrcholu 19. října a poté rychle klesala, až se kometa 24. října přiblížila k detekčnímu prahu, jak plynové emise ustaly.

Závěr
Když kometa vstoupila jako poměrně slabý objekt do pole koronografů C3 a následně C2, neexistovalo u ní již žádné větší jádro. Nakonec při těsném přiblížení ke Slunci došlo k sublimaci prachu a pozůstatek komety úplně zmizel.

Kometa C/2024 S1 (ATLAS) poskytla cenný pohled na proces rozpadu kometárního jádra. Kombinací různých pozorovacích metod jsme byli schopni detailně sledovat tento proces.

Titulní obrázek: Kometa C/2024 S1 (ATLAS) v době zjasňování, snímek pořídili Michael Jäger a Gerald Rhemann