Komety mají svůj originální životní cyklus. Různé fáze života komet se vyznačují typickým fyzikálním chováním.

Mladé komety – první přílet ke Slunci.

Nové "čerstvé" komety přilétající z Oortova oblaku se vyznačují vysokým obsahem původních těkavých plynů, především oxidu uhličitého a metanu ve formě ledu. Obvykle je možné je pozovat vysoce aktivní už ve velkých vzdálenostech od Slunce, jelikož těkavé plyny se uvolňují už při nižších teplotách. Takové komety způsobují zdání že se jedná o nezvykle aktivní komety a dost často působí celkové zklamání při konečném průletu vnitřní částí Sluneční soustavy. Vysoká aktivita způsobená těkavýmy plyny totiž není ekvivalentně nahrazena produkcí vody ve vnitřních částí sluneční soustavy. Při přibližování zjasňují velice zvola a nedosahují původně předpokládaných jasností. Dost často ale vytvářejí krásné a dobře viditelné ohony.

Základní kritérium pro předpoklad nové komety je původní dráha (před vstupem do oblasti planet a jejich gravitačního rušení) blízká parabole.

Mladší vysoce aktivní komety, které ale již okolo Slunce několikrát prošly

Takové komety se již dříve zbavily hlavních zásob těkavých plynů a jsou aktivní i ve větších vzdálenostech, při přibližování ke Slunci aktivita vrůstá konstantní rychlostí a takové komety se chovají velice spořádaně, jejich jasnost lze dobře předvídat. Vyvijí dlouhé bohaté ohony.

Starší – periodické komety

Jedná se o komety s oběžnou drahou buď pod 200 let (krátkoperiodické) nebo nad v řádech tisíců až statisíců let. Takové komety mají za sebou dlouhou sérii průletů a po každém průletu se na povrchu usazuje izolační vrstva, která odděluje ložiska plynů a vody. Takové komety se aktivují pomaleji a blíže Slunci, ale po propuknutí aktivity jejich jasnost obvykle prudce naroste. Po průletu okolo Slunce a odhalení ložišek aktivity si tyto komety ještě dlouho vysokou aktivitu drží. Je pro ně typický rychlý nárůst jasnosti, maximum až po průchodu přísluním a pomalé slábnutí. Stále mnohdy tvoří pěkné ohony.

Staré komety s velice utlumenou aktivitou

Když se ložiska vody vyčerpají hluboko pod povrch a prach vytvoří silnou izolační krustu, aktivita těchto komet je spíše sporadická a nestabilní. Typické jsou pro tyto komety rychlé nástupy asymetrie jasnosti (maximum až po průchodu přísluním), outbursty když dojde k explozi skrytého ložiska hluboko pod povrchem. Tyto komety se často štěpí, jejich jasnost je špatně předvidatelná a obvykle už aktivita nestačí k vytváření ohonů.

Neaktivní komety

Když se vyčerpá většina zásob, kometa ztratí za svůj život většinu hmotnosti, obíhá okolo Slunce jako "mrtvé" těleso. Dost z těchto mrtvých komet pozorujeme jako asteroidy po dlouhou dobu. Čas od času se ale objeví nějaké skryté ložisko plynu či vody pod povrchem, dojde k outburstu a krátkodobé kometární aktivitě, která ale velice rychle opět mizí a po dlouhou dobu lze pozorovat kometu jen jako asteroid.

Tak končí život většiny komet, jejich úlomky a prach pak mnohdy pozorujeme při průletu atmosférou jako meteory. Prach z komet také tvoří takzvané zodiakální světlo – pás prachu tvořící jakýsi prstenec okolo Slunce.