Nedlouho po objevu komety Elenin se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobených kometami.

Nejprve je třeba si uvědomit co jsou to komety. Ač kometa jako celý objekt dosahuje opravdu monumentálních rozměrů, sta tisícikilometrové hlavy komet a mnoha milión-kilometrové ohony, je to jen zdání. Ve skutečnosti jsou to netečné "skalky" velice křehkého materiálu. Jiří Grygar kdysi v televizní sérii "Okna vesmíru dokořán" hezky popsal, že ohon takové komety bychom si mohli poskládat a odvézt v trabantu. Ve skutečnosti je v ohonu hmoty trochu více, ale přirovnání má blízko ke skutečnosti, že to co vidíme jako monumentální kometu je vlastně jenom "trochu hustší" vakuum.

Ve skutečnosti jsou to naprosto neškodné konglomeráty prachových zrnek, vody a těkavých plynů o velikosti několika kilometrů, které prostě jen dělají velkou show. Náraz komety do Slunce je srovnatelný k nárazu sněhové vločky do Mount Everestu. Komety které do Slunce "padají" se obvykle ani nedostanou k povrchu protože se vypaří v horké Sluneční atmosféře. Cokoliv co vidíme na Slunci určitě nesouvisí s kometami. Skutečně nebezpečná může být srážka komety se Zemí (nebezpečí pro lidstvo, samotná Země si z toho co pročesává její slupku mnoho nedělá).

Nyní tedy konečně ke kometě Elenin, může být její hrozba pro Zemi skutečná?

1) Velikost jádra – Neznáme přesně, protože je kometa aktivní a jádro ve nevidíme. Podle aktivity komety můžeme usuzovat o jak velký "kousek" se jedná. Podle stávající aktivity se jedná o kometu s miniaturním jádrem, pravděpodobně s průměrem mezi 0,5-1 km! Těleso takových rozměrů by při zásahu Země mohlo způsobit pohromu kontinentálních rozměrů, případně po pádu do moře nepříjemné vlny tsunami. Přísluní komety je blízko Slunci a průlet kolem Země nastane až poté. Při této velikosti ale není vůbec jisté, zda z jádra něco zbyde a možná se komety nakonec ani nedočkáme!

2) Nejistota dráhy – V různých zdrojích katastrofických scénářů se můžeme dovědět, že dráha komety Elenin je nejistá. To je částečně pravda, ale nejistota dráhy se pohybuje v úzkých mantinelech. Trefit Zemi není vůbec snadný oříšek! Pokud si Zemi představíme jako terčík na střelnici o rozloze 1 AU, pak při stejném měřítku na střelnici 1 km je velikost terčíku 8 desetin milimetru! Trefit se by dělalo problém i nejlepším pozemským ostrostřelcům. Pokud je tedy dráha komety nejistá a nejbližší přiblížení se pohybuje okolo 0.24 AU od Země, nemusíme se vůbec ničeho obávat. 3) Zatajování informací od NASA – se stává v konspiračních teoriích folklórem. Jádrem je informace: "katastrofa bude, jen je skutečná dráha komety utajovaná aby nevznikla panika (a na oběžné dráze se staví kosmická loď s Brucem Willisem, který se chystá Zemi zachránit)". NASA by si určitě přála, aby mohla něco takového zatajit, ale není to v její moci. Aktuální dosah amatérských dalekohledů je tak velký, že třeba právě kometa Elenin byla takovým amatérem objevena a mnoha ostatními sledována. To dává možnost si kterémukoliv amatérovi dráhu komety spočítat. Kdyby tedy byla na kolizním kurzu k Zemi, jistě by si nějaký amatér všiml, že kometa není tam kde má na obloze být.

Se skutečným ohrožením Země kometou nebo asteroidem je to složitější: Pravděpodobnost srážky s kometou je menší, počet komet procházející drahou Země je mizivý, okolo komety za rok, spíše méně. Dráha Země je dlouhá skoro 940 mil. km a trefit na takové dráze kilometrovou kometou těleso o průměru 12 tis. km je dost obtížné. Nebezpečí je v nečekanosti. Může se jednat o kometu přicházející z Oortova oblaku, kterou lidstvo doposud nepozorovovalo a tak v případě objevení takovéto kometu bude jen málo času na to nějak efektivně zareagovat. Asteroidů se v blízkosti Země potuluje více, přesto je kolizní prostor za čas existence naší planety dost pročištěný. Nebezpečím jsou zbloudilé asteroidy, gravitačními poruchami vychýleny na kolizní kurz. Takový proces může trvat i stovky miliónů let, při kterých můžeme asteroid pozorovat a zkoumat. Při přesně známé dráze nám takový časový předstih dává dost času podniknout jednoduchou akci k mírné změně dráhy, která způsobí že v budoucnu Zemi mine. Pokud nějaká katastrofa nastane, nevíme, zda ji způsobí kometa, nebo asteroid. Statistika je ošemetná, stačí si vzít srovnání mince a kostky. Je větší pravděpodobnost, že padne orel na minci, než jednička na kostce, přesto může v klidu v šesti pokusech padnout 6 jedničet a samá panna! Katastrofální planetární vymírání se dle historických záznamů vyskytuje jednou za 27 – 30 mil. let. Pravděpodobně se jej nikdo z nás nedožije a tak si budeme moci pohodlně vychutnat pohled hezkou kometu Elenin na podzimní obloze a poté spokojeně přežít rok 2012.

S ohledem na výše uvedené pravděpodobnosti, bychom na komety měli nahlížet spíše jako na nositelky života. Jsou odpovědné za transport organických látek a životadárné vody na Zem v minulosti a tak umožnily vznik života a kdo ví … v budoucnosti snad mohou posloužit jako oázy pro kosmonauty, na kterých lze snadno přistát a získat palivo, vodu i substrát pro potravu ve vesmíru …