Mnohem lepší kometární rok 2020, než se očekávalo

Letošní rok původně neměl být z hlediska komet moc dobrý, naopak se často skloňovalo, že bude snad ještě horší než nepovedený rok loňský. Dlouho to vypadalo, že kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) bude jedinou, případně jednou z mála komet, které se letos dostanou do dosahu malých dalekohledů či obřích binokulárů. Nakonec je ale všemu jinak a letošek bude zcela evidentně mnohem lepší. Chronologicky seřazené důvody si můžete přečíst v odstavcích níže.

C/2020 A2 (Iwamoto)

Samotný začátek roku nečekaně obohatila tato kometa, kterou objevil amatérský astronom Masayuki Iwamoto dne 8. ledna letošního roku. Kometa se nacházela nízko na ranní obloze a zrovna v ten den prolétala perihelem, a to ve vzdálenosti necelých 0,98 AU od Slunce. Z údaje o vzdálenosti perihelu je tedy patrné, že by se jednalo o velmi jasnou kometu, kdyby byla v přísluní v jinou roční dobu (mohla by se totiž dostat velmi blízko k Zemi). Takto měla při objevu jasnost 12,8 mag (objev potvrdil 13. ledna Gennady Borisov, který určil jasnost na 14,5 mag) a v únorovém maximu kolem 10 mag (kometa zjasňovala i přes vzdalování se od Slunce, a to z toho důvodu, že se přibližovala k Zemi). Nyní má kometa jasnost okolo 11 mag a najdeme ji jako cirkumpolární, tedy nikdy nezapadající objekt, v souhvězdí Žirafy. V dalších dnech a týdnech začne kometa slábnout mnohem rychleji a v květnu už bude úplně mimo vizuální dosah.

C/2017 T2 (PanSTARRS)

Tuto kometu jsme již zmiňovali. Na začátku letošního roku se dostala do dosahu malých dalekohledů a nyní je s jasností okolo 9 mag vůbec nejjasnější kometou, která je viditelná ze Země. Evidentně půjde o stálici první poloviny letošního roku. Perihelem tato kometa proletí letos 4. května, a to ve vzdálenosti téměř 1,62 AU od Slunce. Někdy v té době by zároveň měla dosáhnout maxima jasnosti kolem 8 mag. V létě kometa začne rychle slábnout, i když jasnost na vizuální pozorování si udrží patrně až do začátku roku 2021. Nicméně právě od léta se kometa bude potýkat se snižující se elongací, tedy s úhlovou vzdáleností od Slunce. Aktuálně se objekt nachází v Kasiopeji, během jara se dostane přes Žirafu do Velké medvědice a pak se přes Honicí psy, Vlasy Bereniky, Pastýře a Pannu dostane až do souhvězdí Vah, kde na začátku podzimu definitivně přestane být pozorovatelný.

C/2019 Y1 (ATLAS)

Tato kometa je velmi zajímavá. Zjistilo se totiž, že jde o úlomek komety C/1988 A1 (Liller), která sice neměla problém přežít průlet perihelem, ale poté jsme evidovali ještě dva její úlomky, a to C/1996 Q1 (Tabur) a C/2015 F3 (SWAN). První z těchto dvou zmíněných komet průlet perihelem nepřežila, u té druhé to není jisté (to, jak zeslábla, bylo až podezřele rychlé, ale mohlo jít jen o zcela prostý pokles aktivity komety). Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) je tedy v ohrožení. Z našich zeměpisných šířek byla zatím jen velmi obtížně pozorovatelná, a to v lednu a v únoru letošního roku nízko na večerní obloze postupně ve Vodnáři, v Rybách a v Pegasovi. Nyní je kometa nepozorovatelná kvůli konjunkci se Sluncem. Perihelem kometa proletí 15. března letošního roku, a to ve vzdálenosti necelých 0,84 AU od Slunce. Pokud vše vyjde tak, jak má, kometa se na základě posledních odhadů jasnosti, podle nichž měla zhruba 10 mag, objeví na konci března na večerní i ranní obloze v souhvězdí Andromedy s maximální jasností okolo 9 mag, díky čemuž by mohla být pozorovatelná i ve velkých binokulárech. Bude ale rychle slábnout a už na konci jara bude úplně mimo vizuální dosah (do té doby se ze zmíněné Andromedy přesune přes Kasiopeu, Cefea, Malého medvěda, Žirafu a Draka až do Velké medvědice). Horší scénář je samozřejmě ten, že kometa průlet perihelem nepřežije a my ji vůbec neuvidíme.

