Už jsme týden u Rožnova, 
 záplava je tu stanová 
 kdekdo se zde slušně chová, 
 jak se patří na vědce. 
  
   Počasí nám skvěle přálo, 
 slunko do nás mile pralo, 
 jen té vody bylo málo, 
 v nebi spravujou hydrant. 

 R: Ach, nikdy se nevrátí, 
 blááááznivá expedice naše.
 Dostali jsme se do kaše, 
 vypadá to na podraz. 
  
   S Kňubolem - jak zní to cize, 
 všimla si nás televize, 
 což to není přízrak krize, 
 když kvílíme v éteru ? 
  
   Rozkazy jsme taky psali, 
 na vojáčky jsme si hráli. 
 V tomhletom se překonali 
 Kája Kňubol s Fakirem. 
  
 R-- 

   Jistě si myslíte všici, 
 že jsme hrozní podrazníci, 
 budeme zas hodní kluci, 
 jen co odsud vypadnem. 
  
   Děkujem panu šéfovi, 
 že na nás doma nepoví, 
 jak si člověk pověst lovil 
 pekelnýho muklíka. 
  
 R-- 

   Byli jsme tu hrozně rádi, 
 teď na sklonku svýho mládí, 
 vzpomínky nás hezké hladí, 
 na letošní B - Komplex. 
  
   Za rok budem sloužit lidu, 
 to nám nepřidává klidu.
 Věříme, že přes tu bídu 
 loučíme se jen na čas.