Z komet roku 2008 jsem vybral pro analýzu několik komet s uzavřenou pozorovací řadou. Jedná se o periodickou kometu 19P/Borrelly kterou v roce 2001 navštívila kosmická sonda Deep Space 1 a pořídila snímky jejího jádra. Z dlouhoperiodických komet byly k analýze vybrány komety C/2007 W1 (Boattini) u které se jedná o aktualizaci původní analýzy a C/2008 A1 (McNaught).

Prvou analyzovanou kometou je kometa 19P/Borrelly, jasná a velice aktivní kometa Jupiterovy rodiny s poměrně velkým podlouhlým jádrem dlouhým 8 km, připomínajícím dluhou tyčinku. Při většině návratů je u komety dobře pozorovatelný jasný a dlouhý ohon. Kometa se stala cílem detailního výzkumu sondy Depp Space 1. Ta rozeznala 60 km dlouhý jet skládající se ze tří výtrysků z aktivních oblastí jádra. Ty se nacházejí v polovině podlouhlého jádra a při pokračující erozi mohou indikovat rozpad jádra na dvě části v budoucnosti. Albedo povrchu jádra se pohybovalo okolo 0.03 což znamená, že materiál jádra odráží pouze 3 procenta světla.

Objev komety v roce 1905 usnadnila série přiblížení k Jupiteru, díky které se snížila vzdálenost perihelu pod 1.4 AU. V roce 1936 ovšem došlo k další změně dráhy gravitací Jupiteru a kometa se opět mírně vzdálila Slunci, na 1.44 AU v přísluní. Navíc tímto návratem došlo ke změně oběžné dráhy na 7 let což způsobilo opakování nepříznivých návratů, v roce 1939 a 1946 nebyla kometa vůbec pozorována a v dalších návratech byla jen slabým objektem. Až od návratu 1981 se opět stala dobře pozorovatelnou a jasnou kometou. Poslední návrat v roce 2008 nepatřil k nejpříznivějším, přesto byla kometa pozorovatelná s maximem okolo 10 mag. Bylo pořízeno celkem 25 celkových odhadů jasnosti, ze kterých vychází absolutní jasnost komety 7.2 mag s mocninou n = 4.77. V tomto století se dráha komety bude měnit pouze mírně a vzdálenost v perihelu bude stále blízko hodnoty 1.3 AU. K velkým přiblížením k Zemi docházet nebude, nejtěsnější bude v roce 2028, kdy se přiblíží na 0.41 AU a bude velice jasným objektem s ohonem dlouhým možná přes 1 stupeň.

Další kometa s velice příznivým návratem, při kterém se dokonce dostala do pozice mezi Zemí a Sluncem je kometa C/2007 W1 (Boattini) u které bylo možno aktualizovat předešlou analýzu. Opět se jedná o kometu s mírně hyperbolickou původní drahou, tedy o novou kometu z Oorthova oblaku. Kometa byla pozorovatelná dlouhou dobu a vizuálně je pokrytý dlouhý úsek dráhy. Navíc bylo pořízeno velké množství pozorování a tak nic nebránilo provést detailní rozbor fotometrických parametrů komety. Opět, poněkud netradičně na novou kometu, kometa dosti překotně zjasňovala až do cca 70 dní před průchodem přísluním, poté se zjasňování rapidně zpomalilo na hodnoty, které jsou novým kometám bližší. Je možné, že se jednalo k ometu s vyšším poměrem vody oproti těkavým plynům a tak ji vzrůstající aktivita vydržela až do cca 1.5 AU od Slunce. Křivka těsně před průchodem perihelem je hůře pokrytá, avšak je zřejmé, že v blízkosti 1 AU od Slunce začala aktivita vzrůstat strměji a stejně rychle pak po průchodu klesala. Poperihelová křivka je bez větších výchylek a poměrně dobře vyhovuje průměrné rychlosti slábnutí nových komet z Oorthova oblaku. K analýze bylo použito celkem 406 vizuálních pozorování uvedených v ICQ.

Třetí z trojice komet je C/2008 A1 (McNaught) která byla většinu pozorovatelného období objektem jižní oblohy. Proto je i přes poměrně velkou jasnost křivka komety špatně pokryta. Dle spočítaných orbitálních parametrů se jedná o kometu dlouhoperiodickou s periodou okolo 1.25 mil let s velkou nejistotou. Může se tedy jednat o kometu která již u Slunce byla a nemusí se tedy nutně jednat o novou kometu z Oortova oblaku (vzdálenost v afelu dráhy vychází na 11 627 AU). Tomu by nasvědčoval i vývoj její jasnosti. Ze souboru komet měla tato největší absolutní jasnost, jednalo se pravděpodobně o větší a aktivní těleso třídy Halleyovy komety. Dráha komety byla ale přímá, téměř kolmo k ekliptice. Kometa zjasňovala s rychlostí blízké střední hodnoty pro všechny komety n = 4. Přibližně 13 dní před průchodem přísluní došlo k mírnému poklesu aktivity a k snížení mocniny n na 2.5 a takto kometa setrvala po celé období slábnutí. Slábla tedy jen velice zvolna a i přes vzdalování od Slunce její aktivita relativně neklesala. Křivka této komety je dosti nezvyklá a spíše připomíná těleso které již dříve v blízkosti Slunce bylo. Vzhledem k vysoké aktivitě komety ji bylo možno vizuálně pozorovat více než rok a bylo pořízeno celkem 140 vizuálních odhadů jasností pro ICQ, které byly použity k analýze.

Graf C/2008 A (McNaught)

K výpočtu byl použit program Comet for windows od S. Yoshidy.