Byly psány koncem roku 1977 na pokračování pro časopis „Zpravodaj hvězdárny v Úpici“. Tabulky, frekvence, počty záznamů a další podrobnosti jsou převzaté ze závěrečných zpráv o expedici, které dostávali účastníci expedic vždycky tak 2 – 3 měsíce po skončení expedice od pořadatelů.

Zdeněk “Sir” Štorek

Přehled názvů expedic

1955	__	Geminex – Radegast	__	Geminidy na Radhošti
1956		Experbes		Expedice Perseidy Beskydy (Hlaváčky)
1957		Quadrad		Kvadrantidy na Radhošti
1957		B-Komplex		Beskydská komplexní (Hlaváčky)
1957		Vselex		Vsetín – Leonidy
1958		Lytrex		Lyridy – Třebíč
1958		T-Kodex		Teleskopická Kohoutkové Dany (Považský Inovec)
1958		Gelomex		Geminidy – Lomnický štít
1959		Texas-D		Teleskopická, ale s deštěm (Hlaváčky)
1960		Lymex		Lyridy Mohelno
1960		Praturex		Prášková turistická (3 stanice východně od Piešťan)
1961		Bešefex		Expedice bez šéfa (Bezovec)
1962		Expo 62		Ondřejov – pozorování s radarem
1963		Colorex		Bezovec pozorování s barevnými filtry
1964		Pravex 64		Bezovec – pravděpodobnost a funkce svítivosti
1965		Psychex		Javorina – psychologie
1965		Znojilovo šibalství		Boleradice – Bohuslavice Orionidy, výšky
1965		Postelex		Bezovec Leonidy
1966		Habešvex		Havran, Bezovec, Škriečky, Vaďovský vrch – výšky
1966		Babelex		Báječná Bezovecká – Leonidy
1967		Úpice – Stará hora		slabé roje, výšky
1967		Rodex		Radhošť – Kvízovi se synem
1968		Marodex		Vaďovský vrch – Gonove Lazy (značná nemocnost…)
1968		Průhonex		Ondřejov – Průhonice s radarem
1969		Oponex		Otřesným počasím nabouraná – Zadná hoĺa (svítivost)
1970		Reflex		Horka – Vaďovský vrch výšky, slabé roje
1971		Žikulex Ž		Kamenná búda – název podle slov „žinantní, kulantní“
1972		Rapondex		Ondřejov – Rápošov s radarem
1973		Poradex		Ondřejov –Chvojná s radarem
1974		Streslovex		Stredné Slovensko – radianty
1975		Kravinex		podle kravinců… Smrekovica – funkce svítivosti
1976		Poserex		Poproč – Sebedín rekordná – dvoustaniční se zakreslováním
1977		Pohodex		pohodová – Lupčianská Magura – funkce svítivosti
1978		Inovex		Cygnidy na Velkém Inovci
1979		Q-Padex		Velký Inovec – studium meteorických rojů
1980		Kvagranex		Poniky – barevné indexy

---

Před rokem 1964
Zápisy z expedičního deníku a o expedicích, které jsem nezažil

Co to je, když se řekne expedice (1/13)

(1) Třináct let starý zápis

“V Úpici jsem na konci expedice dostal pozvání na celostátní expedici BEZOVEC 1964. Začínala 2. září a končila 16. září. Prvního jsem šel ještě do školy, ale druhého jsem odjel. Jede se vlakem na Bratislavu, odtud do Piešťan a pak nás vezli autobusem na Bezovec. Je to krásný hotel – zotavovna Slovakofarmy Hlohovec. Byli jsme přivítáni panem Mlejnkem, který přijel o něco dříve ondřejovským mikrobusem. Byl jsem ubytován spolu s úpickými kluky v chatě “Jeleň”. Na této expedici bylo mnoho účastníků úpické, ale většinu jsem v Úpici neviděl. Druhý den jsme vybalovali dalekohledy a stativy a každý si zabral prosebe dalekohled. Vedením expedice byli pověření Jana a Zdeněk Kvízovi, Bělovský z pražského planetária a pan Mlejnek.

