Číslované periodické komety 1-50
V tomto článku se podíváme na zoubek prvním 50 periodickým kometám, které byly pozorovány alespoň ve dvou návratech a bylo jim přiděleno oficiální číslo. Mezi těmito kometami se nachází několik legendárních komet, jako je jednička – Halley, jenž provází lidstvo již tisíce let a byla pozorovatelná ve všech návratech v tomto letopočtu. Jak je to s budoucí pozorovatelností první padesátky se dozvíme v následující tabulce. U každé komety je napsán vývoj dráhy a podmínky pozorovatelnosti v tomto století.
| 1P/Halley | Tato kometa provázela lidstvo v mnoha jeho historických epochách, oběžná doba se podobá délce lidského života. Kometa je vidět pouhým okem při každém návratu a její první doložené pozorování pochází z roku -239. Jádro komety patří mezi periodickými kometami mezi jedno z největších (větší jádro má jen malé procento periodických komet) a perihel uvnitř Zemské dráhy favorizuje pozorovatelnost komety. Dráha komety navíc prochází poblíž zemské jak ve vzestupném tak sestupném uzlu (komplex rojů eta-Aquarid a Orionid). Díky retrográdní dráze a vysokému sklonu se k větším planetám moc nepřibližuje, navíc rychlost vzájemných setkání je tak vysoká, že její dráhu ovlivňují jen mírně. Ta bude stabilní i v budoucnu, další návrat nastane v roce 2061. Pro pozorovatele severní polokoule bude příznivý, kometa bude vidět při jasnosti 1-0 mag dostatečně vysoko na obloze. |
| 2P/Encke | Skutečná “dvojka” mezi periodickými kometami, jedná se o kometu s nejkratší periodou. Její dráha je dostatečně uvnitř Sluneční soustavy, aby byla dostatečně izolovaná od Jupitera. Dráha komety se mění jen velmi pozvolna a ta je na stávající dráze již dlouhou dobu. To způsobuje pozvolné ustávání aktivity této komety. Původně se ale asi jednalo o monumentální těleso, na dráze komety se nachází silná prachová stopa a významná část veškerého meziplanetárního materiálu dopadající na Zem pochází právě z Enckeho komety (složité komplexy meteorických rojů). Kometu je možno pozorovat vizuálně i v menších dalekohledech při příznivějších návratech. |
| 3D/Biela | Ztracená kometa, u komety bylo pozorováno rozštěpení jádra, po kterém došlo pravděpodobně k dalšímu dezintegraci komety, po které zbyla pouze prachová stopa (roj Andromedid) která byla brzy rozptýlená vlivem Jupiteru. |
| 4P/Faye | Poměrně dlouho známá periodická kometa s poměrně stabilní drahou. Vzdálenost komety v přísluní se jen velice zvolna snižuje z hodnot okolo 1,8 AU na 1,5 AU. Pro pozorovatelnost ze Země je ale důležitá hlavně geometrie návratů. Série příznivých návratů skončila posledním návratem komety v roce 2006 a na další příznivější se budeme moci těšit až v druhé polovině tohoto století. Přesto bude kometu možné ve většině návratů pozorovat menšími dalekohledy vizuálně. Při příznivých návratech může dosahovat až 10 mag. |
| 5D/Brorsen | Další, pravděpodobně zaniklá kometa. Její dráha podléhá vlivu Jupiteru, ale nachází se stabilně uvnitř dráhy Země. Vzhledem k tomu, že kometa nebyla dnešní technikou znovuobjevena, již pravděpodobně zanikla, nebo její zbytky jsou malé a neprojevují žádnou kometární aktivitu. |
| 6P/d’Arrest | Jedná se o kometu s dlouhou historií, poprvé byla pozorována již v roce 1678! Dráha této komety není mnoho stabilní. Kometa se často přibližuje k Jupiteru a dokonce i k Marsu (přiblížení na 0,05 AU v roce 1725) a k Zemi (0,15 AU v roce 1976). Vzdálenost od Slunce v perihelu se chaoticky mění v rozmezí 1,4 – 1,1 AU. Při objevu komety byl blíže minimální hodnoty v současné době se pohybuje okolo 1,35 AU a kometa je tedy spíše méně aktivnější než dříve. V tomto století nás čeká chvilkové snížení vzdálenost na 1,26 AU po dobu dvou oběhů, aby byl pak perihel odsunut více než 1,4 AU od Slunce. To pozorovatelnost komety pravděpodobně ještě zhorší. V příznivějších návratech může kometa dosahovat jasnosti okolo 7 mag. |
| 7P/Pons-Winnecke | Tato kometa byla objevena v roce 1819, kdy měla perihel dráhy uvnitř dráhy Země, to umožňovalo i těsné setkání s kometou (objevový návrat byl velice příznivý, kometa prošla jen 0,13 AU od Země). Od té doby se dráha od Slunce pomalu, ale stále odsouvá. Z původních hodnot okolo 0,8 AU narostla vzdálenost v přísluní na více než 1,2 AU v současnosti. To pozorovatelnost komety výrazně zhoršilo. Současná dráha se ovšem již v tomto století začne znovu výrazně přibližovat Slunci. V roce 2025 přiblížení k Jupiteru přiblíží dráhu na 1,13 AU od Slunce. Další průlet v roce 2037 vsune dráhu komety opět dovnitř Zemské orbity a třetí v roce 2049 dokoná postupné přibližování na 0,86 AU od Slunce. Kometa se navrátí na dráhu podobnou objevové a bude snadno pozorovatelná i díky sérii těsných přiblížení k Zemi v tomto století (2045, 2062, 2073, 2084). V nejpříznivějších návratech může být jasnější 7 mag! |
| 8P/Tuttle | Kometa s dost stabilní drahou, velkým sklonem dráhy a delší oběžnou dobou. Nejedná se o typickou kometu Jupiterovy rodiny, tomu se totiž moc nepřibližuje, vliv na dráhu komety může mít i Saturn. Perihel komety se nachází stabilně ve vzdálenost 1 AU od Slunce. Při příznivé geometrii některých návratů se může kometa přiblížit Zemi. Nejtěsnější přiblížení bude v roce 2048, kdy bude kometa blíže 0,18 AU od Země a bude vidět pouhým okem při jasnosti 3,5 mag! Při méně příznivých návratech bude dosahovat jasnosti okolo 7 mag, při většině návratů bude jasnou kometou pro triedry! |
| 9P/Tempel | Typická kometa Jupiterovy rodiny, její dráha podléhá pravidelným oscilacím vzdálenosti od Slunce v přísluní. Ta se pohybuje mezi 1,5-2,1 AU. V současné době se nacházíme na konci období minimální vzdálenosti. Přiblížení k Jupiteru v roce 2036 definitivně toto období ukončí a posune kometu dále od Slunce, ta bude tak obtížněji pozorovatelná. Její jasnost bude i v příznivějších návratech sporná, snad by mohla dosahovat okolo 12 mag v těch nejlepších. Návrat komety nastane až v roce 2119, kdy začne opět období minimální perihelové vzdálenosti. |
| 10P/Tempel | Druhá Tempelova kometa má dráhu podstatně stabilnější, vzdálenost od Slunce v přísluní se v rámci století mění v rozmezí 1,36-1,55 AU. Většinu času se ale pohybuje na hodnotách kolem 1,4 AU. Ve většině návratu bude pozorovatelná jako jasná vizuální kometa, v těch lepších bude objektem pro menší triedry, v roce 2026 dojde k extrémně příznivému návratu, při kterém by mohla kometa dosáhnout 7 mag! |
| 11P/Tempel-Swift-LINEAR | Příběh této komety je příběhem dávno ztracené a opět nalezené komety. Po objevené byla sledována ve třech návratech, ve všech ve vizuálním dosahu. Ztráta nastala po změně dráhy Jupiterem, který oddálil přísluní komety na 1,23 AU a tím ztlumil její aktivitu. Její pozorovatelnost souvisela také se velice příznivou geometrií návratů a těsným přiblížením k Zemi. Po celé minulé století docházelo k postupnému oddalování perihelu z objevových 1,07 na 1,60 AU od Slunce. Znovuobjevení komety nastalo jen díky moderní technice a 1-m zrcadlu projektu LINEAR. Ta je v současné době velice slabá a hned v dalším návratu nebyla opět vůbec nalezena. Vzdálenost komety od Slunce ale bude nyní opět klesat. Přiblížení k Jupiteru v letech 2018 a 2030 sníží vzdálenost v přísluní na 1,39 a 1,24 AU. To pravděpodobně zvýší aktivitu komety, která se ale jeví jako malé těleso. Možnost vizuálního sledování komety je sporná, ve dvou návratech v první polovině tohoto století by snad mohla být 14 mag. |
| 12P/Pons-Brooks | Velice zajímavá kometa s periodou oběhu okolo 70 let. Její dráha se nepřibližuje k žádné planetě a tak je velice stabilní. Ve dvou ze tří pozorovatelných návratů byla vidět pohodlně pouhým okem (maximální jasnost 4 resp. 3 mag) v tom posledním dosáhla jen 6 mag. Její jasnost ale není stabilní a při všech návratech bylo pozorováno mnoho outburstů, díky nimž dosáhla kometa vysoké jasnosti. Následující návrat nastane v roce 2024 a nebude mnoho příznivý, kometa se nepřiblíží Zemi více než 1,55 AU a pravděpodobně nebude ve vizuálním dosahu ani po případném outburstu. |
| 13P/Olbers | Podobným případem je i kometa Olbers, která se nepřibližuje k větším planetám a její dráha je tam dlouhodobě stabilní. Od objevu byla pozorovatelná ve všech návratech, pokaždé na hranici viditelnosti pouhým okem. Stejně tomu tak bude i nadále, příznivý návrat bude v roce 2094. |
| 14P/Wolf | V době objevu se jednalo o jasnou teleskopickou kometu, díky poměrně chaoticky se vyvíjející dráze to ale netrvalo dlouho. V roce 1922 došlo k dramatickému vzdálení komety od Slunce vlivem přiblížení k Jupiteru, ten zvýšil vzdálenost v perihelu z 1,6 na 2,4 AU! Kometa byla pozorovatelná i poté, ale pouze fotograficky většími teleskopy. V blízké době nás nečeká žádná pozitivní změna a kometa bude bezpečně mimo vizuální dosah. |
| 15P/Finlay | Ač se tato kometa často přibližuje k Jupiteru, mění planetární obr jiné parametry dráhy, než její vzdálenost od Slunce v perihelu. Ta je velice stabilní a pohybuje se stále kolem 1 AU. To z komety dělá potenciálně jasnou kometu v příznivějších návratech, ten nejlepší nastane v roce 2060 a měla by se v něm přiblížit k Zemi na 0,05 AU a dosáhnout 2 mag! I v jiných návratech bude jasnou kometou pro triedry, v dalším příznivém v roce 2034 by mohla být jasnější 6 mag. |
