Lektor:
 1. Dovolte bych suše předpokládal,
meteor, že všichni znáte tu.
Ten šutr se po vesmíru plácal,
teď zakop o naši planetu.
 V atmosféře dělej velký zmatky,
meteoři co tam lítají,
proto také o nich všechny plátky
o závod vědecky kecají.

 2. Každý o nich tlustý knihy píše
a stará se tak o svou mináž.
Můj ty světe, hrůza na mě dýše,
on z toho vznik galimatyáš.
 Ale tahle expedice naše,
jedinečná v celým vesmíru,
vytáhne ty meteoři z kaše
a do vědy udělá díru.

 Oponent:
 3. Chtěl bych jenom toho blázna vidět,
který těm astronomům věří
Vždyť se člověk musí věru stydět,
má-li žít mezi tutou sběří.
 Pouhý bajky, to jsou vaše řeči,
který o vesmíru šíříte,
vás snad jenom amatérství léčí,
ale to vy to stejně nevíte.

 4. Tak například tyhlencty otázky,
jak ti meteoři vznikají,
lidi, to je přímo román lásky,
co z toho lidi nadělají.
 To prej se naštve kometa máti
a vybuchne si v příhodnej čas,
ty šutry počne vyhazovati,
který ji moc tahaj za vocas.

 Oba společně:
 5. Z týhle teorie plyne důkaz,
že astronom - ten je pro kočku.
Přečtěte si svůj občanský průkaz,
k večeři si kupte vánočku.
 Ono je to sice hodně príma,
tak kecat a nepozorovat,
jenže tohle prachpitomý klíma
už nás začíná otravovat.

 6. Akademikové, laureáti,
hvězdáři a také hvězdářky,
přerozmanitých věd kandidáti,
meteoráři a kuchařky,
 tímhle naším nesouvislým řevem,
končíme svých canců veletok,
nakonec vám všem od srdce přejem
veselý meteorický rok.