Kyslík nalezený na kometě je podle vědců obrovské překvapení. Alespoň tak se vyjádřil Andre Bieler z michiganské univerzity. Podle něj totiž tento nález do značné míry zpochybňuje naši představu o formování sluneční soustavy. Molekul kyslíku je navíc kolem komety tolik, že tam pravděpodobně musel být již při vzniku tělesa a nebo dokonce před ním.

Kathrin Altwegg:

---

Důkaz kyslíku jako starověké látky zdiskredituje některé teoretické modely formování naší sluneční soustavy.

Původní představa vědců byla taková, že kyslík na kometách vzniká jen díky působení slunečního záření. Nyní ovšem víme, že tomu tak není. Pokud se nachází tento veledůležitý plyn i v ledových krystalech jádra komety, značí to přítomnost jeho molekul ještě před vznikem naší sluneční soustavy. Kyslík by v tom případě na kometách existoval ještě dříve, než vůbec vzniklo naše Slunce!

Na kometě jsme se doposud přesvědčili o existenci čtyř plynů. Již dříve sonda Rosetta nalezla molekuly vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého. Kyslík pak byl v naší sluneční soustavě odhalen doteď pouze dvakrát, a to na ledových měsících Jupiteru a Saturnu. Na kometě se tento objev ještě nikdy nepodařil.

Sonda Rosetta bude i v příštích měsících pokračovat ve výzkumu jádra komety 67P/Churyumov-Gerasimenko a jejího okolí. Na informace ohledně kyslíku se nyní zaměří důkladněji. Po nalezení molekul vody nakonec zjistila, že voda na kometách je spíše pravidlem, než-li výjimkou. Pokud se něco podobného podaří i v případě kyslíku, může to určitým způsobem napomoci vědcům ve zkoumání vzniku života na Zemi.

Závěrečná fáze života Rosetty

Dlouhá mise sondy Rosetta mezitím pomalu, ale jistě spěje k už jistému velmi zdařilému konci. Sonda prozkoumala dvě planetky, aby na několik let upadla do hibernace a po probuzení navštívila kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Na ni pak loni v listopadu vypustila modul Philae, jehož přistání se sice nepovedlo úplně podle představ vědců, ale i tak jsme získali nová, velmi cenná data. Rosetta už více než rok krouží kolem komety a pokračuje v jejím zkoumání. To by ovšem mělo na podzim roku 2016 skončit.

(Kredit: ESA)

Přesné datum přistání na kometě ještě bude určeno, nejčastěji je však skloňován měsíc září. Proč? Sondě už pomalu dochází palivo, kvůli tomuto problému nemůže prozkoumat další těleso ve sluneční soustavě. Dalším důvodem je, že konstrukce sondy neumožňuje po dlouhodobé aktivní fázi další několik let trvající hibernaci. Od října příštího roku se navíc kometa dostane úhlově mnohem blíže ke Slunci a nebude tak pozorovatelná ze Země. To přirozeně znesnadní komunikaci mezi řídícím střediskem ESA na Zemi a sondou samotnou. Velmi úspěšná mise sondy Rosetta tak skončí velkolepě, a to přistáním na kometě stejně tak, jak to bylo loni provedeno s modulem Philae.

Zdroje: http://www.osel.cz/8506-na-komete-je-i-molekularni-kyslik-a-je-ho-tam-hodne.html , http://www.rudymars.cz/velkolepe-finale-rosetty-pokus-pristat-na-komete-67p/