| 16P/Brooks | Tato kometa byla zemi “darována” nejvyšším z bohů – Jupiterem v roce 1886, kdy byla těsným průletem okolo obří planety nasměrována na novou orbitu. Původní oběžná doba 21 let se zredukovala na sedmiletou a vzdálenost od Slunce v přísluní radikálně klesla z 5,5 na 1,9 AU! Kometa byla okamžitě v následném návratu objevena. K těsným přiblížením k Jupiteru docházelo i poté. Těsný průlet kolem Jupiteru v roce 1922 neměl na vzdálenost od slunce velký vliv, zato radikálně přeorientoval dráhu v prostoru. Dráha se vyvíjí stále poměrně chaoticky, vzdálenost v přísluní poměrně kolísá mezi hodnotami 1,5-1,9 AU, aktuálně se kometa nachází na minimu, v roce 2017 dojde k oddálení komety k maximálním hodnotám, ale ještě před polovinou století bude kometa navrácena na stávající dráhu. Kometu bude možno v příznivějších návratech pozorovat vizuálně v menších dalekohledech, ale jen stěží překoná 11 mag i při těch nejlepších. |
| 17P/Holmes | Kometa na stabilní dráze s přísluním 2,05-2,25 AU od Slunce. Její jasnost se obvykle pohybuje pod vizuálním dosahem, ale již dvakrát v historii předvedla unikátní megaburst, kdy 1 000 000x zvýšila jasnost a stala se viditelnou pouhým okem. Zda se to bude někdy opakovat nelze předpovědět, podmínky pozorování zůstanou zachovány i v tomto století. |
| 18D/Perrine-Mrkos | Pravděpodobně zaniklá kometa pozorovaná naposled v návratu 1968. Jednalo se o pravděpodobně velice slabou – miniaturní kometu, objevenou a pozorovatelnou jen díky těsným průletům u Země. Aktivita komety pravděpodobně ustala, nebo se jádro dezintegrovalo. |
| 19P/Borrelly | Pravidelně pozorovaná kometa s poměrně velkým jádrem, to je ale aktivní jen na malém povrchu. Dráha komety je relativně stabilní a vzdálenost v přísluní se bude nadále pohybovat mezi hodnotami 1,25 až 1,40 AU. Bude vizuálně pozorovatelná ve většině návratech, v nejpříznivějším návratu roku 2028 by mohla dosáhnout 7 mag! |
| 20D/Westphal | Kometa nebyla pozorována při posledním návratu, jedná se o slabší kometu s delší periodou, mimo vliv velkých planet. Její dráha je pravděpodobně velice stabilní a v případě příznivého návratu bude možné kometu pozorovat vizuálně teleskopicky. |
| 21P/Giacobini-Zinner | Dlouho známá jasná periodická kometa. Její objev nastal po přiblížení dráhy ke Slunci, vzdálenost v perihelu byla snížena Jupiterem z 1,23 na 0,93 AU a to způsobilo zjasnění komety pro objev hned v následném návratu roku 1900. Podmínky její pozorovatelnosti se v tomto století nezmění, perihel bude jen mírně oscilovat okolo vzdálenosti 1 AU. Bude pravidelně pozorovatelná menšími dalekohledy, příznivé návraty 2018, 2058, 2078 implikují jasnost i přes 7 mag! |
| 22P/Kopff | Objev této komety byl spojen, jak jinak, se změnou její dráhy. Původně se totiž jednalo o těleso s málo výstřednou dráhou a perihelem blízko pásu planetek, 3 AU od Slunce. Vlivem Jupiteru se ten začal pomalu přibližovat ke Slunci. V letech 1847 a 1883 došlo ke snížení vzdálenosti v perihelu nejprve na 2,02 a následně na 1,65 AU. Brzy poté byla kometa objevena. Další série přiblížení v letech 2026 a 2038 způsobí další snižování této hodnoty na 1,32 a 1,19 AU. To způsobí další zvyšování aktivity komety a v příznivých návratech budeme moci tuto jasnou kometu snadněji pozorovat. V letech 2028 a 2084 bude kometa pravděpodobně vidět i okem při jasnosti 5 mag a superpříznivý návrat v roce 2095 by měla dosáhnout 3 mag! |
