Ze života Colorexu (1963)
(1963 náp. Paradajdajdaj)
Teď povíme vám pohádku o Bezovci po pořádku. Zde podle staré tradice konají se expedice. A dříve než bys něco cek°s má tato název Colorex. A že jsme všichni zedření, za to je vinno vedení. A zvláště pak muž učený, jenž dodal filtry červený. Aspoň že papá Bělovský pečuje o nás otcovsky. Pak voláme, což není hec, ať žije pan šéf Adamec. Pan Mlejnek v roli kvóóčny pojede vlakem nočním. Eva se stala krásnou miss, tož místo cé zpívejme cis. Až bude třeba kronika, Mikulášek to odříká. A bodrý bača z JZD jak Kyas mluvit nesvede. Slimejš si oči tře mírně a pak nás mučí v mučírně. A Slávek zase přístroje nevydá jen tak bez boje. Plnovous Jirky Kaše, toť rarita je naše. A Zbyněk Melich z Líšně podlézat umi svížně. Má konkurenta jako bič, tím je zas dlouhán Ilkovič. V řeči vás k smrti upinká učený Vlado Topinka. A zdáli jako z háje slyšet pištění Jáje. Když psina je, to přiláká elektrikáře Čermáka. Mirkovi vede se krušně, neb furt spravuje Sršně. A smolné hrdlo Holoubka ke zpěvu všechny poňouká. Tak končí píseň nevšední, doufejme, že ne poslední. - Zápis do pamětní knihy: Bezovec je hora vysoká, hvězdy tu září nadmíru, a proto nám padla do oka kvůli zkoumání vesmíru. Od Plzně k Prešovu hvězdáři sjeli se na tohle místo, polární viděli by záři, když bylo na nebi čisto.