Mars, Omán a Jezero – aneb na tohle aby byl jeden SHERLOC…

Ivo Míček

Až se jednou na Marsu podíváte pod uchycení robotického ramene (pozor, má délku 3 m) sondy Perseverance, najdete zde kalibrační cíl pro zařízení SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals), které pomůže vědcům hledat stopy minulého mikrobiálního života Marsu.

SHERLOC tvoří širokoúhlá kamera WATSON (Wide Angle Topographic Sensor for Operations and eNgineering) a dále Ramanův UV spektrometr. Navíc je vybaven speciálním pouzdrem 150×89 mm, ve kterém se dá najít vedle kalibračních vzorků nitridu hliníku a gália i několik vzorků materiálu pro budoucí skafandry a hlavně plátek marťanského meteoritu. Všichni budeme zvědaví na interakci se zářením procházejícím řídkou atmosférou planety až na povrch.

Horní řada obsahuje v kruhových výřezech o průměru 20 mm zleva nitrid hliníku a gália (AlGaN) na safírovém podkladu pro spektrální kalibraci (264 nm), křemenný difuzor, plátek marťanského meteoritu (SAU008), bludiště pro testování intenzity laseru a další nitrid hliníku a gália (AlGaN) na safírovém podkladu pro spektrální kalibraci (340 nm).

Foto NASA/Jet Propulsion Laboratory, California Institute of Technology, USA

Dolní řada zleva obsahuje v kruhovém výřezu polykarbonát zamýšlený do průzoru přílby. Zkratka zařízení navedla na doplnění adresy fiktivního detektiva Sherlocka Holmese (221B Baker Street, London) vč. geokešky – mimochodem neměli bychom zde hovořit spíše o “areocachingu”? Další čtvercové výřezy 20×20 mm směrem doprava dole obsahují materiály pro skafandr – tzn. Vectran, Ortho-Fabric, Teflon a potažený Teflon.

Příklad použití materiálů z částí skafandru a pozice pouzdra se vzorky na sondě Perseverance.
Credit NASA

Popisky a obrazce na tomto terči jsou vyrobeny potiskem opálového skla vrstvou chromu. Opálové sklo je pod vrstvou polykarbonátového materiálu, který se používá k výrobě hledí pro skafandry. Kamera Ramanova spektrometru SHERLOC a širokoúhlá kamera WATSON budou v průběhu času dokumentovat změny v polykarbonátu (a dalších vzorků) po dlouhodobém vystavení marťanskému prostředí, což by mohlo pomoci vylepšit přilby a skafandry.

Tento kalibrační cíl obsahuje několik odkazů na fiktivního detektiva Sherlocka Holmese, od adresy jeho londýnské ulice po kód „tančícího muže“, připraveného k dešifrování pozemskými detektivy.
Credit NASA

V roce 1999 se začal příběh jednoho ze vzorků – a to meteoritu, který dnes známe pod označením Sayh al Uhaymir 008 (SAU008).

Profesorka Caroline Smith, členka týmu “Perseverance”, vedoucí sbírek věd o Zemi Přírodopisného muzea v Londýně, popisuje osudy meteoritu takto:

“Meteorit je starý přibližně 450 mil. let a před asi 600-700 tis. lety byl meteorit po dopadu asteroidu či komety vymrštěn směrem ke Slunci. Před asi 1000 let dopadl na Zemi, v 26.11.1999 byl objeven v poušti Ománu. Jde o typický kousek čediče s hmotností 8,58 kg – je podobný typu magmatické horniny z oblasti Giant’s Causeway v severním Irsku. Obsahuje spoustu pyroxenu, olivínu a živců a právě toto dobře prostudované chemické složení společně s vlastními texturami meteoritu ji činí tak užitečnou pro Perseverance.”

Plátek meteoritu Sayh al Uhaymir 008, credit NASA / JPL.

Kalibrace je zásadní pro postupné porovnávání analýz vzorků hornin. V případě pochyb o stabilitě měření bude znovu např. po 60-90 dnech provedeno srovnávací měření na vzorku meteoritu. Jedině tak budou mít vědci na Zemi jistotu, že měření probíhají správně.

Sonda Perseverance pak své nejzajímavější vzorky hornin zapečetí do malých zkumavek, které zůstanou na povrchu Marsu pro pozdější nalezení a jejich přepravu na Zemi k detailnímu výzkumu. Tato návratová mise by mohla proběhnout v následujících 10 – 15 letech.

Pojďme se na meteorit podívat podrobněji:

Meteorit dostal označení podle názvu pouštního místa blízkého nálezu Sayh al Uhaymir (guvernorát Al-Wusta). Celkem bylo nalezeno 5 kusů šedozelených kamenů, makroskopicky identických na dvou místech vzdálených od sebe asi 1864 m. Jako Sayh al Uhaymir (SAU005) je označována trojice fragmentů o hmotnostech 547 g, 561 g a 236 g. Sayh al Uhaymir (SAU008) tvoří dva úlomky o hmotnosti 7805 g a 774 g. Mineralogickou a chemickou analýzu provedl tým Max Planck Institute, Mainz, Německo. Další zajímavý výzkum magnetismu horniny provedl v roce 2004 tým ze Scripps Institution of Oceanography, La Jolla, CA, USA. Poukazuje na zde na pravděpodobnou možnost získání primární magnetizace z marťanské kůry.

Meteorit SAU008, Credit NHM, London, UK

Před odletem ze Země byl plátek důkladně očištěn o pozemských “nečistot”, zvláště těch organických.

Plátek meteoritu uvnitř čističe, který za pomoci kyslíkové plazmy odstraňuje organické látky z vnějšku povrchů. Credit NHM, London, UK

Místo závěru…

Plátek o podobné velikosti jako je vzorek na Perseverance ze SAU005 a o hmotnosti 5,892 g je nabízen za 2.800 USD, jiný řez o hmotnosti 15,1 g je k mání za 7.500 USD – další informace najdete např. zde.

Kostička má velikost 1 cm… SAU005-15-1

Our Visitor

0 1 8 9 0 3
Users Today : 1
Users Yesterday : 8
Users Last 7 days : 52
Users Last 30 days : 294
Users This Month : 89
Users This Year : 2144
Total Users : 18903
Views Today : 1
Views Yesterday : 37
Views Last 7 days : 474
Views Last 30 days : 3536
Views This Month : 713
Views This Year : 16328
Total views : 61753
Who's Online : 0
Your IP Address : 190.123.21.160
Server Time : 2024-11-12
0

Žádné komentáře

No comments yet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *