O pádu meteoritu na panství Wessely na Moravě dne 9. září 1831
Pamatujete si na své “poprvé”, tedy kdy jste se dozvěděli o meteoritu ve vašem okolí?
Pro mne to bylo setkání v polovině 70. let minulého století s prof. Rudolfem Lukešem, zakladatelem a prvním ředitelem hvězdárny ve Veselí nad Moravou, díky kterému jsem se nadchl pro astronomii, tím pádem i pro skutečnost, že kousek od Veselí spadl kámen z nebe, který je dokonce dodnes známý a uložený ve Vídni – jako meteorit Wessely…
Další potvrzení přinesla kniha “Meteority a jejich výskyt v Československu” od RNDr. Karla Tučka, CSc., která vyšla v nakladatelství Academia v r. 1981 a kde se k mému úleku uvádí rovněž tento meteorit, ale s názvem Vnorovy (1831). Pravdou je, že se zde uvádí i označení Znorov, nebo Veselí.
No a nakonec – jsem si meteorit v r. 1990 prohlédl i na vlastní oči v Naturhistorisches Museum in Wien (NHMW) – zde je označen jako Wessely a Znorow.
Nedávno jsem se ale dostal k historické publikaci (děkuji tímto ETH-Bibliothek Zurich), kterou vydal ve Vídni po 50 letech od pádu prof. A. Baumgartner podle zápisu, který pořídil v r. 1832 Karl von Schreibers pod názvem “Ueber den Meteorstein-Niederfall auf der Herrschaft Wessely in Mähren am 9. September 1831“.
Metodika, s jakou bylo k pádu a jeho svědkům přistupováno a jak se s nálezem zacházelo mne zaujala natolik, že si dovoluji nabídnout volný německý překlad.
O pádu meteoritu na panství Wessely na Moravě dne 9. září 1831,
sepsal Dr. Carl (Karl) Franz Anton Ritter von Schreibers1,
ředitel k.k. Dvorního přírodopisného kabinetu2
spolu s analýzou tohoto meteorického kamene kterou provedl
Med.Dr. Philipp Alois Ritter von Holger
ve zvláštním vydání Žurnálu pro fyziku a příbuzné vědy, vydanou
prof. Dr. A. Baumgartnerem v r. 18823
V úvodním popisu je zmíněn historický přehled některých pádů meteoritů v rámci monarchie4 či jinde v Evropě a je zajímavé vidět, jak vypadal zájem, zapojení a podpora jak nejvyšších, tak i místních úředníků a majitele panství. Zejména metodika popisu pádu a nálezu je inspirující i dnes.
„Nyní zjevně vděčíme za pozornost těmto přírodním jevům a jejich produktům, která byla v té době tak živá a obecně podněcovaná, zejména ze strany venkovského lidu a místních úřadů, upozornění na podobný jev, ke kterému došlo nedávno, 9. září 1831 okolo 3. hodiny odpoledne na panství Wessely, v obci Znorow, poblíž Strassnitz v Hradischer okrese na Moravě (přibližně devět německých mil východo-jiho-východně od Brna)5…“
Pro zamezení všem pochybnostem o lokaci a „chybě“ v označení meteoritu (viz snímek informační tabule na Hatěckém mlýně výše):
Jedná se o nález na území panství se sídlem, které odpovídá dnešnímu Veselí nad Moravou, místo pádu je popsáno jako Vnorovy, poblíž Strážnice, a to vše v tehdejším okrese Uherské Hradiště. Meteorit tedy nese oficiální označení Wessely (podle panství, „Znorovjané“6 nechť prominou), ale lze nají i název Znorow, či kombinaci Wessely (Znorow). Oficiální název je uveden takto i v katalogu meteoritů.
Daleko zajímavější je ale pohled na mapy a měření v nich.
Pokud se podíváme na dnešní mapu, pak je vidět, že přibližná vzdálenost je odhadnuta s chybou asi 13 km, tzn. 2,3 německé míle a popisovaný azimut VJV je místo uvedených 112 ° na mapce naměřen na hodnotu 121 °.
„…(jev) sice je provázen obvyklými vedlejšími účinky, podobně jako rychle přecházející slabá bouřka, která vyvolala malou pozornost a všimlo si jí jen pár pozorovatelů, ale došlo k uchování zvláštního, úplně celého kamene, jediného, nepříliš velkého, hmotného produktu události, kterého si všimli jen dva očití svědci. Ti ihned předali nalezený kámen místnímu rychtáři.“
A pak cesta meteoritu pokračovala:
„Od panského hospodářského úřadu ve Wessely přes k. k. Okresní úřad v Hradisch až k zemskému presidiu v Brně a odtud se zprávou k. k. dvorní kanceláři do Vídně a poté, co to bylo oznámeno Jeho Veličenstvu císaři, byl kámen předložen ke kontrole a pak přenesen do k. k. dvorního přírodopisného kabinetu k uložení“.
„Protože tato zpráva obsahovala pouze hlavní poznámky o incidentu, cítil jsem (Ritter von Schreibers) povinnost poskytnout další informace, které vědecká spokojenost vyžadovala. Proto jsem se obrátil přímo na příslušný hospodářský úřad a na vlastníka pozemku, hraběte von Chorinského. Rovněž jsem vděčný za laskavé zprostředkování pana dvorního zástupce Dreschera, jako zástupce moravských šlechtických stavů, a za vstřícnost a úsilí vrchního soudního rady Smetaczka a aktuára pana Hottoweho při zaznamenání a přípravě níže připojených úředních zápisů v reakci na předložené otázky.“
A nyní se pojďme podívat na otázky a odpovědi ze dne 10. ledna 1832:
Moravský zemský archiv v Brně nabízí pohled na oblast dopadu prostřednictvím katastrálních záznamů z r. 1827 takto:
A. Informační protokol o incidentu pádu kamene ze vzduchu pozorovaném 9. září 1831 u Wessely, Hradischer okres na Moravě.
1) Přesný název a označení oblasti a místa, kam kámen spadl.
Ad 1. K pádu meteorického kamene ze vzduchu došlo na panství Wessely, na území obce Znorow, nedaleko panského lesa Trny (Trní) a mlýna Thomase Krämera (Hatěcký mlýn), na poli znorovského obyvatele Thomase Otrhalika (Tomáš Otrhálek, pole zvané Wlizne pole7), které na jihu hraničí s lesem Trní, na západě s hranicí Strážnického panství, na severu a východě hraničí s obcí Znorowy.
2) Označení vzdálenosti od Wessely a dalších významných bodů, domů, stodol atd. v okolí a především z místa, kde v okamžiku události stáli očití svědci atd., podle světových stran a podle času nebo kroků.
Ad 2. Vzdálenost do místa pádu je 1 hodina od Wessely, 500 kroků od mlýna Thomase Krämera, 1000 kroků od lesa Trny, 0,5 hodiny (chůze) od obce Znorow. Místo, kde se nacházeli pozorovatelé jako očití svědci v okamžiku události, je přesně 80 kroků ve směru od východu k západu až k místu dopadu kamene.
3) Přesný údaj o hodině, kdy k události došlo.
Ad 3. Tato událost nastala 9. září. 1831 o třetí hodině odpolední.8
4) Jména očitých svědků a nálezců kamene (jasně napsaná) spolu s uvedením toho, co v tu chvíli dělali a jak a jakými prostředky se o této události dozvěděli.
Ad 4. Jako očité svědkyně a nálezkyně tohoto kamene jsou dvě ženy: Elisabeth Koczisch (Alžběta Kočišová), manželka Johanna Koczische, malodomkáře ze Znorow, č.p. 193 a dále pak Apollonia Ondrowczik (Apolonie Ondrovčíková), neprovdaná dcera znorowského malodomkáře Thomase Ondrowczika, dům č.p. 12, obě trhaly trávu v řepném poli a na tuto událost je upozornil hluk a praskání ve vzduchu (podle pozdějších zpráv: svištění a jediná rána jako od rakety nebo salva výstřelů = Pelotonfeuer).
5) Jaké bylo počasí nejen během události, ale i 2-3 hodiny před, pár hodin po, ráno a večer a také den a noc předtím? Ať už jasno nebo zataženo, zataženo nebo mlha, větrno, bouřka nebo deštivo?
Ad 5. Po několik dní v září 1831, než došlo k této přírodní události, bylo počasí velmi suché, dny byly vlhké a noci byly jasné, odpoledne foukal mírný jihovýchodní vítr.
6) Indikace teploty, alespoň odhadem podle pocitu, a zda nebyl nějaký znatelný rozdíl během, před nebo po události?
