Konspirátoři předvídající blížící zkázu světa způsobenou kometou C/2010 X1 (Elenin) musí být velice zklamaní. Kometa do které vkládali tolik nadějí zřejmě zaniká a naplňují se tak pesimistické scénáře seriózních astronomů. Možnost zániku Elenina v blízkosti Slunce jsme zveřejnili již v prvním článku o kometě z 11. ledna 2011, nyní se ukazuje jako nejpravděpodobnější scénář. Kometa dle všech pozorování začala nečekaně slábnout i přes rychlé přibližování ke Slunci, při kterém by měla naopak zjasňovat. Ustávající aktivitu komety značí také změna vzhledu, jasný střed komety silně zeslábnul a vnitřní koma postupně mění tvar. Toho jsme byli svědky v případě komety C/1999 S4 (LINEAR) v roce 2000, kdy po rozpadu komety získala koma jakýsí doutníkovitý tvar. Snímek komety C/2011 X1 (Elenin) z 27. srpna od Michaela Mattiazza:

Znatelný pokles jasnosti poprvé zaznamenal Michael Mattiazzo, když kometu pozoroval vizuálně 20. srpna zdála se mu viditelně slabší než předešlou noc. Zaznamenal také změnu vzhledu kdy se mu kometa jevila mnohem difůznější. Po zprávě následovaly další pozorování, které potvrdily, že kometa "nedělá co má" a její jasnost se začíná viditelně odchylovat od té předpokládané. Došlo také k výrazné změně vzhledu komety, střed komety výrazně zeslábnul a protahuje se podél dráhy. Událost velice připomíná fragmentaci komety C/1999 S4 (LINEAR) v roce 2000.

Připomenutí rozpadu komety C/1999 S4 (LINEAR)

Podobnost obou komet byla zmiňovaná již dříve, jednalo se totiž v obou případech o hyperaktivní dlouhoperiodické trpasličí komety. U tohoto typu komet je pravděpodobnost rozpadu značně vysoká, protože tyto komety pravděpodobně neabsolvovaly dřívější blízké přiblížení ke Slunci a eroze malého jádra komety je tak značná. V případě komety LINEAR se odhady průměru jádra pohybovaly mezi 400m – 600m. 22. července u ní došlo k dočasnému zjasnění poblíž jádra po kterém začala výrazně slábnout. Koma dostávala podobu doutníku a zaměřily se na ni velké dalekohledy HST a pozemní VLT. Ty na špičce doutníku odhalily značné množství fragmentů jádra o velikosti desítek metrů, kdy největší fragment měřil něco kolem 100m. Celkové množství prachu v doutníkovém oblaku by bylo schopno vytvořit jednolitý fragment o průměru 120m. Co přesně se s kometou stalo nelze s určitostí říct. Podle rychlosti vzdalování fragmentů od sebe muselo k rozdrolení této komety dojít už mnohem dříve, zhruba 3 – 4 týdny před prvním pozorováním události.

Srovnání vzhledu komety C/1999 S4 (LINEAR) na snímcích z Private Observatory Meyer/Obermair v Davidschlagu poblíž Linzu, Rakousko. Nalevo je snímek z 22. července a napravo 31. července 2000.

LINEAR se zřejmě drolil postupně a zvýšený příkon tepelné energie od Slunce rychle erodoval jádro. To je pravděpodobně slepencem více menších jadérek na které se původní jádro komety rozpadlo, jak eroze ledu a plynů odnášela lepící materiál. Jak se postupně zvyšovala plocha komety, rostla i rychlost vypařování ledů a ty brzo došly. Jelikož jsou plyny a vodní led hlavním palivem kometární aktivity, kometa začala výrazně slábnout. Jelikož jsou komety v podstatě vesmírné ledničky, protože vypařující plyny neustále odvádějí z jádra teplo, rapidní snížení odparu muselo vést k prudkému zahřívání malých jadérek. Ty křehčí a chudší na plyny mohly být tepelným namáháním postupně rozdrceny na prach.

Aktuální události v případě komety C/2010 X1 (Elenin)

Kometa Elenin vykazovala od počátku znatelně menší aktivitu než kometa LINEAR. Růst aktivity byl mnohem prudší, na dynamicky novou kometu až nezvykle moc prudký. Je tedy možné že k rozpadu komety docházelu už v průběhu uplynulých měsíců. Postupně oderodované fragmenty rozšiřovaly aktivní plochu komety a tak její jasnost rychle vzrůstala posledních pár měsíců. To vedlo k mnohým optimistickým předpovědím jasnosti komety po průletu kolem Slunce. Místo toho možná již došlo k maximální erozi komety a vyčerpání ledu, který jednotlivé fragmenty slepoval a došlo k uvolnění množství prachu komety, který se nyní rozptyluje v komě.

V případě komety Elenin jsme v začátku, nevíme zdali skutečně k nějaké fragmentaci došlo a zda nějaké pokračování rozpadu nezapříčiní ještě dočasní zjasnění komety. Je možné že spoustu otázek ohledně zániku této komety odpoví velké teleskopy po průletu kolem Slunce, kdy bude kometa blíže Zemi a mohli bychom tak pozorovat detaily rozpadu. Konspirátoři si budou ovšem muset najít nějakou novou kometu, která zničí Zemi.

V případě podobného scénáře jako u komety LINEAR bychom mohli na obloze pozorovat oblak po rozpadu komety o celkové jasnosti kolem 13. mag na říjnové obloze. Připojuji pro tento případ experimentální efemeridu ze které vycházím:

    Date         R.A.      Decl.     r       d     Elong   m1   Best Time(A, h)  
2011-10- 5.14  11 16.86    9  4.5   0.752   0.285    25   12.4   4:17 (263,  6)  
2011-10- 9.14  10 37.14   14 24.8   0.820   0.256    40   12.7   4:24 (271, 20)  
2011-10-13.15   9 49.44   19 57.7   0.890   0.239    56   13.1   4:30 (281, 35)  
2011-10-17.15   8 55.17   24 55.7   0.960   0.234    74   13.6   4:37 (295, 51)  
2011-10-21.15   7 58.09   28 31.7   1.030   0.241    91   14.1   4:43 (318, 64)  
2011-10-25.16   7  3.32   30 26.6   1.099   0.258   107   14.7   4:49 (359, 70)  

C/2010 X1 (Elenin) 19. srpna – Michael Mattiazzo

C/2010 X1 (Elenin) o 8 dní později (27. srpna) – Michael Mattiazzo