Jako hudbu na gramofonovou desku nahrály prstence Jupiteru a Saturnu komety, které se s planetami v nedávné historii srazily. Výzkum meziplanetárních sond přinesl zajímavý objev vlnek v prstencích. Jak víme, prstence planet jsou velice úzké a složené z drobných ledových a prachových úlomků. Pokud se poblíž prstenců prožene roj kometárních jader, jako v případě známé události z roku 1994, kdy se kometa Shoemaker-Levy 9 srazila s Jupiterem, způsobí rozvlnění prstenců, které je možno sledovat ještě dodnes. Podobné rozvlnění bylo zjištěno v prstencích Saturnu a ukazuje na impaktní událost v druhé polovině roku 1983. Přehrání procesu vývoje prstenců Saturnu pozpátku ukázalo, že v druhé polovině roku 1983 došlo k vychýlení prstence D více než 100 metrů od jeho osy. Vhodné osvětlení Sluncem v roce 2009 kdy svítilo na prstence z boku ukázalo, že událost vychýlila oblast prstence o šířce 19 000 km zasahující až do dalšího nejvzdálenějšího prstence C. Muselo se tedy jednat o poměrně závažnou vesmírnou "katastrofu" podobnou té, které jsme sledovali v přímém přenosu v roce 1994 na Jupiteru.

Bohužel tou dobou okolo Saturnu neobíhala žádná sonda a pozemští astronomové událost minuli. Opět se ukazuje význam amatérských astronomů v oblasti planetární astronomie, kdy například A. Wesley zaznamenal v roce 2009 další menší dopad do Jupiterovy atmosféry. Pravidelné sledování planet může pomoci podobné události zachytit. Dle výpočtů týmu zkoumajícího stopy impaktů v prstencích vychází, že ke srážkám dochází několikrát za dekádu v případě Jupiteru a několikrát za století v případě Saturnu.

zvlnění Jupiterova prstence, způsobené průletem roje komet v roce 1994, vyfocené sondou Galileo

Zdroj: http://www.astrobio.net/pressrelease/3884/comet-caused-rings-to-ripple