Očekávaná pozorování přístrojem HIRES

Kometu ISON budou z Marsu a jeho oběžné dráhy pozorovat všechny dostupné přístroje, zaměří se na ni například sonda Mars Express, rovery Curiosity a Opportunity. Nejvíce očekávání se ovšem vkládá do sondy Mars Reconnaissance Orbiter a dalekohledu na její palubě s názvem HiRISE s objektivem o průměru 50-cm (stejný dalekohled nesla sonda Deep Impact). Ten by měl dosáhnout rozlišovací schopnosti na kometě při největším přiblížení 11 km, což slibuje snímky s nejlepším rozlišením. To by mohlo například velice pomoci s odhadováním velikosti jádra komety. Zatím nejlpší dosažené rozlišení (123 km) v blízkosti jádra poskytl Hubleův vesmírný dalekohled. Z tohoto pozorování bylo zjištěno, že jádro komety ISON určitě není větší než 4 km.

Rozměr jádra komety je velice důležitý parametr pro určení potenciálu komety a šance na přežití těsného průletu kolem Slunce. V případě jádra měnsího než 500 metrů by dokonce hrozilo, že zanikne ještě před samotným průletem, jak se v historii stalo již mnoha mini-kometám, například kometa C/1999 S4 (LINEAR) nebo slavný případ neslavné komety C/2010 X1 (Elenin). Mimoto pozorování MRO poskytnou další důležité informace o složení komy (atmosféry) komety.

Cesta dalekohledu BRRISON

Kometa je v těcht dnech hojně pozorovaná i ze Země. NASA k tomuto účelu vypravila speciální misi nazvanou "Balloon Rapid Response for Comet ISON" (BRRISON). Jak název napovídá, jedná se o rychlou reakci NASA k příležitosti pozorování této komety. Doba nutná pro plánování speciálních kosmických misí a jejich je mnohem delší, než čas který je dostupný v případě objevu takovýchto komet. Proto došlo k mírné improvizaci, za kometou nepoletí speciální sonda, ale balónový experiment. Obrovský stratosférický balón, který se roztáhne až na průměr 140 metrů vynese dalekohled o průměru 80-cm nad 99.5% zemské atmosféry, kde stráví 22 hodin. Zemská atmosféra je neprostupná pro některé vlnové délky světla a mise umožní sběr unikátních dat bez jakéhokoliv rušení.

Aktuální prospekt komety

Původní optimistické zprávy o kometě jasné jako Měsíc v úplňku bylo třeba již od začátku brát s rezervou. Nejednalo se totiž o žádnou reálnou předpověď. Šance této komety na to stát se "velkou kometou" noční oblohy byla ale naprosto realistická. SPlňuje pro to totiž veškeré předpoklady. Poplach vzbudilo zastavení zjasňování komety na jaře letošního roku. Více než tři měsíce zůstávala na stejné jasnosti i když se přibližovala ke Slunci. Vědci ze získaných dat zjistili, že u komety původně došlo k nečekanému zjasnění a ta se na jaře tedy pouze vracela do normálních kolejí. V období léta dočasně zmizela z noční oblohy z důvodu konjunkce se Sluncem. Když se v srpnu vynořila na ranní obloze, panika pokračovala. Kometa se z prvních dat jevila mnohem slabší, než předpověď.

Možnost zániku před samotným průletem kolem Slunce začala dostávat realističtější obrysy, postupem času se ale začaly objevovat ojedinělá pozorování naznačující mnohem vyšší jasnost komety. Ta si totiž v mezičase vytvořila obrovskou vnější plynnou komu, která na drtivé většině snímků nebyla vůbec vidět. Pozorovatelé tak chybně měřili pouze jasnost vnitřní komy a příspěvek komy vnější byl zanedbán. Dle ojedinělých pozorování zahrnující příspěvek vnější komy vyplývá, že se kometa vrátila k obvyklému zjasňování. Nejedná se o žádnou mimořádně velkou kometu, nebezpečí jejího zániku tedy stále existuje, pravděpodobně ovšem není na pořadu dne.

Kometu můžeme nalézt na ranní obloze, před začátkem svítání velice blízko planety Mars. Zatímco Mars spatříme pouhým okem, na kometu budeme potřebovat alespoň 20-cm dalekohled při její současné jasnosti kolem 11 mag. Na její nalezení budete potřebovat přesnou vyhledávací mapku, kterou naleznete v sekci pozorovatelných komet.

Video z produkce NASA o průletu komety ISON u Marsu