Není u Slunce poprvé

Doměnka z předešlého článku o tom, že Lovejoy není u Slunce poprvé jako například komety ISON a Panstarrs, ale že se jedná o vracející se kometu jako v případě jiné, jarní komety Lemmon, se potvrdila. Divize dynamiky sluneční soustavy JPL spočetla pro její dráhu periodu 9901,59 let. Vracející se komety patří k těm, které působí pravidelně příjemná překvapení, zatímco u dynamicky nových komet nemusí být jasné, zda u Slunce nezanikne, u vracejících se je jasné, že bezpečně přežily řadu průletů. Navíc při nich byl povrch jádra zbaven těkavých plynů a začínají být aktivnější, až když jsou mnohem blíže u Slunce. Jejich aktivita se pak budí velice překotně, jak se prolamuje „vysušený povrch“ a obnažují se čerstvá ložiska zmrzlé vody a plynů. Toto byl případ i komety Lovejoy, která byla při takovém překotném zjasňování objevena a před několika dny dosáhla nejvyšší jasnosti mezi magnitudou 4,5 až 5, když před zhruba 2 týdny prošla méně než 0,4 AU od Země. Nyní se stále přibližuje ke Slunci, ale začíná se vzdalovat od Země, její jasnost tak dvěma protichůdnými vlivy stagnuje, případně neznatelně slábne. Nejblíže u Slunce bude večer 22. prosince, do té doby by si měla udržet současnou jasnost, pak začne výrazněji slábnout.

Hra se slunečním větrem

Znovunabytá aktivita jejího jádra je natolik silná, že za sebou vytváří dlouhý iontový ohon, na jehož pozadí je vidět krátký, poměrně nevýrazný ohon prachový. Pohyb iontů plynného ohonu je zásadně určován magnetickým polem slunečního větru obtékajícího kometu. Působí tak jako signální prapor, ukazující jeho směr a „poryvy“. V případě výskytu turbulencí může dojít i k jeho zdeformování nebo odtržení, ráno 5. prosince bylo možné jedno spatřit i v malých dalekohledech jako vidličkovitou strukturu zhruba ve vzdálenosti dvou stupňů od hlavy komety. Jednalo se právě o jeden z těchto poryvů a na fotografii jej zaznamenal špičkový astrofotograf Michael Jäger.
Foto na Spaceweather.com

Dle fotografií se délka jejího ohonu pohybuje mezi 8° – 10°, očima malými binokuláry můžeme spatřit podle kvality oblohy nejjasnější část dlouhou 2° – 3°. Na rozdíl od jarní komety Panstarrs lze Lovejoye vidět vysoko na noční obloze, takže si můžeme ohon vychutnat za úplné tmy.

Kde kometu nalezneme Mezi 5. až 6. hodinou ranní ji hledejte nad východním obzorem, pohybuje se souhvězdím Severní koruny, ze kterého záhy vletí do Herkula. Pro její bezproblémové vyhledání doporučujeme použít mapku, kterou naleznete v sekci pozorovatelných komet. Určitě nespoléhejte na viditelnost pouhým okem, pravý požitek z pozorování získáte použitím binokuláru nebo malého dalekohledu s dostatečně velkým zorným polem a pro maximální viditelnost ohonu je ideální pozorovat na tmavší obloze bez výrazného světelného znečištění. Kometa sice začně koncem měsíce slábnout a zmizí z dosahu viditelnosti pouhým okem, ale vracející se komety jsou známé pomalejším tempem slábnutí. Je vysoce pravděpodobné, že malými dalekohledy bude vidět s krátkým ohonem i v lednu a únoru. Na snímku ze Sormano Astronomical Observatory je vidět složitá struktura ohonu s proudy plynu, paprskovitými strukturami a širokým prachovým ohonem na pozadí.