Většina mediální publicity připadá na komety jasné, takové co jsou vidět malými dalekohledy nebo pouhým okem. Mezi tím zbytek jsou totiž přehlížené a mnohdy extrémně zajímavé kousky. Jednou z takovýchto neznámých komet je C/2010 S1 (LINEAR). Byla objevena 21. září roku 2010 automatickou prohlídkou oblohy. Měla přísluním projít až v roce 2013, tedy o tři roky později v úctyhodné vzdálenosti 5.9 AU od Slunce. Nikdy se nepřiblíží Slunci blíže než planeta Jupiter a málokdo by asi očekával, že bude vůbec kdy viditět vizuálně. Opak se stal pravdou a od konce června je viditelná vizuálně i amatérskými dalekohledy od průměru cca 20-cm. Tou dobou byla neuveřitelných 8 AU daleko, patří tedy k rekordmankám ve viditelnosti tak daleko od Slunce. Není to ale jediná zvláštnost této komety. Snímek komety od Michaela Jagera, 29. července 2011

Spíše než samotná jasnost je totiž její hlavní záhadou vývoj jasnosti. U komet můžeme fyzikálně očekávat mnoho různých scénářů vývoje jasnosti. Ten lze popsat dvěma parametry:

H0 = absolutní jasnost, jinak řečeno očekávaná jasnost komety v předem danné vzdálenosti 1 AU od Země i od Slunce
n = mocnina, která určuje jak rychle bude kometa zjasňovat, nebo slábnout

V případě této komety lze již provést předběžnou analýzu a odvodit hodnoty těchto dvou parametrů. K analýze jsem použil data pořízená ruským astronomem Artyomem Novinochokem, který ji sleduje již 11 měsíců. Výsledná absolutní jasnost vychází na ohromujících -19.18 mag. Pro srovnání známá superkometa Hale-Bopp, pozorovatelná na obloze pouhým okem v roce 1997, má absolutní jasnost jen někde okolo -1 mag. Kometa LINEAR by tedy měla být skoro 15 miliónkrát aktivnější než superkometa Hale-Bopp. Než ovšem dojdeme k tomuto závěru je třeba podívat se i na rychlost zjasňování.

Ta je v případě této komety také poměrně nečekaně vysoká, vychází při této absolutní jasnosti na 13.65. Zjasňuje tedy 3.4x rychleji než je u komet obvyklé. U některých komet podobně rychlou fázi zjasňování nalezneme také, obvykle ale mnohem blíže u Slunce. Jedná se totiž o stará tělesa, která prodělala už mnoho návratů ke Slunci a došlo k vyčerpání povrchových plynů a vody. Silným prohříváním jádra v blízkosti Slunce pak dochází k erupcím podpovrchových ložisek, ty prolamují izolační vrstvu a aktivita komety se obnovuje. To ale určitě není případ komety LINEAR, která je na podobné "prohřívání" jádra moc daleko.

Existují ovšem jiné mechanismy díky kterým mohou komety silně zjasňovat v takových vzdálenostech od Slunce, v jakých se LINEAR nachází. Mezi hlavní patří tzv. krystalizace amorfního ledu. Amorfní led vznikl namrzáním vody na prachová zrnka za teploty pod -153°C a očekává se jej dodnes komety obsahují. Stačí jej ovšem zahřát o pár desítek stupňů a dojde k jeho krystalizaci. Krystalizace amorfního ledu je exotermícká reakce, to znamená, že uvolňuje teplo a tak zahřívá jádro a ložiska těkavých plynů. Následkem toho dochází k erupci a silného zvýšení aktivity kometárního jádra. Takové zjasnění bude okamžité, předpokládá se že tento mechanismus stojí za vzdálenými outbursty komet. V případě komety LINEAR ale pozorujeme stabilní zjasňování už 11 měsíců. O outburst se tedy nebude jednat.

Co o C/2010 S1 (LINEAR) víme?

• Rychlé zjasňování není téměř jistě způsobeno rozpadem jádra, nebo jiným mechanismem způsobující nečekaná krátkodobá zjasňování komet.
• Zjasňování bude pravděpodobně způsobeno chemickým složením komety, ve vzdálenosti od Slunce 5 – 10 AU se nejrychleji ze všech plynů zvyšuje produkce molekul CO₂. Ten je v těchto vzdálenostech od Slunce jedním z hlavních zdrojů kometární aktivity, pokud tedy kometa LINEAR takto prudce zjasňuje mohlo by se jednat o kometu s velkým obsahem tohoto plynu. Jistým indikátorem toho zda je koma komety tvořena více plynem nebo prachem slouží rozdíl mezi CCD a vizuálními odhady. Většina CCD kamer je totiž citlivějších v červeném oboru spektra ve kterém září právě prach, zatímco lidské oči jsou lépe adaptované na spektrum ve kterém září ionizované molekuly kometárních plynů. V případě komety LINEAR je opravdu vizuální jasnost o 1.5 až 2 mag vyšší.
• I v případě, že je období prudkého zjasňování pouze dočasné a v blízké době ustane, jedná se o extrémě velké kometární jádro srovnatelné např. s kometou Hale-Bopp, nebo 29P/Schwassmann-Wachmann.

Závěrem tedy lze říci, že máme vyjímečnou možnost pozorovat poměrně vzácnou, obří, kometu a sledovat její zážeh daleko od Slunce. Rychlost zjasňování je skutečně neobvyklá, dá se očekávat, že nebude mít dlouhého trvání. Kometa je již nyní vidět ve středních dalekohledech jako mlhavá hvězda s jasností okolo 13.5 mag. Při tomto tempu zjasňování by mohla být v maximu jasnější 10 mag v létě roku 2013 a tedy viditelná i v malých dalekohledech. Nechme se tedy překvapit zdali se optimistická předpověď splní a co nového nám toho o fyzikální povaze komet LINEAR poví.

Pro nás je přiznivá i geometrie průletu komety kolem Slunce, ta totiž bude pozorovatelná z našeho území nepřetržitě až do srpna roku 2014, kdy by měla zeslábnout z vizuálního dosahu. Aktuální mapky naleznete v seznamu pozorovatelných komet pro následující období: http://www.kommet.cz/page.php?al=komety_na_obloze_0809_2011

Vývoj jasnosti komety LINEAR z dat Artyoma Novinochoka (CCD)