C/2019 Y4 (ATLAS)

Asi největší trhák letošního roku. Jde o kometu, která začala v posledních týdnech tak rychle zjasňovat, že některá média dokonce psala o outburstu. Ten se sice minimálně prozatím nekoná, ale jasnost komety je už nyní poblíž 10 mag a to nejlepší ještě přijde. V těchto dnech objekt začíná být viditelný malými dalekohledy, ale za 2-3 měsíce by tato kometa mohla být pozorovatelná i pouhým okem. Podle současných odhadů bude mít kometa v dubnu jasnost kolem 8 mag a v květnu, kdy přestane být pozorovatelná, až okolo 5 mag. Jako nepozorovatelná u Slunce by mohla dosáhnout možná až 0 mag, což je něco, co tu dlouho nebylo! Očekáváte nyní mírnění nadšení? Právě naopak! Ano, kometa sice nemusí být takto aktivní napořád a může ve finále i zklamat, ale je tu jeden velký důvod, proč by to tak být nemělo. Kometa má totiž stejnou dráhu jako jedna ze slavných komet historie, konkrétně C/1844 Y1 (Great Comet)! Oficiálně ještě nebylo potvrzené, že by šlo o ten samý objekt, může to být opět třeba jen úlomek. Na druhou stranu, aktivita komety je už teď poměrně velká. Znovu se ale vracíme k tomu, že nevíme, jestli se tohle děje jen dočasně, nebo trvale. Musíme si tedy počkat. Co ale o kometě víme už teď? Aktuálně se nachází v souhvězdí Velké medvědice, v dubnu bude v Žirafě a v květnu se přesune do Persea. Nyní jde o cirkumpolární objekt a tak tomu bude i v dubnu a na začátku května. Potom bude kometa pozorovatelná už jen na večerní a ranní obloze a na konci května se ztratí u Slunce. Perihelem proletí 31. května letošního roku ve vzdálenosti pouhých 0,25 AU od Slunce. Zatím to vypadá, že by kometa nemusela mít problém s tím, aby průlet přísluním přežila, ale uvidíme. Pokud to tak opravdu bude, kometu ještě spatříme na podzim na ranní obloze v souhvězdí Jednorožce, ale v té době už půjde jen o slabý objekt, který navíc záhy zeslábne z vizuálního dosahu.

88P/Howell

Stará známá krátkoperiodická kometa, která má aktuální periodu 5,47 let. Alespoň 10 mag by mohla mít od začátku letošního léta až do konce tohoto roku. V maximu jasnosti bude někdy v době okolo přísluní, kterým proletí letos 26. září, a to ve vzdálenosti 1,35 AU od Slunce. To by mohla mít až 8 mag, díky čemuž by za normálních okolností byla viditelná i v menších triedrech. Zde je však nutné uvést věci na pravou míru. Kometa nebude mít příliš příznivý návrat a po celou dobu se bude pohybovat extrémně nízko na večerní obloze. Je tedy otázkou, jestli ji vůbec uvidíme, případně jakým typem přístroje.

A/2019 U6

Toto je zatím provizorní asteroidální označení pro objekt, který již prokázal kometární aktivitu. Není tedy pochyb, že bude brzy “přejmenován”, a to pravděpodobně na C/2019 U6 (Lemmon). Kometa proletí perihelem 18. června letošního roku ve vzdálenosti 0,91 AU od Slunce. Od nás tento objekt zatím nebyl vizuálně pozorován, nešlo to zejména díky tomu, že se nacházel ve velmi nepříznivých pozorovacích podmínkách, celou dobu byl hodně nízko na večerní obloze v souhvězdí známém jako Eridanus. Nyní se kometa na poměrně dlouhou dobu úplně ztratí z naší oblohy, ale v červenci se objeví opět na večerní obloze, a to v souhvězdí Lva. Jak jasná tato kometa bude? Aktuální odhady hovoří o 10 mag v maximu jasnosti, což bude právě tehdy, kdy se objeví na naší obloze. Objekt je ale pořád katalogizován jako asteroid a tím se samozřejmě řídí i předpovědi jeho jasností. Je tedy velmi pravděpodobné, že tato kometa bude nakonec mnohem jasnější.

C/2019 N1 (ATLAS)

Tuto kometu už uvádíme spíše jen pro zajímavost. Perihelem prolétne 1. prosince letošního roku, a to ve vzdálenosti 1,70 AU od Slunce. Už nyní se dostává do vizuálního dosahu a pozorovatelná od nás bude až do začátku podzimu, kdy bude mít jasnost okolo 12 mag. Poté se ztratí z oblohy kvůli konjunkci se Sluncem, ale v listopadu a v prosinci bychom ji mohli ještě spatřit nízko na ranní obloze nejprve v souhvězdí Panny a poté Hydry. V té době bude mít maximální jasnost okolo 10 mag a může tak být pozorovatelná i v malých dalekohledech.

Zdroj: aerith.net