Je paradoxem, co všechno dokáže způsobit malý bezvýznamný úlomek ledu a prachu. Řeč je o kometě Elenin. Dle posledních údajů se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, která poprvé navštívila Slunce. Jasnost a chování komety napovídá že se jedná o velice drobý úlomek, jádro komety pravděpodobně má stěží několik set metrů v průměru! Při blízkosti se kterou se přiblíží Slunci je při takové velikosti nepravděpodobné, že průlet přežije. Hypotetický, geometricky příznivý návrat tedy možná vůbec nenastane, protože bude kometa tou dobou již rozdrolená na prach a malé úlomky. Takto dopadlo již mnoho komet a většiny jsme si ani pořádně nevšimli. U komety Elenin je tomu jinak. Kometa má značnou mediální popularitu. Na internetu dočíst mnoho katastrofických scénářů, jeden z posledních např. srážka s ISS. Nehledě na nesmyslnost takovýchto předpovědí, které ignorují základní fyzikální zákony, je třeba zdůraznit, že třída tohoto tělesa sotva Zemi ohrozí více než tunguzský meteorit (v tom lepším případě, když přežije nejprve průlet kolem Slunce).

Jenže jako by to této prokleté bezvýznamné kometě nestačilo trápí také profesionální pozorovatele. V posledních dnech internet rozvířila bouřlivá diskuze o relevantnosti prvních dvou vizuálních pozorování komety. Diskuze se dokonce dostala i na stránky časopisu Sky & Telescope.

První pozorování komety nedávno ohlásili dva pozorovatelé J. J. Gonzáles ze Španělska (20-cm SCT) a Jakub Koukal z ČR (24-cm newton) s jasností 14.9 resp. 15.3 mag. Pozorování byla ale záhy zpochybněna dalšími pozorovateli, konkrétně Alan Hale (41-cm Newton) a Szandor Szabo (50.8-cm Newton) kometu hledali marně. Všichni čtyři jsou ovšem velice zkušení pozorovatelé, kteří pečlivě kontrolovali hvězdné pole.

Rozsouzení nedala ani CCD měření, ta totiž, snad díky prokletí jménem Elenin, mají rozptyl někdy až 1.5 mag. Přitom je kometa poměrně malá a kondenzovaná, takže by se CCD data neměla příliš lišit. Odpověď na otázku zdali byla první vizuální pozorování komety reálná se již asi nedozvíme. Pozorování komet na hranici limitních dosahů přístrojů je velice obtížný úkol. Pozorovatelé s menšími dalekohledy obvykle věnují větší úsilí do pozorování, ale také je jejich pozorování mnohem náchylnější k omylům. Ale na druhé straně i zkušení pozorovatelé s velkými dalekohledy se mohou přehlédnout, nebo hledat kometu na špatném místě.

Vývoj jasnosti komety z CCD pozorování ruských astronomů v kombinaci s vizuálními odhady (pozitivní i negativní)