Ze života Colorexu (1963)

(1963 náp. Paradajdajdaj)

  
Teď povíme vám pohádku o Bezovci po pořádku. 
Zde podle staré tradice konají se expedice. 
A dříve než bys něco cek°s má tato název Colorex. 
A že jsme všichni zedření, za to je vinno vedení. 
A zvláště pak muž učený, jenž dodal filtry červený. 
Aspoň že papá Bělovský pečuje o nás otcovsky. 
Pak voláme, což není hec, ať žije pan šéf Adamec. 
Pan Mlejnek v roli kvóóčny pojede vlakem nočním. 
Eva se stala krásnou miss, tož místo cé zpívejme cis. 
Až bude třeba kronika, Mikulášek to odříká. 
A bodrý bača z JZD jak Kyas mluvit nesvede. 
Slimejš si oči tře mírně a pak nás mučí v mučírně. 
A Slávek zase přístroje nevydá jen tak bez boje. 
Plnovous Jirky Kaše, toť rarita je naše. 
A Zbyněk Melich z Líšně podlézat umi svížně. 
Má konkurenta jako bič, tím je zas dlouhán Ilkovič. 
V řeči vás k smrti upinká učený Vlado Topinka. 
A zdáli jako z háje slyšet pištění Jáje. 
Když psina je, to přiláká elektrikáře Čermáka. 
Mirkovi vede se krušně, neb furt spravuje Sršně. 
A smolné hrdlo Holoubka ke zpěvu všechny poňouká. 
Tak končí píseň nevšední, doufejme, že ne poslední. 
  
 - Zápis do pamětní knihy: 
 Bezovec je hora vysoká, hvězdy tu září nadmíru, 
 a proto nám padla do oka kvůli zkoumání vesmíru. 
 Od Plzně k Prešovu hvězdáři sjeli se na tohle místo, 
 polární viděli by záři, když bylo na nebi čisto. 
Comments are closed.