| 23P/Brorsen-Metcalf | Periodická kometa s periodou nad 70 let. Její dráha je stabilní a planetám se výrazně nepřibližuje. Její perihel se nachází uvnitř zemské dráhy a to dovolilo objev této komety. Bohužel následné návraty komety nebudou tak příznivé a tak pravděpodobně nedosáhne viditelnosti pouhým okem. V následujícím návratu 2059 bude pozorovatelná o jasnosti cca 9 mag. |
| 24P/Schaumasse | Jasná kometa Jupiterovy rodiny komet. Ač se k Jupiteru přibližuje často, nedochází ke změnám vzdálenosti v přísluní, ale pouze orientace dráhy ve Sluneční soustavě. Díky tomu budeme moci tuto jasnou kometu pozorovat i nadále při stejných podmínkách. V dosahu triedrů by se mohla octnout v letech 2026 a 2059. |
| 25D/Neujmin | Objev komety nastal díky výjimečně příznivému návratu. Jednalo se o slabou kometu, je pravděpodobné, že došlo k jejímu rozpadu, nebo aktivita jádra ustala. |
| 26P/Grigg-Skjellerup | Kometa se zajímavým vývojem dráhy. Její minulá a objevová dráha byla uvnitř dráhy Země a kometa prodělávala často těsná přiblížení k Zemi. Nejtěsnější bylo v roce 1803 na 0,065 AU! Při tomto návratu ale nebyla objevena, to až v příštím, který byl také příznivý. Bohužel pro nás, chaotický vývoj dráhy pod vlivem Jupitera začal postupně posouvat její perihel vně dráhy Země a kometa se nebude naší planetě přibližovat tak často a blízko jako dříve. Následkem toho pravděpodobně kometa zeslábla, ač by mohla být v příznivějších návratech stále pozorovatelná. Ve vizuálním dosahu by mohla být snad v návratech 2029 a 2083. |
| 27P/Crommelin | Tato kometa se Jupiteru prakticky nepřibližuje. Dráha je stabilně s perihelem uvnitř zemské dráhy. Bohužel při dlouhé periodě komety se příznivých podmínek pozorování jen tak nedočkáme. V lepších návratech dosáhne okolo 10 mag. Kometa není moc aktivní a příznivý návrat lze očekávat až v roce 2120. |
| 28P/Neujmin | Pravděpodobně vyhaslá kometa Saturnovy rodiny komet. Ač je vliv Saturnu na dráhu komety největší k velkým změnám v dráze nedojde. Pozorovatelnost komety vzhledem k nulové či minimální aktivitě bude mizivá. |
| 29P/Schwassmann-Wachmann | Poměrně slavná kometa s obrovským jádrem na prakticky kruhové dráze za drahou Jupiteru. Ač je kometa stabilně daleko, bývá vizuálně pozorovatelná každoročně při častých outburstech, pravděpodobně způsobených pozvolným prohříváním povrchu jádra, které způsobuje krystalizaci amorfního vodního ledu, kteří které dochází k uvolňování další energie. Tato kometa bude na této dráze stabilní a podmínky její viditelnosti budou celé století stejné. Při největších outburstech dosahuje jasnosti 9 mag. |
| 30P/Reinmuth | Dráha této komety podléhá občasným změnám a perihel dráhy se pohybuje ve vzdálenosti 1,8 – 2,3 AU od Slunce. Zatímco v první polovině století nás čeká fáze s minimální vzdáleností, již v roce 2055 bude přiblížením k Jupiteru vzdálena od Slunce na maximální hodnoty. To způsobí ještě horší pozorovatelnost. Při stávajících návratech dosahuje maxim okolo 14 mag. |
