Je tomu již nějaký ten týden, co kometa Elenin zmizela z naší oblohy, jak se přibližuje ke Slunci. Naštestí pro astronomii nezmizela z noční oblohy úplně. Díky příznivé geometrii je totiž stále viditelná pozorovateli z jižní polokoule. Ti nezaháleli a pokračovali ve sledování komety. Díky pozorováním od Davida Seargenta, Michaela Mattiazza (oba z Austrálie) a Alexandra Amorima (Brazílie) jsme schopni zaktualizovat vývoj komety a předpověď její pozorovatelnosti na podzim. V polovině října totiž dojde při odletu od Slunce k blízkému přiblížení k Zemi na vzdálenost 0.2339 AU ke kterému dojde 17. října. Tato vzdálenost vychází jako 91 násobek vzdálenosti Země-Měsíc, kometa Elenin ukazuje navíc charakteristiky mini-komety poprvé přicházející z Oortova oblaku. Jádro nebude mít velké rozměry a hrozí tedy jeho rozpad při přiblížení ke Slunci. Snímek komety 29. července 2011 – John Drummond

Podle aktuálního vývoje jasnosti má kometa dostatečnou "velikost" pro přežití průletu kolem Slunce. Absolutní jasnost komety je o 1.37 mag větší než stanovuje Bortleho limit pro přežití jádra komety. Tento limit je velice přibližný, existují vyjímky komet a hranice nemusí být směrodatná. Kometa také může utlumit aktivitu a dostat se pod limit později s přiblížením ke Slunci. Zjasnování komety zatím probíhá stabilně a poměrně rychle, na dlouhperiodické komety možná až nečekaně rychle. Jádro komety tedy pravděpodobně obsahuje velké zásoby vody v poměru k ostatním plynům a ta tak převzala v těchto vzdálenostech od Slunce hlavní slovo. Je to tedy dobré znamení, pokud aktivita komety vydrží i po průchodu kolem Slunce, bude vidět i pouhým okem na ranní obloze! Z níže uvedené efemeridy lze vyčíst, že kometa od nás začne být pozorovatelná někdy kolem 4. října o jasnosti 4.4 mag a bude velice rychle stoupat nad obzor. Již o týden později dosáhne na začátku svítání více než 1/3 výšky obzoru k nadhlavníku. Okolo 14. října by měly být geometricky nejlepší podmínky k pozorování iontového ohonu, jak bude kometa nejblíže u Země. Při hypotetické délce 0.01 AU by tak ohon mohl dosahovat téměř 3° délky! Tou dobou by měla kometa stále držet jasnost kolem 5 mag a tedy být na temné obloze celkem pohodlně vidět pouhým okem jako slabá mlhavá hvězdička. V druhé polovině měsíce již zeslábne pod 5 mag, ale viditelnost pouhým okem si pravděpodobně udrží s ohledem na stále lepší podmínky viditelnosti, kdy bude jen několik desítek stupňů od nadhlavníku.

    Datum     R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Nejlepší čas(A, h) 
2011-10- 2  11 41.26    5 33.1   0.703   0.315    15    4.3   4:51 (265,  3)  
2011-10- 3  11 33.53    6 41.1   0.719   0.304    18    4.4   4:52 (267,  6)  
2011-10- 4  11 25.31    7 52.3   0.735   0.294    21    4.4   4:54 (268,  9)  
2011-10- 5  11 16.63    9  6.5   0.752   0.285    25    4.4   4:55 (270, 12)  
2011-10- 6  11  7.44   10 23.5   0.769   0.277    28    4.5   4:57 (272, 15)  
2011-10- 7  10 57.75   11 42.9   0.786   0.269    32    4.5   4:59 (274, 19)  
2011-10- 8  10 47.56   13  4.2   0.803   0.262    36    4.6   5:00 (277, 22)  
2011-10- 9  10 36.85   14 27.0   0.820   0.256    40    4.6   5:02 (279, 26)  
2011-10-10  10 25.65   15 50.6   0.838   0.251    44    4.7   5:03 (281, 30)  
2011-10-11  10 13.94   17 14.6   0.855   0.246    48    4.7   5:05 (284, 34)  
2011-10-12  10  1.75   18 37.9   0.873   0.242    52    4.8   5:06 (287, 37)  
2011-10-13   9 49.10   19 59.9   0.890   0.239    56    4.9   5:08 (290, 41)  
2011-10-14   9 36.04   21 19.6   0.907   0.236    61    4.9   5:09 (293, 45)  
2011-10-15   9 22.59   22 36.4   0.925   0.235    65    5.0   5:11 (297, 49)  
2011-10-16   9  8.83   23 49.2   0.942   0.234    69    5.1   5:12 (301, 52)  
2011-10-17   8 54.81   24 57.4   0.960   0.234    74    5.2   5:14 (306, 56)  
2011-10-18   8 40.61   26  0.3   0.978   0.234    78    5.3   5:15 (312, 59)  
2011-10-19   8 26.30   26 57.4   0.995   0.236    82    5.4   5:17 (319, 62)  
2011-10-20   8 11.99   27 48.3   1.013   0.238    87    5.5   5:18 (327, 65)  
2011-10-21   7 57.73   28 32.8   1.030   0.241    91    5.6   5:20 (336, 67)  
2011-10-22   7 43.63   29 10.7   1.048   0.244    95    5.7   5:21 (347, 69)  
2011-10-23   7 29.76   29 42.3   1.065   0.248    99    5.8   5:23 (359, 70)  
2011-10-24   7 16.34   30  7.3   1.082   0.253   103    5.9   5:08 (  0, 70) 

Úspešná detekce kyanovodíku v komě komety

Trojice vědců M. Drahus, Bin Yang a J. Hoge ohlásili detekci molekul prudce jedovatého kyanovodíku (HCN) v komě komety, když byla vzdálena 1.07 AU od Slunce. Produkce molekul dosahovala hodnoty 1.5 x 10²⁵ za sekundu. Detekce byla provedena James Clerk Maxwellovým Teleskopem, což je 15-m dalekohled pracující v submilimetrové oblasti. Produkce molekul je téměř o polovinu vyšší než v případě komety 103P/Hartley, kterou jsme mohli pozorovat v loňském roce. Závěrem lze prohlásit, že hodnoty produkce obou komet jsou si velice blízké, kometa Elenin tedy bude mít jádro řádově v podobné velikosti jako kometa 103P/Hartley.

Pro zajímavost uvádíme i zpracování produkce molekul vody vypočítaná z vizuálních jasností komet. Když byla obě komety kolem 1.07 AU od Slunce, kometa 103P/Hartley vyprodukovala za sekundu cca 1.9 x 10²⁸ molekul H₂O, zatímco C/2010 X1 (Elenin) měla produkci o 66 % větší, tedy 3.2 x 10²⁸ molekul H₂O.

Zajímavé jsou také výsledné poměry. U komety Elenin připadá na 2112 molekul vody jedna molekula kyanovodíku, u komety Hartley byl obsah kyanovodíku mírně vyšší, připadala zde jedna molekula na 1907 molekul vody.

Graf vývoje produkce molekul vody komet C/2010 X1 (Elenin) a 103P/Hartley v logaritmu jejich množství za sekundu ( LOG[Q(H₂O)] ) podle vzdálenosti od Slunce v AU.