Tento týden vyšly do světa dvě zprávy o pozorování komety pomocí dvou vesmírných teleskopů HST a WISE.

Hubble Space Telescope – je již notoricky známý široké veřejnosti svými strhujícími snímky. Kometu 103P/Hartley zkoumal již dříve, na jaře roku 2009, kdy byla ještě více než 4 AU od Slunce. Nyní ale pořídil nový snímek komety 25. září jako pomoc a srovnání s výzkumem ze sondy Deep Impact, která kometu již měsíc stíhá v závěsu a pomalu se k ní přibližuje, aby 4. listopadu prolétla jen 700 km vedle jádra komety. HST změžil průměr jádra komety ze snímku 1.5 km, jedná se o odhad, který je trochu mimo původní měření 1.14 (respektive 1.2) km.

Na skutečné rozměry jádra a jeho topologii si budeme muset počkat až na průlet sondy. Zajímavé je, že na snímku není zaznamenána žádná jetová aktivita. Jádro je pravděpodobně aktivní na většině svého povrchu, na rozdíl od ostatních známých komet, kde byla aktivita zaznamenána jen na několik místech jádra. Podobné závěry naznačuje i měření produkce vody v minulých návratech, které v přísluní indikují dokonce 100% aktivního povrchu jádra. Tato hodnota je samozřejmě fyzikálně téměř nemožná, ale podporuje souvislou aktivitu povrchu alespoň na Slunci přivrácené straně. HST se také snažil zjistit produkci molekul CO a S2, ty u této komety ale stále nebyly zaznamenané.

Wide-field Infrared Survey Explorer – poměrně nový infračervený dalekohled WISE snímal kometu v květnu letošního roku. V infračerveném oboru vyniká především prach komety. WISE úspěšně zachytila prachovou stopu komety, zrnka prachu uvolněné z jádra rozprostřené podél celé dráhy tvořící úzký svazek. Jedná se o velice mladé vývojové stádium meteorického roje. V moment kdy by Země procházela podobným vláknem, mohli bychom pozorovat meteorický déšť, ale podobné události jsou velice vzácné a stávají se tak 1x za 100 let. Prachová stopa komety Hartley Zemi bezpečné míjí a bude tomu tak nadále.