Ad 6. Nebyla cítit žádná změna teploty ani před, ani po události, obloha zůstala jasná a počasí teplé a suché jako předtím.
7) Byly patrné známky vzdušné elektřiny, úzkosti, naježení vlasů na hlavě atd. u očitých svědků?
Ad 7. Zatímco tento přírodní jev probíhal, obě ženy jako očité svědkyně tohoto pádu kamene se ani nezalekly, ani v nejmenším nepocítily statickou elektřinu. Ujišťují však, že další dvě ženy, které také hledaly trávu ve vzdálenosti asi 180 kroků, poté, co si všimly přírodní události, byly velmi vyděšeny tímto hlukem ve vzduchu a přikláněly se k názoru, že snad všechny stroje v nedalekém mlýně byly zničeny.
8) Ať už krátce před nebo bezprostředně v průběhu události, jak od očitých svědků v místě, tak třeba od jiných vzdálenějších lidí v okolí i v samotném Wessely, nebo na jiných, byť dosti vzdálených místech, byl pozorován jasný, ohnivý meteor, nebo ohnivá koule, záblesk blesku atd., a v případě takového pozorování, jakým směrem vůči světovým stranám, v jaké výšce a jakou rychlostí se pohyboval, jaké velikosti a vzhledu byl a zda stříkal jiskry, táhl se za ním zářící ocas nebo byl zahalen kouřem; konečně jak dlouho jeho vzhled vydržel?
9) Zda tito nebo jiní lidé na místě nebo v okolí, krátce před nebo během události, pozorovali na obloze zvláště výrazný mrak nápadného tvaru nebo barvy, z něhož se zdál hluk, hromy, praskání a nakonec přilétl kámen sám?
10) Jak byl slyšet hluk; zda jako údery hromu nebo jako výstřely z děla a kolik z nich a v jakých intervalech od sebe, náhodně v minutách nebo sekundách; pak pokračující hluk, ať už jako střelba z pušky nebo salvy, nebo jen svištění, řev, syčení, pískání, bubnování, valení se. Jak dlouho hluk trval a jak daleko, jak silný a jaký hluk byl slyšet ve vzdálených místech, zejména ve Wessely a okolí?
Ad 8, 9 a 10. Další lidé pozorující tuto přírodní událost, a to z obce Znorow; Johann Kurwial, Johann Waidik a Martin Karas vypovídají: 9. září 1831 odpoledne sekali otavu (Grumet) na znorowských loukách (podle pozdějších zpráv na dálku od místa pádu – viz historická mapka níže a bod d) – jihozápadně od Liderzowitz). Byl vlhký, jasný den, když se kolem třetí hodiny odpoledne od jihovýchodu objevil úzký, protáhlý mrak (podle pozdějších zpráv od 4 – 6 stop9 v průměru a při běžné výšce 80 – 100 sáhů10 a ve vzdálenosti asi 1,5 hodiny chůze) šedé až namodralé barvy. Tento mrak se pohyboval z východu na sever (podle polohy pozorovatelů ve vzdálenosti od místa dopadu a)), pohyboval se přiměřenou rychlostí s nepřetržitým svištěním a hlukem, poté toto bylo doprovázeno několika ranami podobnými rachotu rakety, které se objevovaly jedna po druhé v pravidelných asi sekundových intervalech; poté zabočil k jihovýchodu a větší rychlostí se za neustálého řevu a hluku přesunul do oblasti Znorowských polí, kde došlo k poslednímu výbuchu s rachotem, podobným výstřelu salvy. Při tomto oblačném jevu pozorovatelé nezaznamenali sebemenší záblesk nebo zářící meteor.
Potvrzuje to i Ferdinand Schöpfling z Písku (Moravský Písek), který na panství Wessely lovil kachny v době této přírodní události a také, ačkoli byl tento kachní rybník více než 1 míli (tzn. 5,5 km) od místa události (podle pozdějších zpráv, je to více než 2 hodiny chůze na sever od místa dopadu), ve vzduchu slyšel hluk a rány jako salvy. V důsledku tohoto hluku se z rybníka zvedlo a odletělo více než 2800 divokých kachen.
Tento hluk byl zřetelný jak ve Wessely, tak v jeho okolí, a podle získaných zpráv dokonce v okruhu 2 mil (11 km), podobný praskání hromu.
