K tomu, aby byla kometa jasným objektem viditelným v triedrech nebo dokonce pouhým okem, někdy ani není potřeba blízký průlet kolem Slunce nebo Země. V tomto článku si připomeneme jasnou kometu z první poloviny 18. století, jež se nikdy nepřiblížila Zemi na méně než 3 AU a její perihel ležel přes 4 AU daleko od Slunce. Seznamte se s kometou C/1729 P1 (Sarabat).

Jednalo se o kometu, která byla docela dost přehlížená, pohled na ni totiž nebyl zrovna spektakulární, neboť nikdy nedosáhla závratné jasnosti a ani její ohon se příliš neprotáhl, ale od dob komety C/1995 O1 (Hale-Bopp) mi utkvěla v hlavě myšlenka, čeho tato obrovská kometa mohla dosáhnout, kdyby nepromrhala svůj potenciál.

Objev

Kometa byla objevena 1. srpna 1729 ráno Nicolasem Saarabatem, francouzským matematikem, vědcem a jezuitským knězem, a to pouhým okem při jasnosti okolo 5 mag.

Kometa se nacházela v souhvězdí Koníčka a vizuálně vypadala jako slabá, mlhavá hvězda, o níž si Saarabat nejprve myslel, že je součástí Mléčné dráhy.

Objevitel

Nicolas Saarabat byl synem francouzského malíře Daniela Saarabata a synovcem rytce Isaaca Saarabata. Narozen byl 7. února 1698 v Lyonu.

Rodina byla původně protestantského vyznání a bohatství získávala v obchodování s hodinkami. Daniel Saarabat později konvertoval ke katolictví.

Zájem Nicolase byl odlišný – bavila ho věda v čele s astronomií, dále také věci týkající se magnetismu nebo třeba ponořování kořenů živých rostlin do červené šťávy z bobulí Phytolacca, aby mohl pozorovat cirkulaci.

Saarabat zemřel v roce 1739 na cestě do Paříže, když hledal léčbu na nemoc jater.

Neobvyklá kometa

Od 2. srpna 1729 pozorování rušil Měsíc, další šance na zpozorování komety tak přišla až o týden později, kdy byl Saarabat schopen potvrdit, že jde opravdu o kometu.

Francouzský astronom Jacques Cassini (18. 2. 1677 – 16. 4. 1756), syn slavného italského astronoma Giovanniho Cassiniho, brzy na to v Paříži sdělil, že kometu pozoroval a poznamenal, že byl překvapený tím, jak málo se téměř měsíc od svého objevu pohnula.

K 26. srpnu toho roku měla kometa v průměru 1,5′ a jasnost poblíž 3,5 mag.

Ještě drobnost, právě Cassini je zodpovědný za chybu v oficiálním označení komety, jelikož napsal “Sarabat” namísto “Saarabat”.

Anglický astronom John Russell Hind byl prvním, kdo vypočítal dráhu komety a určil, že kometa proletěla perihelem 16. června 1729 ve vzdálenosti 4,05 AU od Slunce, takže sotva uvnitř dráhy planety Jupiter v přísluní (to je 4,95 AU – pozn. red.).

Charakteristika dráhy

Epocha: 16. 6. 1729

Perihel: 4,05054 AU

Excentricita: 1 (předpoklad)

Sklon dráhy: 77,095 stupňů

Objevová vzdálenost od Země: 3,125 AU (rovněž největší přiblížení se k Zemi)

Vzdálenost od Země při posledním pozorování: 5,140 AU (jasnost 8 mag)

Vzdálenost, kterou kometa urazila po obloze během 6 měsíců pozorování: 15 stupňů

Vzdálenost mezi Zemí a kometou k 20. dubnu 2015: 237,326 AU

Obří kometa?

Vzorce, které jsem použil k určení skutečné velikosti komy prozrazují, že při použití Cassiniho odhadu 1,5′ v průměru se dostaneme k tomu, že by jádro mohlo mít průměr kolem 825,710 km (to je hodně nadnesený odhad – pozn. red.), ale ještě zajímavější je skutečnost, že kometa C/1729 P1 (Sarabat) měla absolutní jasnost okolo -3 mag, což indikuje opravdu velmi velké jádro.

Pro porovnání, kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp), největší známá kometa, která kdy vstoupila do vnitřních částí Sluneční soustavy, měla průměr 60 km a absolutní jasnost -1 mag.

Kometa C/1729 P1 (Sarabat) má velikost jádra pravděpodobně hodně podobnou s mateřskou kometou systému Kreutzovy rodiny komet, jež se kdysi dávno rozpadla na mnoho menších úlomků v dnešní době známých jako lízači Slunce. Ta měla průměr patrně blízký 100 km.

Můžeme si představit, nebo spíše jen snít o tom, jak by kometa C/1729 P1 (Sarabat) vypadala se vzdáleností přísluní dejme tomu třeba 0,5 nebo 0,3 AU.

Nebyla by to pak kometa tisíciletí?

To by mě zajímalo…

Do češtiny přeložil Marek Biely.

Převzato: http://cometbase.net/en/news/60