Kometa byla od svého objevení pozorovatelná na večerní obloze až do dubna letošního roku. Pak se na několik měsíců ztratila u Slunce, opět začala být pozorovatelná na přelomu července a srpna, tentokrát na obloze ranní. Na pozorovatele, kteří se kometu snažili po konjunkci se Sluncem vyhledat, čekalo příjemné překvapení. Kometa byla jasnější než udávala předpověď a byla na hranici viditelnosti obřích binokulárů. Během srpna ale postupně nastávala očekávaná situace. Protože se jedná o novou kometu z Oortova oblaku s periodou několik desítek milionů let, je jasné, že se jeví aktivnější ve větších vzdálenostech od Slunce. Naopak při přibližování se ke Slunci její aktivita ve skutečnosti spíše klesá a kometa tak zaostává za předpovědí. Tento vývoj nastával i v případě komety C/2013 V5 (Oukaimeden). Na konci srpna už zaostávala za předpovědí o cca 1 mag, ke konci první dekády září, kdy definitivně zmizela z naší oblohy, už byla téměř o 2 mag slabší, než udávala efemerida. Astronomové proto bili na poplach.

Ten byl ale nakonec, zdá se, zbytečný. I když nutno uznat, kometa si před perihelem ještě ledasčím prošla. Jakmile přestala být pozorovatelná ze severní polokoule, tak jí téměř denně monitoroval český tým robotického dalekohledu FRAM v Argentině pod vedením Jakuba Černého. Právě našim pozorovatelům se podařilo odhalit outburst komety, při němž podle CCD měření zjasnila zhruba o 1 mag. Pro vizuální pozorovatele ale tento outburst nebyl pozorovatelný. Po outburstu začali někteří astronomové lámat nad kometou hůl. Všichni jistě pamatujeme na kometu C/2012 S1 (ISON), slavnou ,,kometu století", která zanikla při průchodu perihelem. Ta prodělala dokonce tři outbursty. A ty evidentně tak poškodily její malé a křehké jádro, že kometa zkrátka neměla šanci průlet přísluním přežít. To samé se ale kometě C/2013 V5 (Oukaimeden) nestalo. Outburst sice dost možná jádro poškodil a to mohlo ztratit podstatnou část své hmoty, nicméně stále zůstalo dostatečně velké na to, aby se perihelu dožilo. A i když nakonec kometa zaostala za svými optimistickými předpověďmi o 2-3 mag, průlet přísluním přece jen přežila.

To samozřejmě neznamená, že kometa nyní už nezanikne. Tato varianta se ale teď jeví jako mnohem méně pravděpodobnější. Otázka spíše je, jak se bude dále vyvíjet aktivita komety. Původní scénář, který počítal s bezproblémovým přežitím komety počítal s tím, že až se kometa znovu objeví na naší obloze (v prosinci), bude ještě viditelná vizuálně s jasností kolem 13 mag. Jádro je ale už mnohem menší, a tak se dá očekávat, že kometa bude slábnout rychleji. Proto je celkem reálné, že kometa v prosinci už vůbec nebude viditelná vizuálně. To by samozřejmě pozorovatele ze severní polokoule nepotěšilo. I tak je ale přežití komety pro lidstvo důležité. Perioda komety se totiž po tomto návratu sníží z několika desítek milionů let na pouhých několik tisíc let, což znamená, že by tato kometa mohla dělat radost astronomům, samozřejmě s mnohem lepší technikou, i v budoucnosti.

Zdroj: Aerith.net
Převzato z komety.webgarden.cz.