Kometa Hartley – zbloudilý poutník z periferie
| NASA před několika dny vydala článek o výzkumu komety 103P/Hartley týmem M. J. Mummy, při jejím velice příznivém podzimním návratu. Pokud jste kometu náhodou viděli, možná se na pohled zdála jako nevýznamný beztvarý flíček v dalekohledu, pro naše porozumění počátku Sluneční soustavy a povahu původního materiálu komet bude mít návrat této komety zásadní význam. Ukazuje se totiž, že krátkoperiodická kometa Hartley z Jupiterovy rodiny komet (komety s dráhou ovládanou gravitací Jupitera), která se ke Slunci vrací každých 6.46 let, je opravdu velice netypickým členem této rodiny komet.
Měření Mummova týmu byla provedena v období 2. července až do 17. prosince pomocí přístrojů CRIES na Very Large Teleskope na Evropské jižní observatoři a NIRSPEC na Keckově dalekohledu. |
 |
Při měření byly spektroskopicky zjištěny tyto molekuly: H2O, CH4, C2H2, C2H6, H2CO, CH3OH, HCN, NH3, NH2, a OH.
Zjištění týku ukazuje na tři velké odlišnosti komety Hartley od její rodiny:
-
1. Jádro komety je aktivní na většině svého povrchu (až 100% osvětlené části oproti typickým 5-10% u ostatních krátkoperiodických komet.
2. Velice silné zastoupení CO2 mezi produkovanými plyny, tvořilo až 20% produkce!
3. Jádro pravděpodobně obsahuje dlouhořetězcové uhlovodíky, na které bývají ostatní krátkoperiodické komety chudé.
| Vysoká aktivita komety je dosti zkreslena efektem, který pozorovala i sonda Deep Impact. Gejzíry plynu totiž do okolí chrlí zrnka vodního ledu o přibližně stejné velikosti a tyto chuchvalce se pak v prostoru zahřívají ve slunečním svitu a odpařují. Tyto sněhové vločky tak zdánlivě rozšiřují povrch komety! Je zajímavé že při výzkumu prostorového uspořádání bylo nejvíce molekul vody ve směru od Slunce. To se dá opět vysvětlit mechanismem vystřelovaných zrnek ledu, tlak Slunečního záření je bude totiž brzdit "za kometu". Dále se zdá, že led ze zmrzlého CO2 je oddělen od rezervoárů vodního ledu. Materiál komety je tak značně různorodý a kometa je slepencem z několika různých kusů. Kometa Hartley se také stala třetí kometou u které byly pozorovány variace produkce různých materiálů v souvislosti s rotací jádra, jak se osvětlovaly střídavě části s různým chemickým složením. Podobné variace byly zatím zaznamenány jen u komety C/2001 Q4 (Machholz) (perioda 19.58 h) a C/2002 T7 (LINEAR) (perioda 2.32 dnů) – obě jsou dlouhoperiodické komety z Oortova oblaku! Poměr obsahu molekul HCN ukazuje na podobnost složení s dlouhoperiodickými kometami z Oortova oblaku. Závěrem lze tedy říct, že mezi kometami podle složení můžeme rozlišit mezi dvěma hlavními skupinami s odlišným původem. Kometa Hartley složením a svým chováním připomíná komety obihající s periodami miliónů až stovek miliónů let, uskladněných desetitisíce AU od Slunce ve velkém kruhovém útvaru nazvaném Oortův oblak. Mezi krátkoperiodické komety, typicky ovlivněné silnou erozí způsobené Slunečním zářením, byla pravděpodobně dovlečena v astronomickém čase nedávno. |
 Takto jsme mohli vidět kometu na obloze, autor Martin Gembec  |
Zajímavostí spíše pro pozorovatele je použití dat od amatérských astronomů pozorující komety vizuálně, kteří pořizovali odhady jasnosti (z ČR Jakub Černý, Petr Horálek, Kamil Hornoch, Jaroslava Kocková, Jakub Koukal, Martin Lehký, Martin Mašek, Pavel Svozil) k výpočtu produkce molekul vody.
kde mh je vizuální jasnost podle rovnice spočítané podle pozorování:
mh = 8.7 + 20log rh(t0 – 20) (Yoshida (2011))
K výzkumu komet může opravdu přispět kdokoliv vlastnící oči, klidně i menší dalekohled a notnou dávku pečlivosti.
Zdroj.: Originální text týmu M. J. Mummy