11) Zda padlý a nalezený kámen viděli očití svědci letět nebo klesat, jakým směrem padal, zda svisle nebo obloukem, a jakou rychlostí a z jaké přibližné výšky, zda padal ohnivě za letu nebo při pádu, byl zářící nebo černý, nebo zahalený v kouři?
(následují podpisy)
Ad 11. Dvě ženy uvedené jako očité svědkyně ujišťují: během incidentu byly vždy v ohnuté nad řepou a trhaly trávu. Nevěděly o tom, co se děje ve vzduchu, zpočátku si myslely, že hluk pocházel z nějakých rychle se pohybujících vozů naložených prázdnými sudy a řetězy na nedaleké silnici, a nevěnují tomu velkou pozornost. Ale poté jedna viděla ránu podobnou té při salvě a směrem na jihozápad se zvedl malý oblak prachu ze země ve vzdálenosti přibližně 180 kroků od místa, kde stála. Upozornila na to druhou ženu, ale bez dalších starostí, obě pokračovaly v trhání trávy.
Obě také potvrzují, že kámen neviděly ani v letu, ani při pádu na zem. Mimochodem, nemohou poskytnout žádné informace o tom, zda byl kámen ohnivý, světélkující nebo černý, zahalený kouřem a z jaké výšky, ať už svisle nebo v oblouku, dopadl na zem.
12) Zda místo, na které spadl, je pole, nebo louka, obdělávaná a čím, nebo ladem; Je půda volná nebo pevná, zemitá nebo kamenitá, mokrá nebo suchá? Jak hluboko pronikl do této země a jaký byl tvar prohlubně, kterou vytvořil?
Ad 12. Místo, kde byl kámen nalezen je pole, na kterém bylo v té době ovesné (Haberstoppel) strniště, zcela suché, ležící na rovině, jeho půdní stav je kyprá půda s pískem, smíchaná s trochou jílu. Kámen11 měl kolem sebe malou prohlubeň o průměru asi 10 palců (26 cm), do které byl téměř do poloviny zaražen.
13) Byl kámen nalezen okamžitě a po kolika minutách poté, co byl pozorován, byl vyzvednut? Dal se snadno vyjmout z prohlubně, byl horký nebo jen teplý, páchnoucí kouřem nebo sírou, skvrnitý a jak, nebo vůbec, a zda byl zpočátku tvrdý jako kámen nebo měkký a daly se na něm zanechat otisky z prstů?
Ad 13. Teprve asi za půl hodiny se obě ženy, Elisabeth Koczisch (Alžběta Kočišová) a Apollonia Ondrowczik (Apolonie Ondrovčíková), hnány zvědavostí, vydaly na místo, kde před tím spatřily oblak prachu, a nalezly tam tento kámen ve výše popsané prohlubni. Kámen se dal snadno odstranit, byl ještě trochu teplý a tvrdý na dotek, nezanechával žádné stopy a vydával poměrně silný zápach síry.
14) Byla jeho hmotnost okamžitě a přesně určena?
Ad 14. Hmotnost tohoto kamene nebyla stanovena ihned, ale teprve při předání panskému hospodářskému úřadu ve Wessely, kde byl přesně zvážen a zjištěna jeho hmotnost 6,75 Pf.12 Ve Vídni bylo vážením v r. 1832 určena hmotnost 6 Pf 21,5 Lt, tedy 3,736 kg.13
15) Kdo první obdržel kámen, číma rukama prošel a kdy a jak, jakým způsobem a kým byl poslán na k. k. okresní úřad?
Ad 15. Nejprve tento kámen obdržel obecní znorowský rychtář Thomas Iwann, poté od něj místní učitel Joseph Koczirz, od něj místní kaplan Ignaz Wrdliczek, který jej zaslal veselskému děkanovi, panu Petru Morawetzovi. Teprve posledně jmenovaným byl tento kámen předán panskému hospodářskému úřadu ve Veselí, kde byl uložen a 13. září 1831 byl úředníkem Hottowym předán na k. k. Okresní úřad v Uherském Hradišti, k. k. Guberniálnímu radovi a okresnímu hejtmanovi panu Josephovi Rzeholovi předepsaným způsobem.
Všechny tyto informace byly shromážděny na místě události a byly zahrnuty do aktuálního protokolu za přítomnosti podepsaných, který byl po jeho přečtení uzavřen a ze všech stran doplněn.
