Dlouhoperiodické komety

První analyzovanou dlouhoperiodickou kometou je kometa
C/2008 C1 (Chen-Gao). Dle propočtů se jedná o kometu se zápornou originální 1/a tedy kometu s původně hyperbolickou drahou.
Hyperbolická dráha by znamenala těleso nepocházející z naší Sluneční
soustavy, nicméně hodnota je tak blízká parabole, že mnohem pravděpodobnější je
pouze nepřesnost dráhy. Jedná se tedy spíše o novou kometu z Oorthova
oblaku. Její fotometrické chování však je dosti atypické na novou kometu.
Kometa po celou dobu sledování překotně zjasňovala s vysokou hodnotou
mocniny. Také absolutní jasnost ukazuje na aktivní těleso a pokud se opravdu
jednalo o novou kometu je možné, že měla aktivní relativně velkou plochu jádra.
Po průchodu přísluním přestala být kometa na douhou dobu pozorovatelná a
později zřejmě zeslábla natolik, že již byla mimo dosah teleskopů. Je také
otázkou, zda jádro vůbec při překotné aktivitě průchod přežilo. Analýza byla
provedena na základě 102 pozorování komety v ICQ.

Další dlouhoperiodická kometa s velice příznivým
návratem, při kterém se dokonce dostala do pozice mezi Zemí a Sluncem je kometa
C/C/2007 W1 (Boattini). Opět se jedná o kometu
s mírně hyperbolickou původní drahou, tedy o novou kometu z Oorthova
oblaku. Kometa byla pozorovatelná dlouhou dobu a vizuálně je pokrytý dlouhý
úsek dráhy. Navíc bylo pořízeno velké množství pozorování a tak nic nebránilo
provést detailní rozbor fotometrických parametrů komety. Opět, poněkud
netradičně na novou kometu, kometa dosti překotně zjasňovala až do cca 70 dní
před průchodem přísluním, poté se zjasňování rapidně zpomalilo na hodnoty,
které jsou novým kometám bližší. Je možné, že se jednalo k ometu
s vyšším poměrem vody oproti těkavým plynům a tak ji vzrůstající aktivita
vydržela až do cca 1.5 AU od Slunce. Křivka těsně před průchodem perihelem je
hůře pokrytá, avšak je zřejmé, že v blízkosti 1 AU od Slunce začala
aktivita vzrůstat strměji a stejně rychle pak po průchodu klesala. Poperihelová
křivka je bez větších výchylek a poměrně dobře vyhovuje průměrné rychlosti
slábnutí nových komet z Oorthova oblaku. K analýze bylo použito
celkem 406 vizuálních pozorování uvedených v ICQ.

Třetí z trojice komet je C/2008
A1 (McNaught) která byla většinu pozorovatelného období objektem jižní oblohy.
Proto je i přes poměrně velkou jasnost křivka komety špatně pokryta. Dle
spočítaných orbitálních parametrů se jedná o kometu dlouhoperiodickou
s periodou okolo 1.25 mil let s velkou nejistotou. Může se tedy
jednat o kometu která již u Slunce byla a nemusí se tedy nutně jednat o novou
kometu z Oortova oblaku (vzdálenost v afelu dráhy vychází na
11 627 AU). Tomu by nasvědčoval i vývoj její jasnosti. Ze souboru komet
měla tato největší absolutní jasnost, jednalo se pravděpodobně o větší a
aktivní těleso třídy Halleyovy komety. Dráha komety byla ale přímá, téměř kolmo
k ekliptice. Kometa zjasňovala s rychlostí blízké střední hodnoty pro
všechny komety n = 4. Přibližně 13 dní před průchodem přísluní došlo
k mírnému poklesu aktivity a k snížení mocniny n na 2.5 a takto
kometa setrvala po celé období slábnutí. Slábla tedy jen velice zvolna a i přes
vzdalování od Slunce její aktivita relativně neklesala. Křivka této komety je
dosti nezvyklá a spíše připomíná těleso které již dříve v blízkosti Slunce
bylo. Vzhledem k vysoké aktivitě komety ji bylo možno vizuálně pozorovat
více než rok a bylo pořízeno celkem 140 vizuálních odhadů jasností pro ICQ,
které byly použity k analýze.

K výpočtu byl použit program Comet for windows od S.
Yoshidy.