| 31P/Schwassmann-Wachmann | Tato kometa byla poměrně aktivní a bylo možné ji v příznivějších návratech pozorovat vizuálně dalekohledy, to se ale změnilo přiblížením k Jupiteru v roce 1997, kdy nám kometu “vzal”. Vzdálenost perihelu se vzdálila od Slunce o více než 1,3 AU což způsobilo nepozorovatelnost komety po celé toto století. Vzdálenost v přísluní se sice začne opět postupně snižovat ze současných 3,4 AU od Slunce, ale ani to nepomůže výraznému zlepšení viditelnosti. |
| 32P/Comas Sola | Tato kometa byla objevena pravděpodobně díky snížení perihelové vzdálenosti Jupiterem z 2,15 na 1,77 AU. Na této hodnotě se pohybovala většinu minulého století a v roce 2007 došlo k drobnému nárůstu na 2,00 AU. To způsobí zhoršení viditelnosti této komety, v příznivějších návratech bude možná mírně jasnější 13 mag. |
| 33P/Daniel | U této komety došlo k dramatické změně dráhy v roce 1995, kdy přiblížení k Jupiteru zvýšilo vzdálenost v perihelu na 2,16 AU. Na podobné dráze zůstane kometa celé toto století. Možnost jakéhokoliv vizuálního pozorování je mizivá. |
| 34D/Gale | Ztracená kometa s nejistým osudem. Byla pozorována jen ve dvou návratech, které byly navíc výjimečně příznivé. K žádné dramatické změně dráhy pravděpodobně nedošlo, přesto kometa nebyla již dlouho nalezena a je považována za ztracenou. Možná došlo k rozpadu komety, na posledních snímcích komety byla značně difúzní. |
| 35P/Herschel-Rigollet | Jasná kometa s velkým sklonem dráhy a dlouhou periodou 155 let. Její návrat je očekáván až na konec století, ke změnám dráhy prakticky nedochází. |
| 36P/Whipple | Pozorovatelnost této komety započala v roce 1922, kdy došlo k rapidní změně dráhy, snížení perihelu z 4,2 na 2,5 AU od Slunce. Bohužel v roce 1981 došlo k dalšímu přiblížení, při kterém došlo k oddálení perihelu za 3 AU od Slunce. Díky tomu kometa dosahuje sotva 18 mag a další vzdálení dráhy v tomto století pozorovatelnost ještě značně zhorší. |
| 37P/Forbes | Perihel této komety chaoticky osciluje ve vzdálenosti 1,5 AU od Slunce vlivem Jupitera. Momentálně se nachází při horní hranici, ale v druhé polovině století dojde k postupnému snižování až na hodnoty pod 1,2 AU od Slunce. To nadále zlepší pozorovatelnost komety, která dosahuje 12 mag v příznivějších návratech. |
| 38P/Stephan-Oterma | Kometa s velkým jádrem a stabilní dráhou. Pro její pozorovatelnost je důležitá geometrie návratu. Ten v roce 2018 bude patřit k těm příznivějším, kdy bude pravděpodobně jasnější 10 mag. |
| 39P/Oterma | Tato kometa byla nalezena po dramatické změně dráhy způsobené přiblížením k Jupiteru. V roce 1937 došlo ke snížení minimální vzdálenosti od Slunce z 5,8 na 3,4 AU! Již v roce 1963 došlo k další korekci dráhy a kometa byla navrácena oblasti za Jupiterem. Vizuální pozorování této komety je na dlouhou dobu vyloučeno. |
| 40P/Väisälä | Perihel dráhy této komety se poměrně stabilně drží v rozmezí 1,7 – 1,9 AU, to se ale změní v roce 2127, kdy dojde k razantnímu snížení na 1,36 AU! To způsobí snadnější pozorovatelnost komety a dost možná podstatné zvýšení její aktivity. V příznivých návratech by mohla být jasnější 11 mag možná i více! |
| 41P/Tuttle-Giacobini-Kresak | Pravidelně pozorovaná kometa, známá častými outbursty, při kterých zjasňuje o několik magnitud a bývá tak často vidět i menšími dalekohledy. Toto století nás čeká několik velice příznivých návratů, první již v roce 2017, kdy by mohla být na hranici viditelnosti pouhým okem. Případné nečekané zjasnění může pozorovatelnost značně zlepšit. |
