Analýza všech pozorování z ČR odeslaných do mezinárodní databáze COBS ukazuje, že co se pozorování komet, byl loňský rok spíše průměrný, počet pozorování byl nejvyšší za poslední 3 roky, od roku 2007 byly ovšem 3 roky lepší. Kromě tří pozorování, jsou všechna letošní pozorování od dvou pozorovatelů, Jakuba Černého a Marka Bielého. Objevil se nový pozorovatel Juráš Skopal.

Právě díky přítomnosti jasných binokulárních komet – jen v listopadu nebylo možné na obloze pozorovat kometu jasnější 9. mag – bylo nejvíce pozorování letos netradičně provedeno právě binokuláry (celkem 87), typické reflektory zaujaly až druhé místo (78 pozorování). Nejjasnější kometou byla dlouhoperiodická C/2014 Q2 (Lovejoy), která se ke Slunci vracela po dlouhých 11 028 letech, ta ale v roce 2014 na obloze zářila jen velice nízko na konci prosince, viditelnost komety byla pro nás situovaná až na rok 2015, kdy se stala jasnou kometou pro pouhé oko a po většinu roku byla vidět binokuláry, díky později probuzené překotné aktivitě velkého jádra. Druhou nejjasnější kometou loňského roku bylo další příjemné překvapení, dlouhoperiodická kometa C/2014 E2 (Jacques), která Slunce navštívila před 23 322 lety. Ta byla ve výhodné poloze na obloze o prázdninách a tak upoutala značnou pozornost i když dosáhla maxima jen 6.3 mag. Jen o málo slabší, 6.4 mag měla již slábnoucí kometa C/2013 R1 (Lovejoy), z trojice nejjasnějších komet, měla nejmenší periodu, u Slunce byla naposled „jen“ před 7 052 lety a nejlépe vidět byla v listopadu a prosinci předešlého roku, kdy byla taktéž slabě viditelná pouhým okem. I když tedy v roce 2014 bylo mnoho jasnějších komet, žádná nebyla viditelná pouhým okem. Další jasnou kometou byla C/2012 K1 (PANSTARRS), jednalo se pro změnu o dynamicky novou kometu, poprvé přilétající z Oortova oblaku. Ta byla vidět celé jaro až do začátku července a pak ještě na chvilku na přelomu září a října. V dosahu binokulárů byla po většinu roku, od nás byla ale pozorovatelná hůře, v maximu jasnosti jen nízko nad obzorem, od nás byla nejjasnější 7.2 mag. Jen o trochu slabší byla další zajímavá kometa C/2012 X1 (LINEAR). Pravděpodobně již značně vývojově stará kometa s velkým jádrem a poslední návštěvou u Slunce před 1719 roky. V tomto návratu ještě v roce 2013 došlo k výraznému zjasnění po kterém se prudce zvýšila celková aktivita komety a vydržela na vysoké úrovni mnoho měsíců po něm. Pravděpodobně došlo k reaktivaci značné plochy původně neaktivního jádra, když sluneční teplo proniklo izolující vrstvou prachu a ta byla následně prolomena tlakem odpařujících se plynů pod povrchem. V roce 2014 měla ještě 7.9 mag a slábla jen velice pomalu.

Krátké bylo představení další dynamicky nové komety C/2013 V5 (Oukaimeden). Ta krátce dosáhla jasnosti 8.2 mag, než zmizela z naší oblohy a byla pak pozorovatelná z jižní polokoule. Hlavní období viditelnosti připadalo na srpen, takže byla kometa docela dost pozorována i přes extrémně nepříznivou polohu na obloze (byla vidět jen krátce za svítání k ránu).

Z dalších komet byly většími binokuláry vidět ještě krátkoperiodická 15P/Finlay (9.4 mag) a C/2013 UQ4 (Catalina), která má poměrně krátkou periodu 442 let a již prakticky neaktivní jádro, jelikož byla objevena jako asteroid (9.7 mag). Papírově byly v dosahu menších dalekohledů, jasnější 11 mag ještě komety C/2014 Q3 (Borisov), C/2014 R1 (Borisov). Obě byly ovšem téměř neaktivní a rychle zeslábly, takže nějak výrazněji pozorovatelné nebyly.

Zajímavostí bylo pozorování slavné komety 17P/Holmes, která byla při posledním návratu v tzv. Megaburstu, při kterém zjasnila ke 3 mag a byla vidět pouhým okem. Nyní se již kometa vrátila k původní aktivitě, ale přesto ne úplně, byla stále jasnější, než je pro ni obvyklé a tak ji bylo možné vidět ve větších dalekohledech jako objekt 13.2 mag. Další zajímavou kometou byla vzdálená obří kometa C/2010 S1 (LINEAR) ta měla jasnost až 13.3 mag a vizuálně byla pozorovatelná s podobnou jasností už od roku 2011. Mimořádná délka viditelnosti této komety byla způsobená obrovskou aktivitou asi značně neobvykle velkého jádra ve velké vzdálenosti od Slunce (perihelem prošla ve vzdálenosti 5.898 AU) při prvním návratu komety z Oortova oblaku do „teplejších oblastí“ sluneční soustavy. V roce 2013 byla poprvé vizuálně pozorovatelná kometa C/2013 US10 (Catalina), která dosáhne maxima jasnosti až letos v zimě!