Dny ubíhaly velice rychle. Přepisovaly se protokoly, někdo se dospával, někdo brouzdal po okolí. Kolem jsou široko daleko překrásné, většinou listnaté lesy. Asi kilometr byl vzdálen vrcholek Bezovce. Nahoře je triangl, kam s oblibou chodili a lezli všichni členové expedice. Ještě že jsem ssebou měl svého Pionýra! V Bratislavě jsem koupil dva Dekopany – filmy s tenkou vrstvou. Jen se po nich zaprášilo.

Musím se zmínit o zvláštním zjevu expedice – o Láďovi Znojilovi. Byl velmi hubený, kouřil a jinak se vyznačoval tím, že chodil hrozně rychle. Nemyslím tím někde v místnosti, ale příkladně na výletech. Jeden můj kamarád, Michal Kobal ze Žacléře, který spal pode mnou v posteli ve stejné místnosti, navrhl výpravu na zříceninu Tematín, která byla vzdálena asi 10 km. Znojil samozřejmě přijal a hned oba vyrazili. Když se však vrátili, Michal byl strašně zničený, ale Láďa se tvářil velmi svěže. Když jsme byli sami, Michal vypravoval, že Láďa šel po rovině velmi rychle a z mírného svahu utíkal. Michal to tam neznal a tak aby se neztratil se snažil Láďovi stačit. Michal byl tak unavený, že si o přestávce při pozorování zašel lehnout do stanu, kde vyčerpáním usnul. Celá skupina pak musila čekat, až ho najdou a vzbudí. Kvíz strašně nadával.

Poslední noc ubíhala poměrně rychle a nastal poslední interval. První skupina si řekla, že bude duchařit a ke konci intervalu měla 30 nezapsaných meteorů. Po pozorování se dalekohledy uklidily do umývárny. Pak jsme se v půl páté sebrali a šli jsme na triangl. Byla to velká legrace. Spát jsme šli v půl sedmé ráno. Večer byl program na rozloučenou. Domů jsem přijel ve středu, 16. září 1964 kolem páté odpoledne.”

Tak to tedy bylo téměř před třinácti léty. Některé zápisy určitě vyvolají úsměv – psal je čtrnáctiletý kluk. Záznam jsem našel ve starém deníku, který jsem si tehdy psal. Byla to má první expedice. Tenkrát ještě expedice organizoval a financoval AÚ ČSAV Ondřejov a ČAS. Bylo zajištěno ubytování a stravování v chatě Slovakofarmy, takže pozorovatelé jen pozorovali a zpracovávali. Expedičníci byli z řad středoškoláků a vysokoškoláků. To je stejné i dnes (psáno v r. 1977, poz. editora) , zato se však změnil způsob organizace. V poslední době zůstává finanční stránka na lidových hvězdárnách. /Brno, B.Bystrica, Hurbanovo/. Pozorovatelé žijí na expedicích tábornickým způsobem pod stany a sami si zajišťují stravu, což má své klady i zápory.

Na expedicích se scházejí lidé stejných zájmů a zálib a nezůstávají kamarády jen v průběhu expedice. Na meteorických expedicích se kromě pozorování také hojně zpívá. Vymýšlejí se meteorářské písně, ve kterých se obráží činnost na expedici a důležité události expedičního života. Na každé expedici se osobitý folklór rozroste o nějaké to dílko, vznikly dokonce už i dvě opery. Písně se šíří opisováním i ústním podáním – dnes už by se skoro dalo říci z generace na generaci. Ke konci expedice už je všichni znají. Expedice by nebyla expedicí bez meteorářské hymny “Sežral svíčku” na začátku a na konci akce.

