Kometa 109P/Swift-Tuttle se u Slunce objeví jednou za 135 let. Na sobě nezávisle ji objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle v roce 1862. Zpětně byly objeveny pozorování komety v předešlém návratu v roce 1737. Jedná se o impozantní kometu s velkým jádrem o průměru 26 kilometrů. Naposled nás navštívila v roce 1992 a na její další návrat bychom si museli počkat až do roku 2126. Přesto nemusíme smutnit, i když kometa je fyzicky desítky astronomických let daleko, v mrazivých končinách, po její dráze se pohybuje oblak jejích úlomků. Při krátkých návštěvách Slunce se jádro zahřívá a unikající plyny erodují povrch jádra a drolí jej na drobná prachová zrnka. Ty postupně vytváří na dráze tzv. prachovou stopu, která se dále rozpíná podél celé dráhy. Dráha komety téměř protíná dráhu Země a tak každý rok, když do tohoto oblaku vstoupíme, můžeme pozorovat na obloze meteory roje Perseid. Tuto Neděli, 17. července, Země oficiálně vstupuje do roje částic Perseid. Lze tedy pozorovat první ojedinělé meteory roje.

Název Perseidy roj dostal podle pozice radiantu – místa na obloze ze kterého zdánlivě vychází dráhy meteorů po celé obloze. Radiant odpovídá směru odkud v naší Sluneční soustavě přilétají jednotlivé částice, jinak řečeno jedná se o zdánlivou polohu průsečíku s drahou komety. Na obloze ale očima radiant neuvidíme, pouze zdánlivě všechny meteory patřící k Perseidám vylétají někde od vrchní části souhvězdí Persea na pomezí s Kasiopeou. Další důležitou informací je retrográdnost dráhy komety, jinak řečeno kometa obíhá okolo Slunce opačně než všechny planety. Stejně jako se sčítají rychlosti při srážce protijedoucích vozidel, stejně se sčítají rychlosti Země a "protijedoucích" Perseid. Pokud tedy nějakou na obloze uvidíte bude dost rychlá. Křehký kometární materiál je navíc drobivý takže po průletu meteorů můžete u některých vidět ještě několik sekund zářit tzv. stopu meteoru. Ta chvíli zůstává jemně svítit na dráze meteoru mezi hvězdami, bývá výrazněji vidět u jasnějších kousků.

Ojediněle lze při vstupu většího kousku do atmosféry spatřit tzv. bolid = velice jasný meteor, jasnější než Venuše (nejjasnější objekt na obloze po Slunci a Měsíci). U toho lze pozorovat i rozpady a výbuchy, jak se úlomek prodírá atmosférou a drolí se.

Maximum roje by letos mělo nastat v ranních hodinách 13. Srpna v 8:00 SELČ, tedy pro nás nepříznivě již za dne. Ani v noci to ale nebude slavné, letos silně ruší Měsíc, který je v úplňku a tak si hlavní show nevychutnáme. Ojedinělé meteory můžeme ale potkat od 17. července až do 24. srpna. Můžeme tedy pozorovat vzestup aktivity až do cca 10. srpna (v druhé polovině noci), jak se bude Země blížit k dráze komety. Na konci tohoto období bude možné pozorovat i více než 10 meteorů za hodinu.

Pozorování meteorů jsou věnovány i speciální expedice, například poblíž hranic s ČR se každoročně v Súlovských vrchách koná pozorovací expedice Vrchteplá. Více informací o expedici a jak se na ni dostat můžete nalézt v tomto článku.

Událost Vrchteplá na Facebooku

Pozice radiantu na obloze dle IMO: