Vskutku podivný vývoj jasnosti bylo možné pozorovat v uplynulém měsíci. Vizuální pozorovatelé hlásí kontinuální a velice rychlé zjasňování, v souladu s předešlými výsledky CCD fotometrie. Jenže právě CCD fotometrie ukazuje, že se zjasňování nejen zastavilo, ale kometa možná začala nečekaně slábnout. Podobné výsledky hlásí také speciální sekce CCD fotometrie totiž měření takzvaného „výplňového faktoru“ prachu v komě pod taktovkou italských astronomů a jejich sdružení CARA. Astronomové pozorují pokles obsahu prachu v komě od 3. dubna když byla kometa ve vzdálenosti 2.8 AU od Slunce. Nejedná se o skokový pokles, ale vyrovnaný. Co se tedy s kometou děje? Proč vizuální pozorovatelé vidí, že kometa zjasňuje, zatímco CCD technika zaznamenává slábnutí? Snímek komety od Erica Bryssnica z Belgie, 30. května

Prvním efektem, který může způsobovat tento neobvyklý jev, je psychika pozorovatelů. Už několikrát byly zaznamenány případy, kdy pozorovatelé pozorovali podle „efemerid“, vyvarovat se tohoto jevu pomůže náhodný výběr srovnávacích hvězd z okolí komety bez znalosti jejich jasnosti. Mezi pozorovateli pozorující zjasňování komety je mnoho zkušených pozorovatelů, kteří takto postupují, můžeme tedy první variantu téměř vyloučit.

Druhým efektem je zviditelnění vnější komy komety. Když se komety dostávají do dosahu vizuálních pozorovatelů, mnohdy se stává, že nejsou ze začátku viděny celé. To způsobuje podhodnocování jasností na začátku a po několika týdnech návrat k normálu, pak lze pozorovat ostřejší zjasnění než ve skutečnosti je. S tímto jevem je spojeno i relativní zvětšení pozorované komy a snížení stupně kondenzace. V případě komety Elenin skutečně došlo v tomto období k poklesu jasu jádra, ale velikost komy hlášená pozorovateli nedoznala výraznější změny. Tento jev se mohl podílet na zdání rychlejšího zjasňování, ale pokud vezmeme data za cca poslední měsíc, kdy už kometa byla pohodlně v dosahu použitých teleskopů analýzou, se dostáváme stále k poměrně rychlému tempu zjasňování, doposud ale nejeví žádné známky slábnutí.

Třetí vysvětlení je poměrně exotické ale o to více elegantní. Nové poznatky o kometách získané sondou Deep Impact při průletu u jádra komety Hartley loni na podzim odhalila zajímavé chování komety. Kometa Hartley ač se drahou zdá být typickou kometou jupiterovy rodiny komet se od své rodiny značně odlišuje vysokou aktivitou povrchu a velkým podílem oxidu uhličitého na celkové aktivitě komety. Ten dokonce způsoboval „sněhovou bouři“ kdy do okolí doslova rozprašoval zrnka vodního ledu uniformní velikosti a ta následně sublimovala. Pokud budeme považovat kometu Hartley za „zbloudilou kometu“ z Oortova oblaku uvedenou na dráhu krátkoperiodické komety v astronomicky nedávné době, můžeme podobné chování očekávat i u ostatních tzv. dynamicky nových komet, jako je i kometa Elenin. Zatímco přibližně do 2.8 AU od Slunce je výpar vody minimální a hlavní aktivitu zajišťují těkavé plyny, uvolněná ledová zrnka obklopovala jádro komety a s různými nečistotami se chovala jako typický kometární prach. Po překročení hranice 2.8 by došlo k jejich postupné sublimaci a následné ionizaci vodních molekul. V tu chvíli přestávají zrnka postupně odrážet světlo od Slunce a naopak ionizované molekuly začnou zářit vlastním světlem. Jak je známo, prach září nejvíce v červeném oboru světla, zatímco plyn v modrozelené. Zatímco na červenou jsou citlivější právě CCD čipy a na modrozelenou naopak lidské oči, vedlo by to k pozorovanému jevu. Navíc by to znamenalo rozpouštění prachu a jeho přeměnu v plyn, pozorovatelný úbytek prachu nutně tedy nemusí znamenat pokles aktivity.

I přesto, že třetí teorie může vysvětlit pozorovaný jev je potřeba pokračovat v pozorování komety pro potvrzení či vyvrácení této teorie. Možných příčin může být více, například, opět při výzkumu komety Hartley sondou Deep Impact bylo na podzim před přiblížením pozorováno zjasnění ve spektru kyanovodíku (opět zelená barva) které nemělo vůbec vliv na produkci prachu komety, příčina tohoto jevu je doposud neznámá. Jasné ovšem je, že v případě komety Elenin se jedná o poměrně zajímavou, dynamicky novou kometu, která nám při podzimním průletu poskytne příležitost posunout naše znalosti nových komet přilétajících z Oortova oblaku.

Produkce prachu komety dle měření italských astronomů