Kometa 252P/LINEAR byla objevena 7. dubna 2000 jako object 18. mag hlídkovým systémem LINEAR. Při tomto návratu dosáhla jasnosti 15 mag a byla velice slabým objektem. V dalším návratu v roce 2005 nebyla vůbec nalezena. Stejně tak v dalším návratu v roce 2010 unikla pokusům o znovunalezení, tedy téměř, 7 měsíců po průchodu kolem Slunce ji jako extrémě slabý objekt 22.7 (!!!) mag nalezl J. V. Scotti pracující na hlídkovém systému Spacewatch. Letošní rok měl nastat další, velice příznivý návrat komety. Tato kometa je ovšem velice slabá, což dokazují problémy s jejím nalezením a to, že byla nalezena až v posledních letech přestože její dráha má velice příznivé parametry. K Zemi se přibližuje velice často na vzdálenosti menší než 0.2 AU a v perihelu je jen 1 AU od Slunce.

Pro letošní návrat, kdy se přiblíží jen na 0.0356 AU (5326 tisíc km) se očkávala jasnost maximálně 11 mag. Jenže kometa začala velice nečekaně zjasňovat. Nejedná se o outburst v pravém slova smyslu. Outburst komety označuje krátkodobé skokové zjasnění, v případě komety 252P/LINEAR se jedná o dlouhodobé a vyrovnané, ale značně překotné zjasňování. Spíše se tedy jedná o postupnou reaktivaci již velice staré komety. Dle negravitačních elementů v dráze komety a aktivity jádra lze odhadnout jeho průměr na 700 – 900 metrů, tedy jádro na periodickou kometu nezvykle malé. V předchozích návratech bylo aktivní maximálně 2% povrchu!

Vzhled komety ukazuje především na výraznou produkci plynů, bez výrazných prachových útvarů. Kometa již dosáhla jasnosti kolem 5 mag (CCD měření T: Lehmann – 4.7 mag 17. března) a byla pozorována i pouhým okem (C. Wyatt). Viditelnost je omezena pouze na jižní polokouli. Pokud se ovšem vysoká aktivita komety udrží, budeme moci pozorovat kometu již začátkem dubna jako object kolem 7-8 mag. Do poloviny Dubna zeslábne o 2 mag ale stále by měla být v dosahu malých dalekohledů na ranní obloze.

Poblíž komety se nachází jiná kometa s označením P/2016 BA14. Ta byla původně objevena jako slabá planetka a nyní se oba objekty pohybují blízko sebe. Je zde vysoká pravděpodobnost, že před lety tvořily jeden objekt a pak došlo k jeho rozpadu. Přítomnost tohoto “fragmentu” ovšem nevysvětluje současnou jasnost, k události muselo dojít mnohem dříve (možná okolo roku 1895).

Aby toho nebylo málo 28. a 29. března by měla Země projít oblakem částic uvolněných z komety v letech 1894-1926. Roj by měl být již značně rozptýlený (kometa se často přibližuje k Jupiteru) a tak nelze čekat vysoké frekvence, nejvýše v řádu desítek za hodinu. Poloha radiantu by měla být  R.A. = 77.0°, Decl. = -16.3° a meteory by měly být velice pomalé (geocentrická rychlost 11.1 km/s).

Světelná křivka komety 252P/LINEAR ukazující skutečnou (červenou) a očekávanou (černou) jasnost.