Jak jsme vizuálně pozorovali komety v uplynulých letech

Rok 2011

Tento rok byl na komety průměrný. Žádná kometa se nedostala na dosah pouhého oka, v malých binokulárech byly vidět tři komety. Dlouhou dobu na obloze zářila kometa C/2009 P1 (Garradd), krátce na podzim zazářila „československá“ kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková a začátkem roku dohasínala po historický nejlepším návratu 103P/Hartley. Maximum jasnosti nad 11 mag dosáhly ještě 3 další komety. Nejpozorovanější kometou je pochopitelně nejjasnější a dlouho viditelná C/2009 P1 (Garradd), o místo se ovšem dělí se slabou dlouhoperiodickou kometou C/2010 G2 (Hill). Třetí nejpozorovanější kometa je vzdálená C/2006 S3 (LONEOS), jenž nepřekročila ani 13. mag. Na 4. a 5. místě byla krátkoperiodická 78P/Gehrels v příznivém návratu a 29P/Schwachmann-Wachmann, která je pozorovatelná každoročně na své téměř kruhové dráze při častých outburstech.

Přestože se nejednalo o nijak výjimečný rok, jednalo se o 2. nejhojnější rok na vizuální pozorování v historii SMPH od roku 1996, kdy byly pozorovatelné komety Hyakutake a Hale-Bopp. Dokonce ani rok 1997, kdy ještě dohasínala „kometa století“, na rok 2011 nestačil. V samotném roce 2011 bylo provedeno více pozorování než v uplynulých 4 letech dohromady. Nejedná se ovšem o výsledek obnovení zájmu o vizuální pozorování, počet pozorovatelů je od roku 2007 druhý nejhorší. 98 % všech pozorování mají na svědomí dva velice aktivní pozorovatelé – Jakub Koukal a Jakub Černý. Mezi aktivními pozorovateli tohoto roku nepřibylo žádné nové jméno, z nových pozorovatelů z roku 2010 v roce 2011 žádný nepozoroval.

Rok 2012

Z pohledu viditelných komet se jednalo doslova o katastrofální rok. Na dosah pouhého oka se nepřiblížila žádná kometa, malými triedry byla viditelná jediná – trvalka z roku 2011 – kometa C/2009 P1 (Garradd), která měla na přelomu let 2011/2012 maximum jasnosti. Z dalších komet byla jasnější jen 168P/Hergenrother, jenž měla velice příznivý návrat a při něm došlo k nečekanému zjasnění a rozštěpení jádra. Jasnější 11. mag byla dle ojedinělého pozorování mizející kometa předešlého roku C/2010 G2 (Hill) a 78P/Gehrels. Nejpozorovanější kometou se stala druhým rokem za sebou právě nejjasnější kometa Garradd a za ní se umístila také trochu jasnější kometa s velice nepříznivým návratem C/2011 F1 (LINEAR). První třetici uzavírá periodická 78P/Gehrels.

Katastrofální počty jasných komet měly i destruktivní vliv na počty pozorování. Veleúspěšný rok 2011 byl tak nahrazen veleneúspěšným 2012. Ten byl nejhorší od roku 2008. Dva nejaktivnější pozorovatelé předešlého roku přispěli opět největším podílem pozorování, i když celkové počty byly výrazně nižší než v roce 2011. Mezi pozorovateli se objevuje nové jméno, a to je Jiří Veselý. Opět pozoroval i Pavel Svozil, nový pozorovatel z roku 2010. Mezi pozorovateli se objevuje i nyní již pravidelný pozorovatel Martin Mašek, který každý rok přispívá několika pozorováními.

Rok 2013

Po dvou letech, kdy žádná z komet se ani nepřiblížila dosahu pouhým okem, měl přijít slavný „Rok komet“, kdy byly očekávány dvě jasné komety v dosahu pouhého oka. První byla na jaře vysoce aktivní kometa s bohužel geometricky málo příznivým návratem C/2011 L4 (PANSTARRS) a druhá měla být podle prvních kalkulací „kometou století“ – C/2012 S1 (ISON) byla kometou s dráhou „lízače Slunce“ a velice příznivým návratem.