Odrazovým můstkem pro celostátní expedice bývá pro dosti velký počet lidí zácviková expedice v Úpici. Sem vozí stejný nebo podobný program, který bude i na celostátní expedici. Z účastníků se pak vybírají kandidáti na celostátní. Doplňkovým programem býváv Úpici pozorování proměnných hvězd a astronomická fotografie.

Odkdy se vlastně konají meteorické expedice?
Už staří Egypťané… Ne, takhle nezačneme, Egypťané sice pozorovali meteory, ale skoro určitě neurčovali např. průběh luminositní funkce.

V roce 1955 se konalo na Radhošti vizuální pozorování Geminid. Pozorovatelů bylo celkem osm a najdeme zde např. jména J. Grygar, Z. Kvíz, L. Kohoutek.Úkolem expedice bylo určit pravděpodobnost spatření meteorů různých jasností. Čas přeletu se určoval pouze s minutovou přesností. Za 11 hodin čistého času bylo napozorováno celkem 2206 meteorů, v době maxima bylo až 320 meteorů za hodinu. Byly zde použity nové typy protokolů, které /až na malé změny/ se používají i dnes. L. Kohoutek pozoroval pomocí drátěné sítě a po výpočtu efektivního zorného pole pro jednotlivé magnitudy bylo možno určovat pravděpodobnost spatření ještě druhou cestou. Pozorování se konalo za mrazu až -20 °C a silného větru, takže pozorovatelé na tuto expedici asi hned tak nezapomenou.

“Po dobrých zkušenostech z expedice za loňskými Geminidami na Radhošť připravuje se velká expedice na Perseidy 1956, kde by pozorovatelé získali zkušenosti pro Mezinárodní meteorický rok”, píše Zdeněk Kvíz v Říši hvězd 1956 v článku o meteorickém semináři v Brně. Skutečně – v roce 1956 se konala na Hlaváčkách další expedice. Jednalo se o opravdu velkou akci, kdy bylo postaveno celkem 37 stanů pro 52 osob. Konala se od 2. do 17. srpna a pozorovaly se tedy Peseidy. Mezi jmény účastníků čteme např. A. Vrátník, ing. Maleček, Z. Kvíz, doc. Guth /jako pozorovatel meteorů/, J. Grygar a další. Na programu byla opět pravděpodobnost. Bylo získáno celkem 3487 záznamů vizuálních meteorů a 476 (?) (nečitelný překlep v originále, pozn. editora) teleskopických. Také se meteory fotografovaly /mezi inventářem bylo i vybavení temné komory/. Při expedici byly pořádány různé přednášky, účastníci byli na dvou zájezdech.

V r. 1957 byla uskutečněna superakce největšího kalibru – astronomická expedice Hlaváčky 1957. Konala se od 21.7. do 4.8.1957. Celkem 96 osob obývalo 60 stanů! Na této akci se kromě meteorů /vedoucí Z. Kvíz/ pozorovalo Slunce /F. Kadavý/, proměnné /O. Obůrka/, planety /P. Příhoda/ a byla zde sekce fotografická a časová /ing. B. Maleček/. Během expedice se konaly též odborné přednášky. První den se přednášelo pod širou oblohou, pak z důvodu nepřízně počasí v hostinci na Leskovci. “Nikterak to neubralo na kvalitě přednášek ani na zájmu účastníků”, píše ing. B. Maleček v ŘH 1957 ve zprávě o expedici.

V roce 1958 se konala v Povážském Inovci poblíž Bezovce expedice T-Kodex. Účastnilo se jí celkem 45 pozorovatelů, kteří pozorovali meteory velkými Somety 25×100 a dělostřeleckými binary 10×80. Z 15 pozorovacích nocí bylo celkem 8 jasných. Programem bylo jednak studium vysoké atmosféry v rámci MGR /celkem 6000 záznamů/, dále pak výšky teleskopických meteorů na základně 2560 m, kde bylo registrováno celkem 123 dvojic /62 % celkového počtu/.