Znorow dne 10. ledna 1832
Ve zprávě vrchního soudního rady Smetaczka připojené k tomuto protokolu bylo uvedeno, že „několik set sáhů již bylo prohledáno, ale žádný podobný kámen nebyl nalezen; že také znorowští statkáři byli instruováni, aby při práci na polích na jaře pečlivě hledali až na míli daleko, a zejména jim byl dán slib, že nálezce takového kamene může očekávat odměnu.“
V červenci 1832 Ritter von Schreibers dále uvádí: “Až dosud nebyly přijaty žádné zprávy o nálezu druhého kamene z této události. To by mimochodem nemělo být překvapivé, protože není vůbec neobvyklé, že produktem takových meteorických jevů je jediný, často velmi malý kámen, který byl pozorován, potvrzen a znám s dostatečnou přesností. U přibližně 30 meteoritů, které se vyskytly na naší Zemi od roku 1820, tak tomu bylo alespoň u 17 z nich, kterými byly pouze jednotlivé kameny s hmotnostmi 1, 2, 4, 7, 14, 16 Pf a pouze jednou jeden s větší hmotností 36 nebo 40 nebo dokonce 200 Pf.
Pokud jste našli nějaké nejasnosti ve výše uvedených výpovědích svědků, nejste sami.
Dopisem ze dne 28. ledna 1832 byla udělena vrchnímu soudnímu radovi pochvala za ochotné, včasné a zcela uspokojivé provedení a doručení informačního protokolu. Zároveň zde byl dotaz na upřesnění několika protichůdných bodů, které byly ve zprávě, která dorazila s kamenem.
Zemské prezidium poskytlo následující informace:
Kámen spadl po silném větru a poté v klidu a se dvěma údery hromu, zatímco v informační zprávě se uvádí v bodě 5 pouze mírným jihovýchodním větrem a v 10 s nepřetržitým svištěním a hlukem, poté toto bylo doprovázeno několika ranami podobnými rachotu rakety a salvy.
Nabízí se tedy otázka, zda ten den, třeba pár hodin před událostí, nefoukal silný vítr a zda obě ženy jako nejbližší očití svědci opravdu slyšely jen jednu hlavní ránu (jako salvu, výboj)?
Neboť dál mohla být učiněna úplně jiná pozorování a bylo by zajímavé zjistit, zda tyto rozporuplné zprávy nepocházejí z Wessely nebo dokonce z Hradische, odkud byla ta zpráva napsána.
Dále jsou požadovány přesnější informace o výpovědích těchto tří mužů, kteří pozorovali část události, zejména tento konkrétní mrak, v určité vzdálenosti od místa; jak vysoko mohl tento mrak stát nad hlavami pozorovatelů, alespoň ve srovnání s jinými obyčejnými mraky, a jak velký se v této výšce jevil oku? Nakonec jest žádoucí obrazové znázornění oblasti akce.
O tom napsal vrchního soudní rada Smetaczek dopis (z 25. února 1832), ve kterém jsou uvedeny tyto informace:
První výpovědi s oběma ženami jako s nejbližšími očitými svědky této události skutečně říkají, že kámen spadl po silném větru a následném klidu a se dvěma údery hromu. Tato informace byla předána k. k. Protokoláři okresního úřadu v Hradisch spolu s nalezenými kameny (pozn. kolik jich tedy bylo?) byly zaslány podle nařízení místního úřadu.
Ale v důsledku pozdějšího, důkladnějšího zkoumání všech okolností kolem této přírodní události, jsem také nálezce tohoto kamene o něm více informoval a zkoumal, jak omezený smysl těchto lidí jest a co do nejmenších detailů okolností dovolil a přiměl je více a vážněji si uvědomovat své dřívější informace a být k nim pozornější.
Nyní se vysvětlily podrobněji:
V den, kdy tento kámen padl, foukal mírný jihovýchodní vítr na velmi jasné obloze a s hlasitým, svištícím zvukem a třeskem, jako je to při střelbě raket nebo salvy, tento kámen dopadl ze vzduchu po hlavním třesku (salvě). Tento svist a hlavní ránu, která nakonec následovala, slyšeli i další tři muži, kteří sekali otavu u obce Znorow na společné louce, ve vzdálenosti asi 100 m. Po jejich opakovaného výslechu tito tři muži na základě svého omezeného posouzení náhodně určili výšku pozorovaného malého mraku na 80 až 100 sáhů, zdánlivě o velikosti obdélníku o průměru 4 – 6 stop, zobrazeno v širokém pruhu.