Jak už to tak u komet bývá, výsledek byl spíše zklamáním. Kometa PANSTARRS se sice do dosahu pouhého oka dostala, nejednalo se ovšem o výrazný objekt a na obloze vzhledem k podmínkám viditelnosti byla okem jen špatně zřetelná a navíc pouze krátkou dobu. ISON byl ještě větší propadák, těsně před průletem kolem Slunce její jádro zaniklo a v době nejlepší pozorovatelnosti komety už nebylo nic, co bychom mohli pozorovat. Nejlepší viditelnost komety byla v době procesu zanikání jejího jádra, kdy při několika outburstech dosáhla limitu viditelnosti pouhým okem, ale jen za mizerných podmínek na ranní obloze.

Největším trhákem roku byl nečekaný překvapivý objev C/2013 R1 (Lovejoy). Dosáhla sice jasnosti jen mírně nad 5 mag, ovšem byla viditelná na obloze za velice dobrých podmínek a na tmavé obloze ji bylo možné pozorovat okem i s krátkým ohonem. Pozorovaná byla i jiná překvapivá kometa C/2012 F6 (Lemmon), ta dosáhla podobné viditelnosti na jižní obloze. Na naší oblohu se dostala stále jako binokulární objekt a v dalekohledu byla dlouho viditelná s pěkným ohonem.

4 komety v dosahu pouhého oka byl rozhodně rekordní výsledek, žádná z nich přesto nebyla výrazným objektem noční oblohy, jednalo se spíše o lepší „binokulární komety“. Do dosahu malých binokulárů se dostala i periodická kometa 2P/Encke ve svém již 58. pozorovaném návratu a překvapivě zjasněná dlouhoperiodická C/2012 X1 (LINEAR). Jasnější 11. magnitudy byla ještě kometa C/2013 V3 (Nevski) a periodická 154P/Brewington.

Zdaleka nejpozorovanější kometou byla právě C/2013 R1 (Lovejoy), očekávané hity PANSTARRS a ISON nedosáhly ani dohromady počtu pozorování Lovejoye a umístily se na 2. a 3. místě se shodným počtem pozorování.

Z pohledu počtu pozorování a aktivity pozorovatelů se jednalo o rok značně podprůměrný. Od roku 1990 bylo dosaženo horšího výsledku jen v 5 letech (1991, 1992, 1993, 2008, 2012). Oproti předešlým rokům nebyl 2013 úspěšnější ani z pohledu počtu pozorovatelů – jen o jednoho více než v hubených letech 2011 a 2012. Výsledek se jeví děsivě při kombinaci velkého počtu komet na obloze, je ovšem třeba říct, že v době nejlepší viditelnosti komety PANSTARRS bylo otřesné počasí. Kometa ISON se příznivých podmínek viditelnosti nedočkala a její vysoká jasnost připadá pouze na velice krátký časový úsek v listopadu, kdy je otřesné počasí pravidlem a ještě navíc pouze na ranní obloze. Maximum jasnosti komety Lovejoy tradičně spadalo do doby, kdy ČR trápí inverzní charakter počasí a jasných nocí je málo. Přes nepřízeň počasí se ovšem objevil nový aktivní pozorovatel – Marek Biely, tomu se povedlo být ve svém prvním pozorovacím roce stát druhým nejaktivnějším pozorovatelem. Celkový výsledek roku opět připadá na dva aktivnější pozorovatele. Více než 70 % pozorování pořídil Jakub Černý. Jedním pozorováním přispěl další nový pozorovatel – Jan Horský. Aktivní byl po dlouhé době rekordman v počtu pozorování – Kamil Hornoch.

Závěrem

V žebříčku pozorovaných komet mnoho změn nenastalo. Na 6. nejpozorovanější kometu v historii SMPH se dostala 103P/Hartley díky svému extrémně příznivému návratu. Pomalu ale jistě rostoucí počet pozorování nepřetržitě pozorovatelné 29P/Schwassmann-Wachmann zastavila její příliš jižní deklinace v posledních letech, nyní je 8. nejpozorovanější kometou členy SMPH, přestože nikdy nebyla jasnější 10,8 mag. Naopak mnoho jasnějších komet posledních let se vůbec nedostalo ani do první třicítky. Díky dlouhému období viditelnosti se na 12. místo v počtu pozorování dostala C/2009 P1 (Garradd).

Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Další: Jak jsme pozorovali v roce 2010