Téhož roku v prosinci se konala na Lomnickém Štítě /!/ expedice na Geminidy, organizovaná brněnskou hvězdárnou. Programem bylo stanovení pravděpodobnosti spatření vizuálních meteorů metodou nezávislého počítání pozorováním ve vymezené oblasti poblíž zenitu. Vizuálně pozorovalo 8 pozorovatelů a za dvě jasné noci získali celkem 374 záznamů. Teleskopicky bylo získáno čtyřmi pozorovateli celkem 179 záznamů. Z místa a roční doby pozorování lze jasně soudit na brněnský nápad. Uspořádat expedici v prosinci a ještě k tomu v nadmořské výšce 2634 m už nebezpečně hraničí s meteorářským šílenstvím.

Z dalších expedic se zmíním ještě o dvou.
V r. 1962 se konala v Ondřejově expedice, kde bylo prováděno simultánní vizuální, teleskopické a radarové pozorování meteorů. Celkem bylo získáno 5518 záznamů, z toho 1039 vizuálních. Pozorovalo se 46 hod radarem, 33 hod opticky a 13,5 hod společně, takže získaný společný materiál pak obsahuje 1350 radarových, 2040 teleskopických a 470 vizuálních záznamů. Vyšetřoval se průběh luminositní funkce. Expedice se zúčastnilo 37 pozorovatelů, mezi kterými nalézáme jména J. Grygar, F. Žďárský, V. Kyas, Z. Mikulášek, V. Znojil, J. Šilhán, V. Mlejnek, J. Kvízová, Z. Melich a další. Z této expedice přichází též píseň “Matrace radaru“.
“…světýlka blikají a radar přede…” zpívá se v ní. Předení radaru mohli slyšet pak ještě pozorovatelé v r. 1968, 1972 a 1973, kdy se konaly expedice s radarem.

“Teď povíme vám pohádku o Bezovci po pořádku…”, zní text další o rok starší meteorářské písně. Vznikla na expedici COLOREX 1963, kde se pozorovaly meteory dělostřeleckými binary přes barevné filtry. V dalším textu ožívají postupně účastníci této akce a vzpomínky na různé události, např.:
“… a že jsme všichni sedření, za to je vinno vedení
a zvláště pak muž učený, jenž dodal filtry červený…”.
Zde se obráží otřesná skutečnost, že totiž v dalekohledech s červenými filtry byla velmi nízká mezná hvězdná velikost a tudíž málo meteorů. Pozorovatelé, kteří těmito přístroji pozorovali, vysedávali dlouhé hodiny u binarů a záviděli ostatním jejich frekvenci. Konkrétně: pozorovatelé bez filtru /3800 – 6700 Å/ měli mhv 10,3, frekvenci 9,4 met/hod a 4279 záznamů, pozorovatelé modrými filtry BG-3 /3800 – 4900 Å/ mhv 9,0, frekvenci 4,5 met/hod a 1214 záznamů a konečně pozorovatelé s červenými filtry RG -1 /5900 – 6700 Å/ mhv 6,1, frekvenci 0,09 met/hod a celkem 24 /slovy dvacetčtyři/ záznamů za celou expedici. Mezi námi – jet na čtrnáct dní na expedici kvůli 24 červeným meteorům – to bych raději pozoroval s brňáky v prosinci na Lomnickém Štítě!

To tedy bylo kousek dávnější historie. Někteří z prvních expedičníků jsou meteorům věrni dosud, jsou však i takoví, co nejdříve po expedicích psali nadšené články o nezapomenutelné atmosféře meteorických expedic a nyní tvrdí, že meteory nejsou žádná astronomie a jejich pozorování k ničemu nevede. Ale to je už zas jiná otázka.

Literatura:
Říše hvězd 1956, 1957, 1958
Expediční zpěvník Úpice 1973
Sborník referátů z meteorického semináře ve Veselí n. M. 1967
Soukromá sdělení

(pokračování)

• 

• 

• 

---