Podle všeho byli muži vyzváni, aby svůj odhad předvedli na jiných mracích.
Další text představuje analýza meteoritického kamene, kterou provedl Med.Dr. Philipp Alois Ritter von Holger. Jak uvádí, k meteoritu se dostal v prosinci 1831 a následuje popis povrchu, nápadných regmaglypů a výsledky chemické analýzy (červenec 1832).
| Meteorický kámen tedy obsahuje: | |||
| I | II | III | |
| Jílový křemičitan | 39,00 | 42,80 | 36,37 |
| Vápník | 3,00 | 3,80 | 4,70 |
| Hořčík | 6,00 | 7,83 | 8,53 |
| Železo | 22,33 | 27,77 | 25,99 |
| Síra | 22,66 | 5,13 | 14,00 |
| Hliník | 0,16 | 0,27 | 0,84 |
| Mangan | 6,66 | 8,90 | 6,87 |
| Kobalt | 0,19 | 3,50 | 2,70 |
| 100,00 | 100,00 | 100,00 | |
Poznámky o výsledcích výše uvedené chemické analýzy od ředitele von Schreiberse poukazují (pozn. i z dnešního pohledu) na okolnost, že zde chybí podíly Ni a Cr (a uvádí, že ani meteorit Stannern – Stonařov 1808 – chrom neobsahuje), ovšem nezapomeňme, že v té době se mineralogická a chemická klasifikace meteoritů teprve rodila.
Brezina (1885) charakterizoval meteorit Wessely jako “šedě žilkovaný chondrit”.
Dnešní klasifikace řadí meteorit Wessely mezi obyčejné chondrity skupiny H-5, stejně tak je klasifikován meteorit Morávka (2000) či Benešov (2011), na Slovensku pak meteorit Košice (2010) nebo Rumanová (1994).
Poděkování
Děkuji Leošovi Ondrovi za cenné připomínky k obsahu a doplnění katastrální mapy z Moravského zemského archivu.
- (1) Narozen v Pressburgu (dnes Bratislava) 15.8.1775, zemřel ve Vídni 21.5.1852, významný meteoritik ↩︎
- (2) Dnes Přírodovědné muzeum ve Vídni, tzn. Naturhistorisches Museum in Wien (NHMW) ↩︎
- (3) Zřejmě k 50. výročí nálezu 😀 ↩︎
- (4) Například je zmíněn předešlý nález z r. 1829, kdy vyoral sedlák železný meteorit u Bohumilic (mezi Vimperkem a Volyní) ↩︎
- (5) Německá míle = 2912 vídeňských sáhů = 5 522,561408 m ↩︎
- (6) Název Vnorovy pochází až od r. 1925 (podle nařízení z r. 1924). V nejstarších dobových listinách psaných latinsky, ale i česky, bylo užíváno názvu Wnorov – Wnorovy, případně různé obměny jako: Norow, Unirov, Wznorowy. Název Znorow – Znorowy nacházíme převážně v listinách psaných německy. Tento název se do povědomí lidí vžil nejvíce a je (na Slovácku) vyslovován dodnes. Podobně část obce Liderzowitz byla přejmenována na Lidéřovice (fakt s dlouhým é). ↩︎
- (7) V literatuře se dá najít i označení: …bažinaté Vlčné pole… ↩︎
- (8) V literatuře se dá najít také údaj: 15.30 hod. ↩︎
- (9) Stopa – Fuss = 316,080640 mm ↩︎
- (10) Sáh – Klafter= 1,89648384 m ↩︎
- (11) Původní rozměr byl 16 x 10 x 5 cm a hmotnost 3,78 kg ↩︎
- (12) 1 funt (libra) – Pfund = 32 Loth= 560 g, 1 Loth = 17,5 g ↩︎
- (13) V literatuře se ale uvádí i rozměry menší 15 x 10 x 5 cm a hmotnost 3736 g (Melioros, 1887). Údajně mělo dojít k poškození při dobývání ze země (pozn. – což moc nehraje s výpovědí výše) a ztrátě 30-45 g z původní hmotnosti. Brezina (1885) uvádí hmotnost 3672 g, protože 56 g bylo využito při výzkumných pracích a při výměně s dalšími ústavy. Navíc je ve sbírce ještě malý úlomek o hmotnosti 8 g, tzn. celková dnešní hmotnost činí 3680 g v rámci NHMW. ↩︎