| 42P/Neujmin | Málo aktivní kometa pod vlivem gravitace Jupiteru. Její dráha je ale poměrně stabilní a perihel se nachází cca 2 AU od Slunce. V tomto století je minimální šance na její vizuální pozorovatelnost. |
| 43P/Wolf-Harrington | U této komety došlo vlivem Jupiteru ke změně dráhy s minimální vzdáleností od Slunce 1,36 AU od Slunce v roce 2007, bohužel si kometu příliš neužijeme. Již v roce 2025 se opět vzdálí od Slunce na více než 2,4 AU a možnost jejího vizuálního pozorování ustane. Do té doby nebude mít žádný příznivý návrat. |
| 44P/Reinmuth | Tato kometa se často přibližuje k Jupiteru, na konci 16. století byl perihel dráhy více než 4,8 AU od Slunce. Postupné snižování přivedlo kometu na současnou dráhu kolem 2 AU od Slunce. V tomto století začne její opětovné vzdalování od Slunce. Vizuální pozorování je prakticky vyloučeno. |
| 45P/Honda-Mrkos-Pajdusakova | Kometa se pohybuje na dráze s přísluním uvnitř zemské dráhy. Aktivnější je jen blíže u Slunce a v okolí perihelu byla je a bude viditelná i vizuálně menšími dalekohledy při příznivých návratech. V tomto století dojde k několika blízkým setkáním se Zemí. |
| 46P/Wirtanen | Tato kometa nám byla zapůjčena Jupiterem na necelé století. V roce 1972 došlo ke snížení minimální vzdálenosti od Slunce na 1,26 AU a o několik let později ještě více až téměř k 1 AU. To způsobilo že ji můžeme v příznivých návratech pravidelně pozorovat jako jasnou kometu i menšími dalekohledy. Bohužel tento stav je jen dočasný a v letech 2042 a 2054 dojde opět ke korekcím její dráhy, při kterých bude nakonec oddálen perihel na hodnoty kolem 2 AU a kometa přestane být pozorovatelná. Ještě předtím ale dojde k velice těsnému průletu kolem Země v roce 2018 na 0,08 AU kdy bude vidět pouhým okem! |
| 47P/Ashbrook-Jackson | Poměrně aktivní kometa, která bývala i přes velkou vzdálenost od Slunce (2,3 AU v perihelu) pozorovatelná i menšími dalekohledy. To se změnilo v roce 2004, kdy byla dráha změněna Jupiterem a perihel se posunul o 0,5 AU dále od Slunce. V roce 2064 dojde k další změně dráhy po které se navátí původní podmínky pozorovatelnosti a kometu bude opět možno sledovat menšími dalekohledy vizuálně. |
| 48P/Johnson | Vzdálená kometa, která je aktivnější jen v průběhu několika měsíců kolem přísluní. V roce 2014 dojde k menšímu přiblížení perihelu komety o 0,3 AU blíže Slunci a tak by mohla být jasnější než nyní a pozorovatelná i vizuálně dalekohledy při příznivějších návratech, kdy ovšem bude stěží jasnější 11 mag. |
| 49P/Arend-Rigaux | U této komety dochází k občasným setkáním s Jupiterem, který její dráhu mění ale jen minimálně. Perihel osciluje okolo 1,4 – 1,5 AU od Slunce. Podmínky její pozorovatelnosti se v budoucnu nebudou moc měnit a tak ji budeme moci výjimečně pozorovat při jasnosti okolo 13 mag. |
| 50P/Arend | Slabá kometa s relativně stabilní drahou. Její přísluní osciluje ve vzdálenosti 1,77 – 1,92 AU od Slunce, momentálně je poblíž horní hranice. Vizuální pozorování je možné jen při velice příznivých návratech, kdy dosahuje okolo 14 mag. |
