Roj meteorů souvisí s kometou 21P/Giacobini-Zinner objevenou v roce 1900, tedy při návratu ve kterém uvolnila oblak prachu, se kterým se letos střetneme. Ta bude procházet přísluním v únoru příštího roku, nejhustší oblaka prachu se vyskytují právě poblíž mateřské komety. Ke zvýšené aktivitě by mělo přispět i setkání s dalším oblakem prachu komety uvolněným dříve, jeho dráha je ale méně známá.

Aktuální návrat komety je 15. pozorovaným návratem. Viditelnost komety bývá různá podle geometrie průletu, v příznivějších návratech může dosáhnout jasnosti až na hranici 6 – 7 mag, v roce 1959 byl u komety viděn i ohon délky 1°. Ten letošní nepatří k nejpříznivějším. Nejlépe bude vidět v prosinci, kdy dosáhne stěží 11 mag a poté zmizí ve večerním soumraku. Naopak příznivý bude další návrat, kdy se přiblíží k Zemi na 0.3883 AU a bude snadno vidět v menších dalekohledech, na to si ovšem počkáme až do roku 2018.

Roj komety – Drakonidy

Snímek komety 21P/Giacobini-Zinner

Na letošní rok bylo předpovězeno blízké setkání s několika vlákny. První by mělo nastat v 19:09 SELČ, kdy se země setká s oblakem částic uvolněných z komety v průběhu 19. století.Vzhledem k tomu, že v té době kometa ještě nebyla objevena, je čas prvního maxima nejistý s ohledem na možnou chybu výpočtu dráhy komety. Také počty meteorů v prvním maximu nelze s přesností určit, kometa byla tou dobou dále od Slunce a její dráha je silně rušena Jupiterem. Navíc pro nás je za prvního maxima ještě soumrak. Lze očekávat, že za prvního maxima budeme moci sledovat více jasnějších meteorů, na hmotnější částice působí rušivé vlivy méně. O necelé 3 hodiny později, v 21:57 SELČ se očekává průchod dalším oblakem z roku 1900, který způsobil meteorické deště. Bohužel od těch dob došlo k rozptýlení prachových částic a tak nelze opakování deště očekávat, roj bude mnohem řidší. Počty meteorů je těžké odhadnout, optimistické odhady hovoří až o 600 meteorech za hodinu.

Model hustoty a umístění oblaků prachu kolem zemské dráhy