Další úspěch NASA – průlet okolo jádra 103P/Hartley

4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact již okolo druhé komety. Tato sonda již v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě – 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.
Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.
Srovnání jader komet zkoumaných sondami:

Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. „Výsledky“ Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího). Průlet kolem jádra:

Co tedy můžeme shrnout:

Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý peak produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén, pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku lze předpokládat že při jeho odpařování by sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, dle mého názoru by ale jednou možností mohlo být skutečně čisté – nezaprášené ložisko plynu.

Srovnání produkce kyanovodíku a prachu v září:

Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).
Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu! Jedná se o první kometu, kde byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento fenomén souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty než vodě.
Aktivita na noční straně:

Jádro má velice nepravidelný tvar, uprostřed – na spojnici dvou částí – je oblast velice hladkého materiálu, pravděpodobně jemného prachu, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného – aktivního povrchu.
Aktivita komety je tak vysoká, že se jedná o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s povrchovými útvary na povrchu.
Zajímavý povrch jádra komety: