Jakub Černý

Je za námi další úchvatná noc pod tmavou oblohou La Palmy. Čekání na kometu PANSTARRS jsme si vyplnili pozorováním středu Mléčné dráhy a deep sky objektů dostupných pro naše malé dalekohledy. Kometu C/2025 R3 (PANSTARRS) jsme poprvé viděli okem i s ohonem — ale je třeba říct, že ohon je velmi nevýrazný a bez dokonalé oblohy by to nebylo možné. Nicméně stále mírně ruší Měsíc.

Dnes se odpoutáme od komet Kreutzovy skupiny a věnujeme se kometě C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa byla objevena 8. září 2025 automatickým přehlídkovým programem PanSTARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System) pomocí 1,8metrovýho dalekohledu na sopce Haleakalā na Havaji. V době objevu byla kometa ve vzdálenosti přibližně 3,6 AU od Slunce a měla jasnost kolem 20. magnitudy — jako slabá mlhavá skvrnka bez znatelného ohonu. Teprve sledovacím dalekohledem Canada-France-Hawaii Telescope byl v záběrech odhalen náznak ohonu. Kometa pak během zimy 2025–2026 začala rychle zjasňovat a do dosahu malých dalekohledů se dostala v březnu 2026.

Dle původní dráhy se jedná o dlouhoperiodickou kometu s velmi protáhlou elipsou. Perioda původní dráhy přibližně 146 000 let znamená, že před tímto časem tu kometa již jednou byla — a tudíž se nejedná o dynamicky novou kometu přilétající z Oortova oblaku poprvé. Přesto právě odtamtud pochází, stejně jako původní těleso Kreutzovy skupiny komet.

Gravitační kulečník hvězd prolétajících v okolí Slunce dokáže komety z Oortova oblaku vyslat do nitra sluneční soustavy. Kometa PANSTARRS byla takto nasměrována do blízkosti Slunce, ale zdaleka ne do takové jako komety Kreutzovy skupiny — perihel má ve vzdálenosti 0,499 AU, tedy přibližně na polovině vzdálenosti Země–Slunce, blízko dráhy Venuše. To znamená, že za svého předchozího průletu před 146 000 lety již ztratila těkavé plyny z povrchu jádra a nyní se aktivuje až v těsné blízkosti Slunce. Právě proto kometa překvapila a stala se jasnější, než původní předpovědi naznačovaly.

Další osud takových komet je loterií a záleží především na gravitačním vlivu planet. Planety mohou periodu komety zkrátit a přivést ji na stabilnější dráhu — ale může se stát i opak. A právě to potká kometu PANSTARRS: gravitace planet ji vykopne ven ze sluneční soustavy po hyperbolické dráze. Odletí navždy do mezihvězdného prostoru a nikdy se nevrátí. Pokud máte možnost, můžete se s ní nyní rozloučit na ranní obloze — perihel má 19. dubna 2026 a do tohoto data bude přibližně možné kometu pozorovat.

Připojujeme snímky komety a Měsíce, plus jako bonus záběry středu Mléčné dráhy. Foto: Jakub Kuřák.

Pokračování příště…